Proč letos daň z nemovitých věcí vychází každému jinak

poslední aktualizace: 5.6.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Daně

Daň z nemovitých věcí se po letošní hlavní splatnosti drží na vysoké úrovni. Podle aktuálně citovaných údajů Finanční správy bylo k 1. červnu 2026 zaplaceno už více než 15 miliard korun, tedy zhruba o 246 milionů více než ve stejném období loni. Z celostátního pohledu tak nejde o další prudký skok. Pro jednotlivé majitele ale může být letošní částka velmi odlišná podle toho, jak jejich obec upravila koeficienty.

Bezplatná finanční poradna

Produkt		Naše hodnocení:		Úrok 70% LTV	Splátka 1 mil. Kč	Fixace
Doporučujeme	Online hypotéka Více informací	Naše hodnocení 90 % Velmi dobré	Mám zájem	4,79 %	7 799 Kč	10 let
	mHypotéka na bydlení Více informací	Naše hodnocení 82 % Velmi dobré	Mám zájem	5,09 %	7 955 Kč	7 let
	Hypotéka Více informací	Naše hodnocení 87 % Velmi dobré	Mám zájem	5,14 %	7 981 Kč	10 let
	Hypotéka na bydlení Více informací	Naše hodnocení 86 % Velmi dobré	Mám zájem	5,19 %	8 007 Kč	15 let
	Hypotéka Více informací	Naše hodnocení 88 % Velmi dobré	Mám zájem	5,29 %	8 060 Kč	7 let
	Hypoteční úvěr Více informací	Naše hodnocení 86 % Velmi dobré	Mám zájem	5,39 %	8 113 Kč	15 let

Co si z článku odnést

K 1. červnu 2026 bylo na dani z nemovitých věcí zaplaceno více než 15 miliard Kč.
Meziročně jde přibližně o 246 milionů Kč navíc, nikoli o další dramatický nárůst.
Daň do 5000 Kč byla splatná jednorázově do 1. června, vyšší částky se platí ve dvou splátkách.
Červnové číslo ještě nepředstavuje konečný celoroční výběr, protože druhá splátka připadá na 30. listopad.
Výslednou daň výrazně ovlivňují obecní koeficienty, které letos podle médií znovu měnily stovky obcí.
Daň z nemovitých věcí je příjmem obcí, i když její správu a výběr zajišťuje Finanční správa.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Po hlavním termínu splatnosti je vybráno přes 15 miliard korun

Letošní data po 1. červnu ukazují, že výběr daně z nemovitých věcí zůstává velmi silný. Podle údajů Finanční správy citovaných serverem Novinky uhradili vlastníci nemovitostí k 1. červnu 2026 už více než 15 miliard korun. Je to důležitý okamžik hlavně proto, že právě na začátek června připadá termín pro jednorázovou úhradu nižší daně i první splátku u vyšších povinností.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 jde přibližně o 246 milionů korun navíc. Loňské oficiální číslo přitom činilo 14,7 miliardy korun k 2. červnu 2025. Na první pohled může působit, že rozdíl mezi „14,7 miliardy“ a letošními „více než 15 miliardami“ je větší, než odpovídá uváděnému meziročnímu nárůstu. Vysvětlení je ale poměrně prosté: loňský údaj byl oficiálně zveřejněn v zaokrouhlené podobě, takže letošní srovnání je potřeba číst opatrně a bez zkratkovitých závěrů.

Rozhoduje hlavně obec

,,U daně z nemovitých věcí dnes lidé nejčastěji sledují, jestli znovu plošně zdražila. Ve skutečnosti je ale důležitější dívat se na to, co se změnilo v konkrétní obci. Právě tam totiž často vzniká největší rozdíl v tom, kolik domácnost skutečně zaplatí.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Proč letošní růst nepůsobí jako další daňový šok

Na trhu už není cítit takové překvapení jako po změnách účinných od roku 2024. Právě tehdy přišel hlavní zlom: výběr daně z nemovitých věcí skokově vzrostl a z tématu se stala jedna z nejdiskutovanějších daňových změn posledních let. Historický kontext je pro letošní interpretaci zásadní, protože bez něj by i současná částka přes 15 miliard korun mohla vyvolávat dojem, že daň znovu masivně roste.

Letos je ale situace jiná. Finanční správa už v dubnu uvedla, že očekává celkové inkaso v obdobné výši jako loni. Aktuální data po červnové splatnosti tomu odpovídají. Nejde tedy o nový plošný skok, ale spíše o stabilizaci na vyšší úrovni, která se vytvořila po předchozích legislativních zásazích. Pro domácnosti to však neznamená, že všichni platí stejně jako loni. Stabilní celostátní číslo totiž může zakrývat výrazné místní rozdíly.

Aktuální inkaso po červnové splatnosti spíš potvrzuje stabilizaci výběru na vyšší úrovni než další plošný daňový skok.

Co změnily nové možnosti práce s koeficienty

Jedním z hlavních důvodů, proč se jednotlivé daňové povinnosti mohou dál měnit, je širší pravomoc obcí při nastavování místních koeficientů. Po změnách účinných od roku 2025 mohou samosprávy stanovovat místní koeficient v rozpětí od 0,5 do 5,0. Zároveň už nejde jen o jednoduché plošné nastavení pro celé území. Obce mohou pracovat i s částmi obce nebo s vybranými skupinami nemovitostí.

Sjednejte si pojištění nemovitosti

Praktický dopad je zřejmý. Dva podobné rodinné domy ve dvou různých obcích mohou mít při stejné výměře i podobném charakteru výrazně odlišnou daň. Rozhodující není jen samotná konstrukce daně, ale také to, jak místní samospráva využije své pravomoci. Daň z nemovitých věcí už dnes není jen „státně nastavená“ povinnost, ale z velké části i výsledek lokálního politického rozhodnutí.

Sledujte obecní vyhlášky

,,Majitelé nemovitostí by měli sledovat nejen obecné změny zákona, ale i to, co schvaluje jejich zastupitelstvo. Právě obecní vyhlášky dnes často rozhodují o tom, jestli daň zůstane podobná, nebo se citelně změní.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Stovky obcí pravidla znovu upravily i letos

Aktivita obcí ani letos neustala. Podle Novinek změnilo pro rok 2026 koeficienty 860 obcí z celkových 6249. Už samotné toto číslo ukazuje, že úpravy neskončily jednou velkou vlnou po přijetí změn. Místní zásahy do daně pokračují a pro vlastníky nemovitostí zůstávají důležitým faktorem i letos.

Pro srovnání: v souhrnech za předchozí období se objevovalo číslo 964 obcí, které koeficienty měnily pro rok 2025. Pokud tato čísla vezmeme jako orientační srovnání, lze říct, že letošní aktivita je mírně nižší, ale stále velmi vysoká. Z pohledu běžného poplatníka je podstatné hlavně to, že možnost změny daňové povinnosti podle místa zůstává i po odeznění hlavní reformní vlny velmi reálná.

I při jen mírném růstu celostátního inkasa zůstává změna daně podle konkrétní obce pro vlastníky velmi reálná.

Právě tady vzniká paradox, který v běžném zpravodajství často zapadne. Celostátní inkaso se může vyvíjet jen mírně, ale jednotlivé domácnosti mohou přesto zaznamenat výrazný posun. Někde zůstane daň téměř stejná, jinde poroste a v některých případech může obec zvolit i mírnější nastavení. Rozhodně tedy neplatí, že stejné typy nemovitostí nesou po celé republice podobnou zátěž.

Proč dva vlastníci podobného domu mohou platit úplně jinou částku

Rozdíly mezi obcemi nejsou jen teoretické. U daně z nemovitých věcí se do výsledku promítá několik parametrů a právě obecní koeficient patří k těm, které mohou konečnou částku významně posunout. To znamená, že srovnávání mezi známými nebo sousedy z jiného města může být zavádějící. Jeden majitel může mluvit o částce, která se téměř nezměnila, zatímco druhý řeší citelné navýšení, přestože oba vlastní podobný typ nemovitosti.

Významnou roli hraje i to, že obce dnes mohou lépe cílit na vybrané části území nebo na určité kategorie nemovitostí. Tím se systém stal pružnějším, ale pro běžného poplatníka také méně přehledným. Nestačí už jen obecná znalost sazeb. Kdo chce rozumět vlastnímu výměru, musí vědět i to, jaké místní nastavení v jeho obci aktuálně platí.

Na realitním trhu už daň z nemovitých věcí není jen okrajový náklad, ale součást širší úvahy o dlouhodobých provozních výdajích i atraktivitě lokality.

„Na realitním trhu už daň z nemovitých věcí není jen okrajový náklad. U některých nemovitostí začíná být součástí širší úvahy o dlouhodobých provozních výdajích a o atraktivitě konkrétní lokality,“ říká Jiří Krejčí, odborník na reality portálu realingo.cz.

Kdo musel zaplatit do 1. června a kdo ještě bude platit na podzim

Pro správné čtení letošních čísel je potřeba připomenout pravidla splatnosti. Poplatníci, jejichž daň nepřesáhla 5000 korun, ji hradili jednorázově do 1. června 2026. Pokud byla daň vyšší než 5000 korun, bylo možné ji rozdělit do dvou splátek. První byla splatná také do 1. června a druhá do 30. listopadu 2026.

Z toho plyne důležitá věc. Aktuální částka přes 15 miliard korun neznamená, že jde o konečný letošní výběr. Červnové inkaso zachycuje stav po hlavní splatnosti, nikoli definitivní roční účet, protože část poplatníků ještě druhou splátku teprve uhradí. Právě to je jeden z nejčastějších interpretačních omylů, který se u této daně opakuje.

Jak funguje splatnost daně

Daň do 5000 Kč se platí jednorázově do 1. června.
Daň nad 5000 Kč lze rozdělit na dvě splátky.
První splátka připadá na 1. červen a druhá na 30. listopad.
Částka evidovaná po 1. červnu proto není konečným ročním inkasem.

Kam peníze z daně z nemovitých věcí skutečně směřují

V debatách o této dani se často mluví o tom, kolik „stát vybral“, ale z hlediska veřejných financí je důležité jedno upřesnění. Daň z nemovitých věcí je příjmem obcí. Finanční správa zajišťuje její správu a výběr, samotné peníze ale směřují do obecních rozpočtů. To je podstatné i pro pochopení toho, proč samosprávy věnují koeficientům takovou pozornost.

Pro řadu obcí jde o příjem, který může pomoci financovat běžné fungování, údržbu veřejného prostoru i investice. Současně je to ale politicky citlivé téma, protože zvýšení koeficientu dopadá přímo na místní vlastníky nemovitostí. Právě proto se z daně z nemovitých věcí stala oblast, kde se protíná celostátní legislativa s velmi konkrétními rozhodnutími na komunální úrovni.

Na co si dát pozor při čtení letošních čísel

Při interpretaci letošních dat je namístě držet se několika základních opatrností. První se týká samotného údaje přes 15 miliard korun. Ten je nyní veřejně citován z údajů Finanční správy, nicméně samostatná oficiální tisková zpráva Finanční správy po letošní červnové splatnosti s přesnou částkou nebyla v době zveřejnění těchto informací snadno dohledatelná. Neznamená to, že by číslo bylo chybné, ale je korektní s ním pracovat jako s aktuálně citovaným údajem, nikoli jako s dohledaným oficiálním červnovým komuniké.

Celostátní stabilita výběru neznamená stabilitu pro každého vlastníka, protože výslednou daň zásadně ovlivňují místní koeficienty.

Druhá opatrnost se týká počtu obcí, které koeficienty měnily. U letošních 860 obcí i loňských 964 obcí jde o mediálně uváděné souhrny, nikoli o jednu centrálně publikovanou statistiku na webu Finanční správy. I proto je fér tato čísla brát jako důležitý orientační kontext, ne jako absolutní administrativní výčet každé jednotlivé obce.

Třetí a možná nejdůležitější poznámka míří k samotným domácnostem. Celostátní stabilita neznamená stabilitu pro každého vlastníka nemovitosti. Právě letos se znovu potvrzuje, že rozhodující není jen to, kolik se vybere za celou republiku, ale jakou kombinaci sazeb a koeficientů nastaví konkrétní obec. Pro majitele bytů, domů, pozemků i firemních areálů tak zůstává daň z nemovitých věcí tématem, které je potřeba sledovat nejen v celostátních číslech, ale hlavně v místních pravidlech a také v údajích, které obsahuje výpis z katastru nemovitostí.