Sto let měnové politiky: od zlatého standardu k moderní roli ČNB
3 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Za sto let od vzniku Národní banky Československé prošla měnová politika proměnou, která je z dnešního pohledu až překvapivě výrazná. Zatímco dříve stála na zlatém standardu a pevném kurzu, dnešní Česká národní banka pracuje s inflací, úrokovými sazbami i dohledem nad finančním systémem. Výročí vzniku NBČ zároveň připomíná, že historický odkaz centrálního bankovnictví zůstává v českém prostředí stále živý.
Co si z článku odnést
- Měnová politika Národní banky Československé stála především na zlatém standardu a stabilním kurzu.
- Dnešní Česká národní banka funguje jako nezávislá instituce, která cíluje inflaci a používá širší škálu nástrojů.
- Podle ekonoma Pavla Peterky nelze historický model NBČ brát jako návod pro současnou ekonomiku.
- ČNB dnes pracuje s prognózami, úrokovými sazbami i kurzem a zároveň dohlíží na finanční systém.
- Zvýšení zlatých rezerv ČNB na 100 tun neznamená návrat ke zlatému standardu.
- 100. výročí vzniku NBČ si ČNB připomíná speciálními bankovkami, mincemi i doprovodnou expozicí.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Historická měnová politika patřila do jiného světa
Národní banka Československá vznikla před 100 lety v podmínkách, které byly z dnešního pohledu úplně jiné. Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nebyla měnová politika NBČ na svou dobu špatná, dnes už ji ale nelze považovat za použitelný návod pro moderní ekonomiku. Vycházela totiž z tehdejšího uspořádání hospodářství, v němž hrál klíčovou roli zlatý standard a důraz na stabilní kurz měny.
Zlatý standard fungoval jako navázání měny na hodnotu zlata. Ve své době představoval pevný rámec, který měl posilovat důvěru v měnu. Jenže dnešní ekonomika stojí podle Peterky na jiných základech a centrální banka v ní musí reagovat na řadu faktorů, které dříve nehrály tak významnou roli, nebo se o nich alespoň neuvažovalo v podobě, jakou známe dnes.
Historický model NBČ odpovídal své době, ale pro dnešní ekonomiku už nepředstavuje použitelný návod.
,,Pro dnešní domácnosti i firmy je podstatné hlavně to, aby centrální banka dokázala věrohodně držet cenovou stabilitu v současných podmínkách”
„Historie centrálního bankovnictví ukazuje, že stabilita měny byla vždy zásadní hodnotou. Pro dnešní domácnosti i firmy je ale podstatné hlavně to, aby centrální banka dokázala věrohodně držet cenovou stabilitu v současných podmínkách,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Současná ČNB má širší mandát i více nástrojů
Oproti své předchůdkyni působí Česká národní banka v úplně jiném institucionálním i ekonomickém rámci. ČNB je ústavně zakotvenou nezávislou institucí, která cíluje inflaci a využívá prognózy, úrokové sazby, kurz i další nástroje měnové politiky. Vedle toho navíc dohlíží na celý finanční systém, což je role, kterou historická NBČ v takové šíři neměla.
Důležitá je i práce s inflačními očekáváními, tedy s tím, jak růst cen vnímají jednotlivci i celá společnost. Pokud centrální banka působí důvěryhodně, může tím ovlivňovat chování trhu i spotřebitelů a posilovat důvěru v českou korunu.
Zjistěte, jak dnes zhodnotit úspory
Současná ČNB pracuje s širším mandátem i více nástroji než historická NBČ a může pružněji reagovat na vývoj ekonomiky.
Moderní měnová politika tak nestojí jen na obraně kurzu nebo na rezervách, ale také na schopnosti centrální banky srozumitelně komunikovat a korigovat očekávání ohledně budoucího vývoje cen. I proto Peterka považuje dnešní model za efektivnější pro fungování ekonomiky i celé společnosti.
Návrat ke zlatému standardu není podle ekonoma reálný
Debata o roli zlata v rezervách centrálních bank se vrací opakovaně, Peterka ale nepovažuje za pravděpodobné, že by se svět vracel k modelu zlatého standardu. Takový krok by podle něj omezil mobilitu kapitálu, a tím i míru investic. Návrat k nástrojům, na nichž stála měnová politika NBČ, by proto v současném prostředí znamenal spíš krok zpět než cestu ke stabilitě.
Zvýšení zlatých rezerv na 100 tun neznamená návrat ke zlatému standardu, ale spíše práci s rezervami a veřejným vnímáním stability.
Pozornost v této souvislosti vzbudilo rozhodnutí současné bankovní rady ČNB zvýšit zlaté rezervy na rekordních 100 tun. Peterka ale zdůrazňuje, že tento krok není signálem obnovy zlatého standardu. Zlato má podle něj v zásadě stejný význam jako jiné typy rezerv, mezi nimiž jsou například státní dluhopisy evropských zemí, Spojených států, Japonska a dalších států, které ČNB ve svých rezervách standardně drží.
,,Lidé často vnímají zlato jako symbol jistoty, ale pro fungování dnešní měnové politiky je podstatnější, jaké nástroje má centrální banka k dispozici a jak důvěryhodně je používá”
„Lidé často vnímají zlato jako symbol jistoty, ale pro fungování dnešní měnové politiky je podstatnější, jaké nástroje má centrální banka k dispozici a jak důvěryhodně je používá,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Peterka dodává, že růst objemu zlata v rezervách je spíše marketingem centrální banky. To ale neznamená, že by byl zbytečný. Právě naopak. Pro část veřejnosti může být takový krok srozumitelným signálem stability instituce i měny. V praktické rovině ale podle něj nejde o změnu principu, na kterém dnešní ČNB stojí.
Jak si ČNB připomíná 100 let od vzniku NBČ
Česká národní banka se ke své historické předchůdkyni otevřeně hlásí a letošní výročí připomíná několika konkrétními projekty. Už v lednu vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem prvního guvernéra NBČ Viléma Pospíšila. V průběhu roku pak plánuje i další emise a doprovodné aktivity, které mají historický odkaz NBČ přiblížit veřejnosti.
- pamětní stokorunová bankovka s portrétem Viléma Pospíšila
- oběžná pětitisícikoruna se speciálním přítiskem
- zlatá tisícikorunová mince s motivem NBČ
- doplňková expozice v návštěvnickém centru ČNB v Praze
Součástí připomínky výročí je také expozice věnovaná odkazu prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Právě k jeho myšlenkám se hlásí i guvernér ČNB Aleš Michl, který v minulosti opakovaně mluvil o potřebě silné české měny. Tento symbolický rozměr ukazuje, že i když se samotná měnová politika za 100 let výrazně proměnila, historická kontinuita a důraz na důvěru v měnu zůstávají v českém centrálním bankovnictví důležitým tématem.
Zdroj: ČTK