Univerzální celoživotní dávka, na kterou by měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku, Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR? A kolik by to bylo?
Dostávat každý měsíc peníze od státu na ruku a nemuset pracovat, to zní velmi lákavě. Od narození až do smrti. Bez jakýchkoliv podmínek. S myšlenkou nepodmíněného příjmu si ekonomové pohrávají již od počátků minulého století. Zcela výjimečně se na něm shoduje i levice s pravicí. Zatímco levice vidí nositele štěstí a všeobecného blaha v sociálních jistotách (a co je více než nepodmíněný příjem), pravice za hlavní benefit považuje výrazné omezení byrokracie (přestože by ještě raději zavedli negativní daň).
Moderní sociální stát má jeden velký
nedostatek – vysokou administrativní náročnost přerozdělovacích procesů ve
společnosti. Na jedné straně komplikovaný výběr daní (NKÚ nedávno konstatoval,
že díky množství výjimek je daň z příjmu už tak složitá, že se v ní
kromě poplatníka neorientuje ani Finanční úřad), na straně druhé ještě
náročnější organizace výplat dávek a důchodů. Z každé přerozdělené koruny se až
třetina ztratí. Desetitisícové zástupy jinak zbytečných úředníků. Masivní
zneužívání dávek, které není v lidských silách uhlídat. To vše by šlo
nahradit základním nepodmíněným příjmem.
Aby základní nepodmíněný příjem plnil řádně svoji funkci, mělo by být možné z něj vyžít. Třeba velmi nuzně, ale mělo by to vystačit na pokrytí základních potřeb (bydlení, strava). Kdo by chtěl lepší živobytí, musel by si na něj vydělat. To by ostatně mělo být alfou a omegou i dnešního systému dávek a důchodů.
Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je zhruba 500 mld. Kč. V ČR žije 10,5 milionu lidí, z čehož je zhruba 8,5 mil. jedinců starších 18 let. Pokud bychom chtěli všem dospělým vyplácet měsíčně pouhých 6 000 Kč (a neplnoletým polovinu), potřebovali bychom na to necelých 700 mld. Kč ročně. To je naprosté maximum, kterého by šlo dosáhnout při zrušení všech dávek, důchodů a daňových slev za současných úspor za propuštěné úředníky a další synergie. Přitom hranice chudoby je pro jednotlivce v tuzemsku 10 700 Kč. Takto vysoký základní příjem je však dnes zcela mimo možnosti naší ekonomiky.
Největší čistkou by prošel rozpočet MPSV, ze kterého by se rázem stalo nejmenší ministerstvo (nebylo-li by rovnou rušeno). Radost by naopak mělo Ministerstvo financí, kterému by vlivem zrušení všech daňových výjimek výrazně stouplo daňové inkaso. Co všechno by se zrušilo?
Za hlavní klady základního nepodmíněného příjmu lze považovat:
Vše má ovšem dvě strany mince.
Nepodmíněný příjem je určitě zajímavou (a
možná nutnou) vizí budoucnosti. Čeká nás Průmyslová revoluce 4.0, kdy bude
velká část jednoduché manuální práce nahrazena stroji (robotické výrobní linky,
kolejová vozidla bez strojvůdců a další). Doposud měla každá minulá průmyslová
revoluce stejný průběh. Nejdříve se zaměstnanci obávali ztráty práce (dělníci
rozbíjeli stroje v dobách, kdy se chodilo do fabriky 6 dní v týdnu na
12 hod. směny). Následně se ukázalo, že pracovních míst v globále neubylo,
jen se změnila pracovní náplň většiny z nich a bylo to směrem k lepšímu
(dělník se od lopaty přesunul do kabiny bagru, pracovní týden se zkrátil na 5
dní a směny na 8 hod). Převedeno na příští průmyslovou revoluci, bude opět
třeba méně manuálně pracujících a více kvalifikovaných údržbářů a supervizorů
budoucích robotických linek a samo-řiditelných dopravních prostředků. Pracovní
týden se pravděpodobně zkrátí na 4 dny a směny na 6 hod.
Jednou se ale dostaneme technologicky tak daleko, že na obstarání živobytí, průmyslu služeb a chodu země bude třeba mnohem méně lidí než dnes. Pak bude základní nepodmíněný příjem nutností a vysoce rozvinuté a bohaté ekonomiky na něj budou mít. Dnes bychom mohli zavést tak maximálně poloviční základní příjem, neboť plný základní příjem (dospělý 10 700 Kč, dítě polovic) by přišel na 1,22 bil. Kč, což je rovno veškerým příjmům státního rozpočtu za rok 2017 (1,25 bil. Kč).
Finanční nástroj PayPal v současné době patří k nepostradatelným pomocníkům při nákupu zboží ze zahraničních e-shopů. Umožňuje během pár kliknutí provést nebo přijmout platbu bez nutnosti zadávání bankovních údajů. Plánujete si i vy založit účet na PayPal a začít ho využívat? Poradíme vám, jak posílání peněz se službou PayPal.
V současné době se kromě bankomatů určených k výběru peněz setkáte i s bankomaty známými také jako vkladomaty, které umožňují vklad peněz. Vkladomaty fungují tak, že se po vložení hotovosti peníze automaticky propíšou na váš bankovní účet. Kde všude najdete bankomaty s funkcí vkladu a jak do bankomatu vložit hotovost?
Červenec přináší řadu změn, které ovlivní finance mnoha lidí. U penzijního spoření se mění pravidla pro státní příspěvek. Zaměstnavatelé musí nově evidovat všechny zaměstnance s DPP. Nově se zavádí status zranitelného zákazníka a hromadné žaloby. Digitální občanka a plná moc budou v mobilu. Zvýší se příspěvky na péči. Milostivé léto umožní odpustit penále z dluhů na zdravotním pojištění. Změny čekají i zahraniční zaměstnance, pro mnoho z vás budou důležité změny stavebního zákona. Podívejte se na detailní přehled červencových změn.
Česká národní banka oznámila další snížení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba (2t repo), která ovlivňuje bankovní úvěry i vklady, klesla znovu o 0,5 procentního bodu: tentokrát na 4,75 %. Ve stejném rozsahu se snížila i diskontní sazba a sazba lombardní, vše s platností od 28. červan 2024.
Kapesné, zdánlivě obyčejná záležitost, hraje ve skutečnosti klíčovou roli v životě dětí. Nejde jen o peníze, ale o cenný nástroj, který pomáhá rozvíjet finanční gramotnost, zodpovědnost a samostatnost. Kapesné otevírá dveře do světa financí, kde se děti učí hospodařit, plánovat a rozhodovat o svých výdajích. Zároveň posiluje jejich sebevědomí a připravuje je na dospělost. Podívejte se, jak kapesné nastavit, jak jej dítěti vyplácet a jak pomáhat s případnými komplikacemi.
KOMENTÁŘE k článku Základní nepodmíněný příjem
Pracujícím jen formálně, Komentoval(a): Martin Pištora
Sice by se to mělo platit i pracujícím, resp. platícím daně, ale jen formálně. Tedy by se jim zhruba o totéž daně zvýšily. Takže by zůstali na svém. Tím by se ovšem výpočet v kapitole KOLIK BY TO BYLO? podstatně změnil. Takže i důchodci by zhruba mohli zůstat na svém.