Je stálá, zpravidla měsíční, platba dlouhodobého dluhu vztažená k úvěru nebo termínovanému vkladu.
V případě hypotéčního úvěru se anuitní splátka vypočte na samém počátku a zůstává stále stejná po dobu fixace úrokové sazby. Anuitní splátka se přitom skládá z úmoru jistiny a úroku. Na začátku (kdy je vysoká jistina) ve splátce převažuje úrok, postupně roste podíl splácení jistiny. Výše anuitní splátky se dříve zjišťovala pomocí úrokových tabulek, dnes ji jednoduše spočítá Excel, nebo bankovní systémy.
Anuita ve vybraných finančních ústavech nachází využití i u vkladů (někdy také nazývána jako perpetuita). Princip je pouze obrácený - klient uloží u banky jednorázově větší objem peněz a zpět po sjednanou dobu dostává pravidelnou rovnoměrnou splátku, která obsahuje navrácení jistiny i úrok.
Jedním z klasických příkladů anuity může být i reverzní hypotéka, která se v západních zemích využívá jako zajištění na stáří. Klient finanční instituci zastaví svoji nezatíženou nemovitost a tím získá na sjednané období měsíční rentu (jako postupně vyplácená hypotéka).
Banky i nebankovní společnosti rády půjčují
lidem v produktivním věku, tedy těm, co mají práci, úspěšně podnikají, případně
jsou na rodičovské dovolené, ale předpokládá se, že se hned po ní úspěšně vrátí
k výdělečné činnosti. Zákon sice dovoluje zadlužení lidem od 18 let, jenže v
tomto věku zdaleka ne všichni ukončili vzdělávání, tudíž ani nemívají
pravidelný příjem. Jak je to s půjčkami pro studenty, jak se k nim poskytovatelé
stavějí a mají tyto úvěry nějaké zvláštnosti či kategorie?