Aktuální a historický vývoj inflace 2020 - 2026

Inflace je významný makroekonomický jev, který má přímý dopad na finance domácností i firem. Když se mluví o inflaci, znamená to, že dochází k vzestupu cen zboží a služeb v ekonomice, tedy průměrné cenové úrovně. Míra inflace se měří pomocí cenových indexů (pozn. index spotřebitelských cen) a je vyjádřena v procentech. Vždy se vztahuje k určitému časovému období. Statistici sledují například meziměsíční, meziroční či průměrnou roční inflaci.

Negativní dopady inflace

,,Pro zdravý vývoj ekonomiky je důležitá stabilita cenové hladiny.Inflace by měla kopírovat růst ekonomiky. Extrémní inflace s sebou přináší spoustu problémů. Kupní síla peněz rychle klesá a lidé i firmy zaplatí za zboží a služby nominálně více, znehodnocují se úspory uložené na bankovních účtech, rostou úrokové sazby úvěrů, zvyšuje se tlak na růst platů…”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Aktuální vývoj inflace v roce 2026

Inflace by se měla v průběhu roku 2026 pohybovat v blízkosti 2% cíle ČNB. Lednový údaj 1,6 % (nejnižší od listopadu 2016) tento trend potvrzuje. Proti nízké celkové inflaci však stojí zvýšená jádrová inflace (ČNB prognózovaných 2,6 %), kterou táhne růst mezd a imputované nájemné. Ceny služeb porostou meziročně podle ČNB kolem 4,8 %, tedy výrazně rychleji než průměr EU.

Hlavní proinflační faktory pro rok 2026 budou zvyšování spotřebních daní z tabáku a lihu, přetrvávající růst cen služeb a postupné odeznívání meziročního poklesu cen energií. Protiinflačními faktory budou pokračující pokles cen pohonných hmot, zmírňování globálních nákladových tlaků v potravinářství (růst cen potravin kolem 2 %) a odložení zavedení ETS 2 o jeden rok.

V úvahu ale musíme brát i rizika a nejistoty, které se mohou podepsat na změně predikovaného trendu. Patří k nim hlavně plíživý růst nezaměstnanosti a rostoucí úvěrová dynamika domácností i firem. Obecně ale ČNB očekává spíše rok stabilizace než velkých výkyvů.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Vývoj inflace v lednu 2026

V lednu inflace výrazně zpomalila na 1,6 %. Oproti prosinci tak poklesla o 0,5 procentního bodu a dosáhla nejnižší hodnoty od listopadu 2016. Průměrná míra inflace za posledních 12 měsíců činila 2,4 %.

„Spotřebitelské ceny v lednu oslabily svůj meziroční růst na 1,6 %. Výrazný vliv na tento vývoj mělo zrušení poplatku za podporované zdroje energie do výpočtu ceny elektřiny," uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Meziročně nejvíce zlevnily:

• elektřina – o 12,2 %;
• pohonné hmoty a maziva – o 8,9 %;
• zemní plyn – o 6,5 %;
• pevná paliva – o 2,0 %.

Nejvýrazněji zdražily tyto položky:

• hovězí maso – o 22,1 %;
• káva – o 18,5 %;
• vejce – o 13,2 %;
• ubytovací služby – o 6,8 %;
• rekreační služby – o 6,8 %;
• tabákové výrobky – o 6,3 %;
• nájemné z bytu – o 6,3 %;
• stravovací služby – o 4,5 %.

V meziměsíčním vyjádření nejvíce vzrostly ceny margarínu (o 15,9 %), vína (o 13,7 %), brambor (o 11,2 %), destilátů a likérů (o 11,1 %), piva (o 7,8 %), čokolády a kakaa (o 7,7 %), ovoce (o 6,8 %), cukru (o 5,5 %), zeleniny (o 5,4 %), organizované dovolené a zájezdů (o 5,3 %) a nealkoholických nápojů (o 4,5 %). Naopak poklesly ceny másla (o 8,7 %) a elektřiny (o 8,4 %).

Aktuálně: Inflace v EU zrychlila na 2,6 %, Česko brzdí na 2,0 % a patří k nejlepším

Jak se vyvíjela inflace v roce 2025

Průměrná míra inflace za rok 2025 dosáhla 2,5 %, tedy přesně uprostřed inflačního cíle ČNB (2-3 %). Vývoj v průběhu roku ale zdaleka nebyl lineární.Rok 2025 byl rokem „potravinové inflace" brzděné levnějšími energiemi. Celková dynamika se postupně zklidňovala a závěr roku naznačil, že rok 2026 může začít výrazně nižšími čísly – což se v lednu 2026 také potvrdilo (meziroční inflace 1,6 %).

Dva odlišné poločasy. První čtvrtletí přineslo pozvolný pokles z 2,8 % na 2,7 %, který v dubnu vyústil v prudký propad na 1,8 % – nejnižší hodnotu od března 2018. Následoval ale rychlý odraz: v květnu a červnu inflace vyskočila až na 2,9 %, tedy roční maximum. Druhé pololetí pak patřilo postupnému uklidňování – od července inflace téměř nepřetržitě klesala.

Dominantním zdražovacím faktorem byly po celý rok potraviny, zejména vejce (až 46 %), máslo (až 40 %) a tradiční skupina kávy, kakaa a čokolády. Káva zdražovala o 17–30 %, kakao o 17–27 %, čokoláda o 11–34 %. Ceny vajec a másla ale během roku také klesaly.

Protiinflační tlak vytvářely po celý rok především energie a pohonné hmoty. Zemní plyn zlevňoval meziročně o 7–9 %, elektřina o 3–5 % a pohonné hmoty o 4–14 %. Tyto položky spolehlivě kompenzovaly zdražování potravin a pomáhaly udržet celkovou inflaci v přijatelném pásmu.

Vývoj inflace v roce 2024

Oproti předchozím letům inflace výrazně klesla. Její průměrná míra za celý rok byla 2,4 % – v roce 2023 přitom přesáhla 10 % a v roce 2022 dokonce 15 %.

„Po dvou výjimečných letech se situace vrátila k normálu. V letech 2020 a 2021 se totiž průměrná míra inflace pohybovala vždy pod 4 %,“ upozorňuje Petr Jermář.

Že se inflace vrací k výsledkům z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, ukázal už konec roku 2023.

Tehdy meziroční nárůst cen výrazně zpomalil. A na začátku roku 2024 se dostal dokonce k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky – v únoru totiž inflace klesla na rovná 2 %.

V průběhu roku se pak pohybovala mezi 2 % a 3 %. 

Vývoj inflace 2023

Průměrná roční míra inflace dosáhla v roce 2023 hodnoty 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022. Tato hodnota je stále velmi vysoká, což potvrzuje i fakt, že se jednalo o třetí nejvyšší hodnotu v dějinách samostatné České republiky.

„Kromě průměrné roční míry inflace stojí za pozornosti i kumulativní inflace za roky 2022 a 2023. Cenová hladina se za toto období zvýšila o více než 27 procent. Kupní síla peněz tedy klesla zhruba o třetinu,“ doplňuje Petr Jermář z portálu Banky.cz.

Vývoj inflace 2022

„Rekordní inflace. Druhá nejvyšší inflace od roku 1993.“ Novinové titulky v tomto a podobném znění v roce 2022 přímo zaplavily internet. Oproti roku 2021 totiž došlo v roce 2022 k prudkému nárůstu meziroční inflace z 3,8 % na 15,1 %. A to se bavíme o průměrném nárůstu ceny v celém spotřebitelském koši. Některé položky koše ovšem zdražily i o desítky procent, jiné dokonce až násobně (o více než 100 %). Připomeňme, že nejvíce podražily energie, potraviny a pohonné hmoty. Pomalu se zdražovalo naopak ve službách, ale o to déle u nich inflace vydržela: ještě i v roce 2024 se ČNB ohlížela právě na rostoucí ceny ve službách, když se rozhodovala o postupném snižování 2t repo sazby.

Vývoj inflace 2021

Zpětně by se dal vývoj inflace v tomto roce označit jako klid před bouří. Průměrná roční míra inflace v roce 2021 byla 3,8 procenta. Oproti roku 2020 došlo k navýšení o 0,6 procentního bodu.

V posledním čtvrtletí roku 2021 meziročně rostly zejména ceny v oddílech bydlení a doprava. Vyšší byly například ceny za dodávky tepla a teplé vody, vodného a stočného. Dopravu prodražily rostoucí ceny pohonných hmot.

Vývoj inflace 2020

Průměrná roční míra inflace byla v roce 2020 3,2 procenta. Oproti roku 2019 došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu. Nejvíce tento vývoj ovlivnil nárůst cen potravin, nealkoholických nápojů a bydlení.

Jaká bude inflace v roce 2025?

Jaký názor mají experti na budoucí vývoj inflace v roce 2025? Podle nejnovějších odhadů ekonomů z měnové sekce České národní banky by se měla inflace v prvním čtvrtletí roku 2025 pohybovat na úrovni 1,7 % a v období následujícího čtvrtletí by měl tento ukazatel mírně vzrůst na 1,9 %.

Výpočet inflace

Vývoj inflace v ČR sleduje Český statistický úřad. Statistici při měření inflace vycházejí z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše reprezentativních výrobků a služeb (pozn. více než 700 položek) ve dvou srovnávacích obdobích. Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen.

Spotřební koš obsahuje následující položky

• Potravinářské zboží: potraviny, nápoje a tabák.
• Nepotravinářské zboží: odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.
• Služby: opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční.

Váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši jsou stanoveny podle zastoupení konkrétního zboží či služby na celkové spotřebě domácností.

Aktuální složení spotřebního koše naleznete na stránkách ČSÚ.

K čemu se údaj o inflaci využívá?

Data o inflaci mohou sloužit k mnoha účelům. Například stát na základě údajů o inflaci provádí pravidelnou valorizaci mezd, důchodů a řady dalších sociálních příjmů.

Inflace je velmi důležitý údaj také pro Českou národní banku. Jejím hlavním posláním je pečovat o cenovou stabilitu. ČNB na základě vývoje inflace nastavuje základní úrokové sazby v ekonomice.

Centrální banka usiluje o to, aby se inflace nacházela na 2 % (pozn. inflační cíl). Skutečná inflace se může od tohoto inflačního cíle odchylovat, a to především v důsledku nepředvídatelných šoků. Pokud se inflace vychýlí z tolerančního pásma, centrální banka úrokové sazby zvýší.

Na změnu základních úrokových sazeb velmi rychle reagují i banky. Zdražují úvěry a také zvyšují úročení vkladů. „Růst základních úrokových sazeb se v letech 2022 a 2023 výrazně podepsal například na úročení hypotečních úvěrů. Sazby se dostaly až nad hranici šesti procent. Financování bydlení na hypotéku se prodražilo jak novým zájemcům o bydlení, tak i domácnostem, které v tomto období čekala refixace sazeb,“ doplňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.

Na vývoj inflace jsou navázány i různé smlouvy. Typickým příkladem jsou nájemní smlouvy. Vývoj inflace se promítá i do výše mezd a platů. Při růstu cen usilují pracující o zvýšení svých výdělků.

Srovnání spořicích účtů

Spoření a inflace

Inflace má zásadní vliv i na úspory. Peníze uložené na běžných účtech bank jsou zpravidla zhodnocovány jen minimálně. O něco vyšší úrokové sazby nabízí spořicí účty a termínované vklady. Ani zde ovšem úroky v uplynulých letech nepřekonaly roční míru inflace. Úspory tedy postupem času částečně ztratily na hodnotě.

TIP: Kam si ukládat peníze? Peníze na každodenní potřebu ukládejte do banky na běžný účet. Finanční rezervu na horší časy si držte na spořicím účtu či termínovaném vkladu. Pokud spoříte na důchod, dětem na studia nebo máte jiný dlouhodobý cíl, vyplatí se volné peníze pravidelně investovat. Využít můžete například akcie, dluhopisy, podílové fondy, ETF či kryptoměny.

Co ovlivňuje výši inflace

Existují dva základní typy inflace, a to poptávková a nabídková. K poptávkové inflaci dochází tehdy, když je v oběhu (ekonomice) více volných peněz než dostupného zboží, za které mohou domácnosti a firmy své finance utratit.

Nabídková inflace (pozn. označována také jako nákladová) je vyvolána růstem nákladů. Zvyšuje se tedy cena vstupů potřebných k výrobě (např. mzdy, energie, suroviny apod.). Firmy jsou v této situaci ochotny vyrábět a nabízet stejný objem produktů pouze za vyšší ceny.

Kdy byla nejvyšší inflace?

Při pohledu do statistik dosáhla inflace historicky nejvyšší hodnoty v roce 1991. Míra inflace byla v tu dobu 56,6 procenta. V tomto roce byla zahájena ekonomická reforma, která postupně proměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Jednorázová liberalizace cen stála za prudkým růstem cenové hladiny. Druhá historicky nejvyšší inflace byla zaznamenána v roce 1993. Míra inflace dosáhla hodnoty 20,8 procenta.