Má ještě staré penzijní připojištění smysl?

11.6.2026

7 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Takzvané staré penzijko bylo dlouhé roky produktem, který lidé nechávali běžet bez větší pozornosti. Jenže dnes už nejde jen o otázku slabších výnosů. Ve hře je i připravovaná proměna celého třetího pilíře, v níž se opakovaně objevuje plán postupně utlumit transformované fondy, tedy právě staré penzijní připojištění. Pro řadu klientů tak přestává být hlavní otázkou, zda něco měnit. Mnohem důležitější je, zda nenechat rozhodnutí až na chvíli, kdy pravidla určí stát nebo penzijní společnost místo nich.

Sjednejte si penzijní spoření online

Co si z článku odnést

Staré penzijko znamená penzijní připojištění v transformovaných fondech, nikoli nové doplňkové penzijní spoření.
Ministerstvo financí podle aktuálně prezentovaných plánů chystá reformu třetího pilíře, která má starý systém postupně utlumit.
Nejde ale zatím o definitivně schválené pravidlo, proto je potřeba rozlišovat mezi návrhem a platným stavem.
Hlavní slabinou transformovaných fondů nejsou jen poplatky, ale především nízké výnosy, které často nepřekonají inflaci.
K 30. 6. 2025 mělo staré penzijko 1 874 043 účastníků, takže se téma týká velmi široké skupiny lidí.
Přechod do DPS může dávat ekonomický smysl hlavně lidem s delším horizontem do důchodu, ale neexistuje jedno správné řešení pro všechny.
Největší chybou může být nečinnost, protože člověk může roky přicházet o reálnou hodnotu svých úspor.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co se dnes vlastně myslí starým penzijkem

Pod pojmem staré penzijko se běžně myslí penzijní připojištění vedené v transformovaných fondech. Jde o starší typ produktu třetího pilíře, do kterého už noví klienti vstupovat nemohou, ale miliony lidí v něm dál spoří. Vedle něj dnes funguje doplňkové penzijní spoření, zkráceně DPS, které pracuje s účastnickými fondy a jinou investiční logikou.

Rozdíl mezi oběma produkty není jen kosmetický. Transformované fondy mají zákonnou povinnost nezáporného zhodnocení, a proto musejí investovat velmi opatrně. Na první pohled to zní bezpečně, jenže tahle jistota má svou cenu. Klient sice obvykle na výpisu nevidí ztrátu, zároveň ale často sleduje, jak jeho peníze dlouhodobě nevydělávají ani tolik, aby pokryly inflaci.

Garance nezáporného zhodnocení chrání před nominální ztrátou, ale sama o sobě nezaručuje růst reálné hodnoty úspor.

Právě proto se staré penzijko znovu dostalo do centra pozornosti. Ne jako historická kuriozita, ale jako produkt, který přestává dávat smysl velké části klientů.

Pocit bezpečí nestačí

,,U starého penzijka lidé často zaměňují pocit bezpečí za skutečný finanční přínos. Pokud fond dlouhodobě nepřekonává inflaci, hodnota úspor se snižuje, i když číslo na výpisu roste.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

„U starého penzijka lidé často zaměňují pocit bezpečí za skutečný finanční přínos. Pokud fond dlouhodobě nepřekonává inflaci, hodnota úspor se snižuje, i když číslo na výpisu roste,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.

Proč se kolem transformovaných fondů mluví o konci

Aktuální debata se neopírá jen o tradiční kritiku nízkých výnosů. V červnu 2026 se napříč médii objevily informace, že Ministerstvo financí připravuje širší reformu třetího pilíře, jejíž součástí má být i postupné uzavření nebo utlumení transformovaných fondů v horizontu zhruba 10 let. Často se skloňuje rok 2036.

Tady je ale důležité držet se faktů a nepřeskakovat legislativní realitu. Podle dostupných podkladů jde o prezentovaný reformní záměr, nikoli o finálně schválené a účinné pravidlo. Pro klienty je to přesto zásadní informace. Už samotný směr změny totiž naznačuje, že stát nechce starý model dlouhodobě udržovat jako plnohodnotnou alternativu vedle novějších řešení. Ostatně i širší debata o změnách třetího pilíře se stále víc soustředí na výnos, délku spoření a nové investiční nastavení.

Porovnejte si penzijní spoření

Pro běžného střadatele z toho plyne jednoduchý závěr. Vyčkávat bez zájmu už není neutrální strategie. Pokud se reforma promítne do zákonů, může být pozdější rozhodování svázané novými podmínkami, termíny nebo tlakem na rychlejší přesun.

Rozdíl mezi reformním záměrem a platným zákonem je zásadní, ale samotný směr změn už dnes stojí za pozornost.

Kolika lidí se to týká a proč mediální čísla nestačí

O starém penzijku se často mluví jako o produktu pro zhruba 1,7 milionu lidí. Oficiální data ale ukazují ještě větší zásah. K 30. 6. 2025 evidoval systém penzijního připojištění 1 874 043 účastníků. To už není menší skupina konzervativních střadatelů, ale obrovská masa lidí, kterých se může budoucí změna přímo dotknout.

Současně platí, že nové doplňkové penzijní spoření už je početně silnější. K témuž datu mělo 2 070 448 účastníků. Trh tedy už dnes ukazuje, že přesun ke smlouvám nového typu probíhá. Reforma by tenhle trend jen urychlila.

Celkový součet smluv ve třetím pilíři dosahoval téměř 4 milionů. To je dobré připomenout i z jiného důvodu. Debata o transformovaných fondech není okrajová expertní hádka o poplatkových tabulkách. Jde o zásah do dlouhodobých úspor obrovské části domácností.

Setrvačnost může být drahá

,,Jakmile se z produktu stane systémově ustupující řešení, měl by si klient zkontrolovat, jestli v něm nezůstává jen ze setrvačnosti. U penzijního spoření bývá právě pohodlnost jedním z nejdražších návyků.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

„Jakmile se z produktu stane systémově ustupující řešení, měl by si klient zkontrolovat, jestli v něm nezůstává jen ze setrvačnosti. U penzijního spoření bývá právě pohodlnost jedním z nejdražších návyků,“ upozorňuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Nízké výnosy jsou větší problém než samotné poplatky

Ve veřejné debatě se často řeší, kolik si penzijní společnosti účtují. Jenže u starého penzijka je podstatnější něco jiného. Hlavní strukturální slabinou transformovaných fondů je jejich extrémní opatrnost, která plyne z garance nezáporného zhodnocení. Fondy si kvůli ní nemohou dovolit výraznější kolísání, a proto investují převážně konzervativně.

Výsledek byl dobře vidět i na číslech za rok 2024. Přehledy výnosů ukazovaly zhodnocení přibližně v pásmu 1,5 až 2,1 %, zatímco inflace se pohybovala kolem 2,4 %. Jinými slovy: nominálně si klienti často mírně polepšili, ale reálně byli v mínusu. Peníze na účtu sice neubývaly, jenže koupit se za ně dalo méně než předtím.

Proč staré penzijko zaostává

Garance nezáporného zhodnocení nutí fondy investovat příliš opatrně.
Nízké výnosy často nepřekonají inflaci, takže úspory reálně ztrácejí hodnotu.

Právě proto se staré penzijko mladším a středně starým klientům obhajuje stále hůř. Kdo má do důchodu ještě 10, 15 nebo 20 let, ten neřeší jen bezpečí příštího roku. Potřebuje, aby jeho úspory měly šanci dlouhodobě růst rychleji než ceny v ekonomice. A to transformované fondy často neumějí. Má to háček: bezpečí na papíře ještě neznamená dobrý výsledek v reálném životě. Na problém dlouhodobě upozorňuje i analýza, podle níž polovina zisku mizí v poplatcích.

Kdo by měl začít jednat už teď

Ne každý klient je ve stejné situaci. Přesto se dá poměrně přesně říct, kdo by měl své penzijko prověřit bez odkladu. Nejvíc by měli zpozornět lidé, kteří mají do penze ještě delší čas, pravidelně spoří a jejich smlouva roky běží bez jakékoli revize. Právě u nich se slabé reálné výnosy mohou nasčítat do citelné ztráty příležitosti.

Výrazně pozornější by měli být i ti, kteří si myslí, že když produkt „nic neriskuje“, nemohou udělat chybu. U dlouhého horizontu ale platí, že přílišná opatrnost sama o sobě představuje riziko. Ne riziko prudkého propadu, ale pomalého znehodnocování úspor. A právě to bývá zákeřné, protože to není vidět na první dobrou.

U dlouhého investičního horizontu může být největším rizikem právě to, že produkt téměř nekolísá, ale ani dost nevydělává.

Naopak lidé těsně před důchodem mohou situaci vnímat jinak. Pokud už nemají prostor překonávat krátkodobé tržní výkyvy a prioritou je pro ně stabilita, nemusí být odchod z transformovaného fondu automatickou volbou. U této skupiny je mnohem důležitější individuální posouzení než obecná rada.

Kdy dává převod do DPS smysl a kdy je potřeba opatrnost

Doplňkové penzijní spoření umožňuje volit mezi různě zaměřenými účastnickými fondy, od konzervativních po dynamické. To znamená vyšší kolísání, ale také vyšší potenciál dlouhodobého výnosu. Pro člověka s delším horizontem jde často o racionálnější cestu než setrvání v transformovaném fondu.

Současně je potřeba odmítnout zkratku, že převod do DPS je správný vždy a pro každého. Někdo je pár let před penzí, někdo špatně snáší výkyvy hodnoty investice, někdo má specifické nastavení staré smlouvy a potřebuje si nejdřív ověřit všechny dopady. Rozumné rozhodnutí nestojí na tom, co je modernější, ale na tom, co odpovídá věku, horizontu a ochotě nést kolísání. Do budoucna navíc může hrát větší roli i strategie životního cyklu podle věku klienta.

Praktické je začít tím, že si člověk ujasní, v jakém produktu skutečně je, jaké měl fond výnosy v posledních letech a jak dlouho bude ještě spořit. Teprve pak dává smysl řešit samotný převod.

Jak postupovat, aby změna dávala ekonomický smysl

Nejlepší první krok není podpis nové smlouvy, ale kontrola stávajícího nastavení. Klient by si měl dohledat typ smlouvy, zjistit, zda je opravdu v transformovaném fondu, a podívat se na historii zhodnocení. Zároveň je vhodné ověřit si, kolik dostává od zaměstnavatele a jaké podmínky by se při změně produktu mohly dotknout jeho nároků nebo daňového režimu.

Co si před změnou ověřit

Jestli jde o penzijní připojištění v transformovaném fondu, nebo už o DPS.
Jak se vyvíjelo zhodnocení a zda dlouhodobě překonává inflaci.
Kolik let zbývá do penze a jaký je investiční horizont.
Zda zůstane zachovaný příspěvek zaměstnavatele a za jakých podmínek.
Jaké možnosti převodu nabízí penzijní společnost a jaké jsou daňové dopady.

Smyslem není klienta vyděsit, ale vrátit mu kontrolu nad rozhodnutím. Převod ze starého penzijka je standardní proces, který systém zná už dnes. Čekat na to, až změnu urychlí reforma, proto nemusí být rozumné.

Začněte horizontem

,,Nejdřív si spočítejte čas do důchodu a teprve potom řešte produkt. Právě investiční horizont je u penzijka nejdůležitější filtr, podle kterého poznáte, jestli vám staré řešení ještě slouží, nebo už vás brzdí.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

„Nejdřív si spočítejte čas do důchodu a teprve potom řešte produkt. Právě investiční horizont je u penzijka nejdůležitější filtr, podle kterého poznáte, jestli vám staré řešení ještě slouží, nebo už vás brzdí,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.

Na co si dát pozor, než staré penzijko zrušíte nebo převedete

Největší chybou bývá unáhlené ukončení bez ověření detailů. Rozdíl je mezi zrušením smlouvy a převodem do nového produktu. Kdo by postupoval bez rozmyslu, může narazit na zbytečné ztráty, daňové souvislosti nebo komplikace kolem příspěvků zaměstnavatele. Stejně tak je potřeba zohlednit věk a to, jak blízko je klient k čerpání prostředků.

Opatrnost je na místě i při sledování veřejných zpráv. Reformní plán je důležitý signál, ale zatím není rozumné jednat, jako by už všechny jeho parametry byly schválené. Mnohem lepší je sledovat další vývoj a současně si udělat domácí úkol včas. Nečekat pasivně, ale ani nepodléhat dojmu, že je nutné během několika dnů všechno převrátit naruby.

Rozumný postup není ani pasivita, ani unáhlené rušení smlouvy bez prověření dopadů.

Co sledovat v dalších měsících

V nejbližší době bude rozhodující především to, jak se připravovaná reforma propíše do konkrétních legislativních návrhů. Právě tam se ukáže, zda se potvrdí mediálně zmiňovaný horizont zhruba 10 let, jak budou nastaveny podmínky přechodu a jaké nové mantinely dostanou transformované fondy i účastnické fondy.

Pro klienty starého penzijka je ale podstatné už teď, že se změnil rámec uvažování. Dříve šlo hlavně o otázku, zda zůstat v konzervativním produktu s nízkým výnosem. Dnes se k tomu přidává i pravděpodobnost, že tento produkt bude systémově vytlačován na vedlejší kolej. A tady přichází zlom: největším rizikem už nemusí být špatné rozhodnutí, ale žádné rozhodnutí. Právě proto se vyplatí sledovat nejen vlastní výpis, ale i to, jak se mění pravidla celého třetího pilíře.