Sektorová daň je v podstatě daní z příjmů z právnických osob, ale stanovenou jen pro určité sektory ekonomiky. V dosavadní praxi jiných zemí světa jimi byly banky a energetické podniky. Ty totiž dokáží nejrychleji vydělat na skokových změnách v ekonomice.
Začátkem listopadu schválila Poslanecká sněmovna návrh Daňového balíčku 2023, který se týká i zákona o dani z příjmů. Zavádí pro český daňový řád doposud nevyužívaný pojem: daň z neočekávaných zisků. Častěji se s ní ve zprávách potkáme jako s daní válečnou. Nastavena je tato daň sektorově, pro: banky a energetiku. A též podle velikosti příjmů. Dotkne se proto velkých bank a energetických společností, včetně nadnárodních gigantů. Platit bude v letech 2023 - 2025, sazba je stanovena na 60 %. Co od ní stát očekává a jaký bude pravděpodobný dopad na klienty velkých bank?
Co je sektorová daň
Sektorová daň je v podstatě daní z příjmů z právnických osob, ale stanovenou jen pro určité sektory ekonomiky. V dosavadní praxi jiných zemí světa jimi byly banky a energetické podniky. Ty totiž dokáží nejrychleji vydělat na skokových změnách v ekonomice. A tak tomu bude i v případě daně z mimořádných zisků v letech 2023 až 2025 v České republice.
Takže zatímco ostatní firmy odvádějí běžnou daň z příjmů (v ČR 19 %), firmy ze sektoru, který je zahrnut do daně z neočekávaných zisků, musejí zdanit svůj základ daně i násobně vyšší sazbou. V České republice to bude 60 %. Ale pozor, zvýšená sazba se netýká celého základu daně, jen onoho mimořádného navýšení (viz níže).
Kde se k této dani vláda inspirovala
Jako inspiraci k zavedení válečné daně (jak se dani z neočekávaných zisků v poslední době často říká) uvádí Ministerstvo financí jednak doporučení EU k mimořádnému zdanění energetiky, jednak Velkou Británii z roku 1981. V tomto roce byla uvalena speciální sektorová daň na banky, které nadměrně těžily z vysokých úrokových sazeb. Britská vláda tehdy přesměrovala nadměrné zisky bank do financování sociálních programů.
A to je stejná situace jako v posledním roce v české ekonomice, kdy banky vydělávají na vysoké repo sazbě stanované Českou národní bankou. Jak je to možné? Velmi snadno: za peníze uložené u ČNB získávají banky vysoký úrok (jinými slovy spoustu peněz).
Ale klientům retailového bankovnictví i bankovnictví firemního, od kterých banky peníze získávají na vkladových produktech (spořicí účet, termínovaný vklad) toto navýšení úroků nepromítnou buď vůbec, nebo málo anebo s velkým časovým zpožděním.
Avšak v podstatě okamžitě navýší úroky na půjčkách (viz ohromný nárůst úrokových sazeb u hypoték i spotřebitelských úvěrů během roku 2022). Ve výsledku banky získávají ohromné částky na úrokových výnosech, ale ty jsou v podstatě „za nic“. Jen díky náhodě, o kterou se nijak nezasloužily.
Pro energetiku už je inspirace jen analogií. Díky válečnému vývoji na Ukrajině a následnému zdražování plynu nebo ropy, mohou společnosti z energetického průmyslu generovat ohromné zisky založené jen na této v podstatě náhodné události. Nedostávají se k nim vlastním přičiněním (modernizací, investicemi, rozvojem). K dani budou povinny společnosti z oblastí těžby ropy a zemního plynu, koksárenství, rafinace ropných produktů, elektrárenství, plynárenství, distribuce energií a paliv, velkoobchodu s palivy.
Jak vysoká bude sektorová daň
Návrh zákona, který byl začátkem listopadu schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen Senátu, počítá se sazbou daně 60 % ve všech letech, po které bude daň platná (2023 - 2025). Novelizace se týká několika daňových a dalších zákonů, proto nese název Daňový balíček 2023.
Daň se ale nepočítá z celého zisku, jen z jeho mimořádného navýšení. Jak se ono mimořádné navýšení zjistí?
Od základu daně z příjmů za rok 2023 se odečte upravený průměr základů daně za roky 2018 - 2021. Průměr se upraví tak, že se navýší o 20 %, aby se zohlednil přirozený růst firmy nebo celé skupiny. Rok 2022 je záměrně z výpočtu průměrného základu vynechán, protože právě letos je nárůst zisků v energetice a bankovnictví extrémní.
Na druhou stranu, rok 2022 nebude válečnou daní ani nijak postižen, protože se vláda dlouho nedokázala dohodnout na návrhu zákona. A tak jej přijala pozdě na to, aby bylo ještě možné legitimně zdůvodnit retrospektivní platnost na zdaňovací období roku 2022.
Kolik sektorová daň vynese
Analýzy, které si vláda nechala zpracovat, předpokládají u válečné daně výnos okolo 85 miliard v roce 2023. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2025 pak ještě dalších 25 miliard korun. V celkovém součtu by se měl výnos z daně dostat k téměř 150 miliardám korun.
Dodejme, že zastropování cen pro výrobce energií (neplynové elektrárny), které bylo nedávno schváleno na úrovni EU, by mělo ze sektoru energetiky vytáhnout do státního rozpočtu dalších cirka 15 miliard korun. Zastropování se týká jen roku 2023. Zda bude možný souběh dvou mimořádných daní pro jeden sektor, je nyní předmětem zkoumání v oblasti ústavního práva.
Na co budou peníze z válečné daně využity
Stát prohlašuje, že chce tyto příjmy využít zejména pro kompenzace vysokých cen energií občanům a firmám. Půjde o výlučný příjem státního rozpočtu, a tak o případném směřování peněz do kompenzací bude rozhodovat pouze stát. Rozdělení části příjmů mezi kraje a obce (samosprávu) bylo předem zamítnuto.
Ministr financí Zbyněk Stanjura osvětlil důvody pro vznik daně i pro její využití následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin. … Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií“.
Kterých bank se sektorová daň dotkne
V sektoru bankovnictví byly podmínky pro vznik povinnosti odvádět daň z neočekávaných zisků nastaveny jako překročení určené sumy výnosů z úrokových rozdílů. Daň tedy bude muset odvádět každá banka, jejíž roční čisté úrokové výnosy v předcházejícím roce přesáhnou 6 miliard korun.
Ale pozor, úrokové výnosy jsou důležité jen pro vznik daňové povinnosti, nikoliv pro výpočet daně. Ta se bude opět počítat ze zisku před zdaněním.
Z uvedené hranice úrokových výnosů plyne, že půjde o velké banky, které budou muset sektorovou daň platit. Až no Moneta Money Bank jde o banky z velkých zahraničních skupin. Podle výsledků za rok 2021 překračují hranici pro válečnou daň:
Aby nebylo možné přelévat výnosy do mateřských společností, a tím se dani vyhnout, ustanovuje návrh Daňového balíčku 2023 daňovou povinnost i pro součásti skupiny podniků s neočekávanými zisky. Zároveň dává zákon podnikům možnost závazného posouzení, zda jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, či nikoliv. Daňová povinnost se v případě rozdělení firmy bude vztahovat na všechny nové právní nástupce společnosti.
Které banky se válečné daně obávat nemusejí
Ostatní banky, které na českém trhu působí, jsou zatím pravděpodobně mimo pásmo sektorové daně. Zda se do něj dostanou na základě výsledků roku 2022, je otázkou, na kterou nám odpoví až bankami vyhotovené výkazy. Prozatím jsou „v bezpečí“ následující banky. Poskytují jak retailové služby, tak některé z nich jen korporátní bankovnictví:
Expobank (resp. pod novým jménem Max banka)
Jaký bude pravděpodobný dopad sektorové daně na klienty bank?
Pravděpodobný dopad se nyní těžko odhaduje. Banky se části svých mimořádných úrokových i dalších příjmů vzdát nechtějí, a tak se dá předpokládat, že výpadek v podobě vyšší daně si vynahradí na zdražení svých služeb. Očekávat proto můžeme růst poplatků. Ale zda napříč celým bankovnictvím, nebo jen u daní postižených bank, není snadné odhadovat. Na výsledek si zkrátka musíme počkat.
V úvahu je nutné brát i fakt, že daň z neočekávaných zisků se neplatí jen ze zisku na úrocích, ale ze zisku celkového. A s tím se dá v rámci společnosti docela dobře manipulovat. Stačí se vrhnout na investice, expanzi, modernizaci - a hned je zisk nižší o realizované náklady. Plánovaný výnos z daně se proto vůbec nemusí konat, a tak stát nebude mít ani kýžené miliardy na podporu domácností a firem v energetické krizi. Banky stále porostou, ale zvýšené daňové povinnosti se vlastně budou moci jen vysmívat.
Většina bank, kterých se válečná daň dotkne, nejsou české. Proto musíme očekávat, že jejich zahraniční vlastníci si budou chtít na sektorovou daň vydělat. Kde? Kde jinde než na českých klientech, ať už z řad firem nebo občanů, ale i veřejné správy. Čím? Zdražením svých služeb.
Na druhou stranu, vznikne ohromná konkurenční příležitost pro ostatní banky, aby si přetáhly klienty nespokojené se zdražováním.
Banky navrhovaly státu jiné východisko: půjčky na rozvoj infrastruktury, bydlení a ekonomiky jako celku
Závěrem se ještě dotkněme diskuse mezi Českou bankovní asociací a státem. Velkým bankám se tak zdanění mimořádných zisků nelíbí, jak samotná daň, tak i její koncepce. Výměnou za sektorovou daň nabídly státu alternativní programy, kdy by státu půjčily peníze na:
podporu bydlení
financování výstavby silnic
pomoc lidem s pokrytím jejich finančních závazků
financování další digitalizace veřejného sektoru
navýšení kapitálu Národní rozvojové banky.
Reakce vlády na tento návrh však byla jednoznačná: „Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi," vyjádřil se k alternativnímu návrhu bank ministr financí Zbyněk Stanjura.
Otázkou je, zda se nějaké disponibilní peníze vůbec sejdou
. Zálohy na daň z příjmů v podobě sektorové daně mají banky i energetické společnosti začít odvádět hned od začátku roku 2023. Ale daňovými přiznáními za celé období roku 2023 může na státní rozpočet přijít hodně chladná sprcha.
Začátek roku 2024 přinesl v souvislosti s konsolidačním balíčkem představeným Ministerstvem financí ČR celou řadu změn, které se dotknou takřka každého z nás. Týkají se totiž například hypoték, stavebního spoření nebo nové sazby daně z nemovitých věcí. Pojďme se na ně společně podívat.
Máte povinnost podat přiznání k dani z příjmu za rok 2023 v roce 2024? Jaké daňové slevy můžete čerpat? Poradíme, jak správně vyplnit daňové přiznání a nepřipravit se o případný daňový přeplatek.
Kdo musí platit daň z nemovitosti? Kdo musí, a kdo naopak nemusí na finanční úřad s přiznáním k této dani? Do kdy je nutné daňové přiznání podat, na jaký formulář jej vyplnit a kam ho poslat? Jak vysoká je daň z nemovitých věcí, do kdy a jak se platí? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek už pro vás máme připraveny.
Musíme šetřit, rozhodla vláda, a představila lidem vládní konsolidační balíček. Ještě jej ani nestihla formálně schválit, a už naznal několika změn. Stabilně se zatím drží navrhované změny v dani z přidané hodnoty. Ta (až na drobné výjimky) poroste. A tím zrychlí růst už tak dost vysoké inflace. Podívejme se, co se brzy zdraží i vám.
Prodali jste nemovitost. Kdy musíte příjem z prodeje zdanit, a kdy se dani naopak vyhnete?
Dobrý den, daň z prodeje cenných papírů se platí, pokud příjem přesáhne 100 tis Kč. Pokud ale nakoupím za 30 tis. a prodám a takhle několikrát za rok, bere se to jako příjem těch 30 tisíc nebo se to sčítá? Děkuji
Dobrý den,
limitem pro osvobození od zdanění je příjem do 100 000 Kč/rok z prodeje všech CP (všechny prodeje se sčítají). Od zdanění jste taktéž osvobozen v případě, kdy CP držíte min. 3 roky.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je FO a FO podnikající (tedy OSVČ) povinna podávat daňové přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období, pokud v daném zdaňovacím období neměla tato osoba žádné příjmy a byla odhlášena z veřejného zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí (OSVČ měla po celé zdaňovací období pozastavené živnostenské oprávnění). V předcházejícím zdaňovacím období bylo těmito osobami klasicky podáno daňové přiznání (u FO k příjmu ze závislé činnosti a u OSVČ k příjmu z podnikání). Předem Vám děkuji za odpověď.
Dobrý den,
pokud FO nebo FO podnikající (OSVČ) neměla ve zdaňovacím období žádné zdanitelné příjmy, daňové přiznání podávat nemusí. Více info v našem článku Jak vyplnit daňové přiznání
Dobrý den, mám podobný dotaz. Moje příbuzná žije a pracuje v USA, kde platí řádně daně, jak z příjmu, tak i z nemovitosti. Má české i US občanství. Nyní uvažuje o koupi investičního bytu v Praze, který plánuje pronajímat. Jak a kde bude platit daň z nemovitostí, kterou bude vlastnit v Česku? Děkuju za odpověď.
Dobrý den,
předpokládám, že vaše příbuzná je tedy daňovým rezidentem v USA. Pak by mohla příjmy z pronájmu v ČR danit buď v ČR nebo v USA (při doložení daňového domicilu v ČR).
ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎDobrý den, v roce 2022 jsem darem získal od rodičů rodinný domek. Po smrti rodičů jsem domek v roce 2023 prodal. V letošním roce jsem chtěl podat daň z příjmu fyzických osob a předal jsem podklady účetnímu k vyhotovení. Účetní mne však překvapil s tím, že chce použít administrativní odhad, který je však o více jak polovinu nižší než je cena obvyklá. A z tohoto rozdílu mi vypočítal 15 % daň, která tak činí cca 800 000 Kč. K takovému postupu jsem nenašel nikde žádné informace a na můj dotaz na finančním úřadu v loňském roce mi bylo sděleno, že se daní pouze rozdíl ceny tržní v případě nabytí i prodeje. To bych daň neplatil, neboť tržní odhad ceny byl 9 000 000 Kč a cena prodejní 8 800 000 Kč. Kdybych měl danit podle účetního a měl bych tuto informaci, nikdy bych k prodeji domu nepřistoupil.
Dobrý den,
obecně se daní zisk (rozdíl mezi prodejní cenou a nabývací hodnotou). Který účetní Vám toto řeší - mzdová účtárna zaměstnavatele? Doporučuji využít placených služeb daňového poradce, který Vám případně doporučí i vyhotovení nového odhadu. Pokud byste nemovitost nedostal darem ale až v rámci dědického řízení, byl byste velmi pravděpodobně od zdanění osvobozen (do lhůt po osvobození by se počítala i doba, po kterou v nemovitosti bydlel zůstavitel).
ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎAkcie symbolizují majetkový podíl v určité společnosti a patří mezi oblíbené investiční nástroje mnoha lidí. Když se rozhodneme investovat do akcií, můžeme očekávat atraktivní výnosy, ale musíme si být vědomi i možného rizika. Jakou roli hrají akcie v investičním světě a co bychom měli vědět?
1. Podstata a význam akciíCo to je: Akcie reprezentují část vlastnictví v organizaci či firmě.
Kategorie akcií: Rozlišujeme mezi několika typy akcií, mezi něž patří základní, upřednostněné nebo ty, které nevyplácejí dividendy.
Finanční benefity: Majitelé akcií mohou profitovat z dividend, tedy podílu na zisku dané firmy.
Majetková a kontrolní práva: Držitelé akcií mívají často možnost hlasovat o klíčových rozhodnutích společnosti.
Obchodovatelnost: Díky burzovnímu obchodování mohou být akcie rychle prodány či zakoupeny.
2. Možná rizika a šance spojená s akciemiFluktuace cen: Hodnota akcií může v krátkém čase výrazně vzrůst či poklesnout v reakci na různé faktory.
Dlouhodobý pohled: Mnozí považují investice do akcií za strategii s dlouhodobým výhledem, která může v průběhu let přinést značný zisk.
Rozložení investic: Efektivní strategie často spočívá v rozložení investic mezi různé akcie, což snižuje riziko závislosti na výkonu jedné společnosti.
Výzkum a informovanost: Rozhodující je detailní zkoumání finanční situace a tržního postavení společnosti před nákupem akcií.
Neustálé učení: Aktuální informace a znalost trhu jsou nezbytné pro informované investiční rozhodování.
V investičním světě akcie představují nástroj, který může přinést významné výnosy. Přestože je s nimi spojeno určité riziko, vhodná strategie a informovanost mohou minimalizovat potenciální ztráty a maximalizovat zisky.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMNový způsob autorizované komunikace s úřady (a později i se soukromými subjekty).
Portál občana, portály úřadů či portál Moje daně - ke všem těmto portálům se od ledna 2021 bude možné přihlásit přes internetbanking vaší banky. Doposud to bylo možné pouze přes datovou schránku, kterou většina občanů nemá.
Bankovní IDentitu zatím nabízí:
Air BankČeská spořitelnaČSOBKomerční bankaRozhodnutí vydané Českou národní bankou, na jehož základě smí česká akciová společnost nebo pobočka zahraniční banky vykonávat na českém trhu bankovní činnosti. Základní činností banky je přijímání vkladů. V bankovní licenci je vždy uvedeno, k jakým činnostem na bankovním trhu získala daná banka nebo pobočka banky povolení. Odejmutí licence (ať už se odehraje z jakéhokoliv důvodu) pak nevyhnutelně znamená krach banky.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMBIC kód banky je 8-11 místný kód, který označuje specificky konkrétní banku, resp. až bankovní pobočku v dané zemi. Standardní formát BIC (Business Identifier Code) je definován provozovatelem služby SWIFT - mezinárodní bankovní převody.
Při zadávání platby do zahraničí je tak BIC kód jen jedním z několika nezbytných údajů. Musíte samozřejmě identifikovat konečného příjemce (číslo účtu firmy nebo osoby), ale i adresy klienta či pobočky banky.
Kód BIC pro platbu prostřednictvím služby SWIFT tedy využijete pro odesílání peněz mimo Evropskou unii a přidružené státy, tedy zejména do USA, Asie, Austrálie, apod. Pro platby v rámci EU lze jednodušeji využít IBAN (mezinárodní číslo účtu), jenž je jedinečným číslem účtu koncového příjemce.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAM
KOMENTÁŘE k článku Daň z mimořádných zisků
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.