Jak získat příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření

Co si z článku odnést

• Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření je dobrovolný benefit – zákon ho firmám neukládá, výjimkou jsou od roku 2026 vybrané rizikové profese ve 3. kategorii rizika s povinným příspěvkem 4 % z vyměřovacího základu.
• Do 50 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele je příspěvek plně osvobozený od daně z příjmu i od sociálního a zdravotního pojištění – limit se počítá souhrnně za penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, DIP i pojištění dlouhodobé péče.
• Daňové osvobození trvá, jen když s penzijkem zacházíte „správně“ (nevyberete jej předčasně a ani najednou). 
• Příspěvek od zaměstnavatele nijak nesnižuje nárok na státní příspěvek ani na daňový odpočet ze základu daně.
• Příspěvek zaměstnavatele se matematicky vyplatí víc než stejně vysoké zvýšení mzdy, protože nepodléhá odvodům. Ale nedostanete se k němu hned. 
• Při změně zaměstnání zůstává penzijko i naspořené prostředky zachované, jen příspěvek od bývalého zaměstnavatele skončí. U nového zaměstnavatele je potřeba znovu požádat o příspěvek a nahlásit údaje ke smlouvě.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Jak vlastně příspěvek zaměstnavatele funguje

„Princip je jednoduchý: zaměstnavatel vám každý měsíc (nebo v jiné dohodnuté periodě) posílá určitou částku přímo na vaši smlouvu penzijního připojištění, či doplňkového penzijního spoření. Peníze tak nejdou přes vaši výplatní pásku jako mzda, ale putují rovnou do penzijního fondu u té penzijní společnosti, kde máte penzijko sjednané. A tady se zhodnocují stejně jako vaše vlastní úložky,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Pro zaměstnavatele jde o oblíbený benefit hlavně proto, že se daňově vyplatí. Až do částky 50 000 Kč ročně z něj totiž nemusí odvádět daň a ani zdravotní nebo sociální pojištění. Z pohledu účetnictví je to nákladově uznatelný výdaj, který ale není jakkoliv daňově zatížený.

Je příspěvek zaměstnavatele povinný?

Standardně povinný není. Záleží čistě na tom, jestli se k němu firma sama rozhodne, případně jestli si ho zaměstnanci vyjednali třeba přes odbory. Řada firem ho nabízí jako součást balíčku benefitů vedle stravenek nebo příspěvku na sport. Ale zákon to firmám standardně neukládá.

Od 1. ledna 2026 platí jedna výjimka pro vybrané rizikové profese. Povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijko je u těch zaměstnanců, kteří se řadí do 3. kategorie rizika podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a zároveň pracují v chladu, horku, ve vibracích nebo pod vysokou fyzickou zátěží (např. svářeči, skladníci v mrazírnách, pracovníci v hutnictví, lakýrníci nebo lesní dělníci). 

Tuto povinnost zavedl zákon č. 324/2025 Sb.

,,Nastavil ji následovně: když takový zaměstnanec odpracuje v daném měsíci alespoň tři směny v rizikovém prostředí, vzniká mu nárok na příspěvek od zaměstnavatele ve výši 4 % z jeho měsíčního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel má navíc povinnost zaměstnance o tomto právu písemně informovat.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Kdy máte na příspěvek nárok?

U dobrovolného příspěvku se řídíte tím, co má firma nastavené ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě – může se lišit podle délky pracovního poměru, pracovní pozice nebo třeba zkušební doby. Je-li příspěvek ve směrnici zakotven a splňujete zaměstnavatelovy podmínky, pak na něj máte nárok a můžete vymáhat jeho vyplacení. Jinak ne. 

U povinného příspěvku pro rizikové profese musíte splnit dvě podmínky najednou: pracovat v kategorizaci prací 3 a být vystaveni těm rizikovým faktorům, které zákon vyjmenovává (viz předchozí kapitola). Když ale pracujete sice v kategorii 3, ale z jiného důvodu než z těch vyjmenovaných, nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijko vám nevzniká.

Jak o příspěvek zaměstnavatele požádat

Tam, kde se příspěvek vyplácí (součást benefitu nebo povinně), by měl zaměstnavatel vše zařídit za vás. Může vás ale přimět, abyste změnili penzijní společnost, protože spolupracuje s jinou, než kterou máte sjednanou vy. Přestup je většinou bezplatný, nebo s poplatkem ve výši několika stokorun.

Tam, kde se příspěvek ještě nestal součástí benefitů, můžete o něm se zaměstnavatelem (nebo s odbory) začít jednat. Máte-li dojem, že máte na příspěvek nárok kvůli riziku vaší profese, ale zaměstnavatel to odmítá, obraťte se o odborné posouzení na Inspektorát práce.

„U případné změny penzijní společnosti pozor na výkonnost jejích fondů. Ta se mezi společnostmi významně liší. Když byste měli od výkonnějšího fondu přejít k méně výkonnému, zvažte, zda se to vyplatí a zda zaměstnavatele raději nepožádat o jiný benefit. Nebo požádejte, aby zaměstnavatel přesměroval příspěvek do vašeho DIPu, či do pojištění dlouhodobé péče (máte-li je sjednané),“ upozorňuje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz. 

Online srovnání penzijního spoření

Kolik může zaměstnavatel přispívat

Výše dobrovolného příspěvku není zákonem nijak shora omezená – firma si může nastavit jakoukoliv částku, kterou uzná za vhodnou. V praxi se ale pohybuje typicky v řádu stovek až nižších tisíců korun měsíčně. Daňový limit příspěvku zaměstnavatele je 50 000 Kč ročně. 

U povinného příspěvku pro rizikové profese zákon přesně stanovuje minimum: 4 % z měsíčního vyměřovacího základu (zjednodušeně z hrubé mzdy za daný měsíc) zaměstnance. Při hrubé mzdě 50 000 Kč to znamená měsíční příspěvek 2 000 Kč. I tady se uplatní limit 50 000 Kč ročně pro osvobození od daně a odvodů.

Daňová uznatelnost příspěvku zaměstnavatele – pro které penzijko platí?

Už víme, že maximální příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, který se daňově zvýhodňuje, činí 50 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele jednomu zaměstnanci. Příspěvek se může rozdělit mezi více produktů:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem
• doplňkové penzijní spoření
• soukromé životní pojištění
• dlouhodobý investiční produkt (DIP)
• pojištění dlouhodobé péče.

Příspěvky na jednotlivé produkty se sčítají. Limit je pro celkovou částku na jednoho zaměstnance, nikoliv na každý z jeho penzijních produktů.  

Někdy musíte zdanit celý příspěvek zaměstnavatele 

Dokud se drží pod ročním limitem 50 000 Kč, je pro zaměstnavatele i pro vás příspěvek plně osvobozený od daně z příjmů a nepodléhá ani sociálnímu, ani zdravotnímu pojištění. Prakticky to znamená, že korunu, kterou vám firma pošle na penzijko, dostanete celou (na rozdíl třeba od navýšení mzdy o stejnou částku, ze kterého vám odvody ukrojí podstatnou část).

Kdyby zaměstnavatel překročil hranici 50 000 Kč, částka nad tento limit se bude danit stejně jako mzda. Hlídat limit, a případně zdanit částku nad limitem, je povinností zaměstnavatele, nikoliv vaší.

Když dodržíte pravidla penzijního spoření/připojištění, zůstane pro vás příspěvek zaměstnavatele trvale bez daně. Co znamená dodržet pravidla? Penzijko ukončit v zákonem stanoveném věku (typicky 60 let) a nejdříve po zákonem vyžadované době trvání (5 nebo 10 let). Plus si peníze z penzijka vybírat postupně, nikoliv najednou.

Jakmile penzijní produkt ukončíte předčasně, nebo si peníze z něj vyzvednete sice ve správném věku, ale najednou (u starších smluv si sjednáte kratší než desetiletou rentu), zdaníte všechny příspěvky zaměstnavatele daní z příjmu ve výši 15 %. Ale to není celý postih (podrobně ho probereme níže).

Sníží se státní příspěvek, když vám přispívá zaměstnavatel?

Dobrá zpráva – příspěvek od zaměstnavatele nijak nesnižuje nárok na státní příspěvek a ani na daňový odpočet od základu daně. Obě tyto výhody se totiž počítají z toho, kolik si na penzijko posíláte vy sami ze svého, ne z toho, kolik vám přidává firma. Můžete si proto paralelně:

• nechat přispívat od státu (podle výše vaší měsíční úložky: 100–340 Kč měsíčně)
• uplatnit odpočet ze základu daně z příjmů až do 48 000 Kč ročně (z vlastních vkladů vyšších než 1 700 Kč měsíčně)
• a k tomu ještě čerpat daňově osvobozený příspěvek od zaměstnavatele do 50 000 Kč ročně.

Tyto tři výhody si mezi sebou nijak nekonkurují.

Co se stane s příspěvkem při nemoci nebo na rodičovské dovolené

Pokud jste dlouhodobě nemocní nebo na mateřské/rodičovské dovolené, záleží na tom, jak má firma příspěvek nastavený. Řada zaměstnavatelů příspěvek po dobu, kdy nedostáváte mzdu, pozastaví, protože ho typicky odvozují od skutečně odpracované doby nebo vyplacené mzdy. 

U povinného příspěvku pro rizikové profese je to logické přímo ze zákona – nárok se váže na odpracované směny v rizikovém prostředí, takže bez nich příspěvek nevzniká. 

Konkrétní pravidla si ale vždycky ověřte ve vnitřním předpisu své firmy, zaměstnavatel totiž smí přispívat i v dlouhodobé nemoci a během mateřské nebo rodičovské. Zákon mu to rozhodně nezakazuje. Jde vždycky o vnitropodnikovou politiku firmy.

Co se stane při změně zaměstnání

Když odejdete k jinému zaměstnavateli, příspěvek od bývalé firmy logicky skončí. Smlouva penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření vám ale zůstává a nemusíte kvůli tomu nic rušit, ani zakládat novou. 

Stačí u nového zaměstnavatele zjistit, jestli podobný benefit nabízí, a pokud ano, znovu mu nahlásit údaje ke své smlouvě. Nasbírané prostředky, státní příspěvky i dosavadní zhodnocení vám zůstávají bez ohledu na změnu zaměstnání zachované. Kdyby nový zaměstnavatel trval na jiné penzijní společnosti, změnu si promyslete (viz výše).

Předčasné ukončení penzijka a dodanění příspěvků

Když smlouvu zrušíte dřív, než splníte podmínky pro řádný nárok na dávky (typicky věk 60 let a minimální doba spoření 5 nebo 10 let), čeká vás:

• ztráta nároku na státní příspěvky a na jejich zhodnocení (státní příspěvek se vrací státu, výnos ze státního příspěvku si ponechává penzijní společnost) 
• 15% srážková daň ze všech příspěvků, které vám kdy zaměstnavatel poslal
• 15% srážková daň z výnosů vašich příspěvků a příspěvků zaměstnavatele
• dodanění případných realizovaných odpočtů z daně z příjmu (za posledních 10 let).

Právě proto se penzijní spoření nedoporučuje rušit předčasně. Stejný postih ale bohužel přijde, když klient penzijního spoření zemře předčasně. Do dědického řízení pak jde plně zdaněná částka a zbavená státního příspěvku.  

Vyplatí se příspěvek zaměstnavatele víc než zvýšení mzdy?

Z čistě matematického pohledu ano.

Když vám firma zvýší mzdu o 2 000 Kč, po odečtení daně z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění vám reálně zůstane mnohem méně. 

Naproti tomu 2 000 Kč poslané jako příspěvek na penzijko dorazí na váš účet u penzijní společnosti v plné výši, navíc k nim časem přibyde i zhodnocení, když máte penzijko nastavené na vhodnou strategii (dynamickou, či alespoň vyváženou).

Tip od banky.cz

,,Nevýhodou samozřejmě je,že se k penězům z penzijka nedostanete hned. Jsou uzamčené až do vašich 60 let, s postupným čerpáním ještě na mnohem déle.Tady je jen na vás, co oceníte víc: jestli méně peněz nyní k okamžité spotřebě, anebo více peněz později na penzi.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Nejčastější otázky k příspěvku zaměstnavatele

Zdroje

• financnisprava.gov.cz: Informace k povinnému příspěvku na produkty spoření na stáří (28.8.2026)
• mf.gov.cz: Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří pro vybrané rizikové profese (28.8.2026)
• zakonyprolidi.cz: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – § 6 odst. 9 (28.8.2026)
• zakonyprolidi.cz: Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (28.8.2026)
• zakonyprolidi.cz: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem (28.8.2026)
• zakonyprolidi.cz: Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (28.8.2026)