Jak funguje doplňkové penzijní spoření? A má vůbec smysl?

Redaktorka Banky.cz

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má v Česku pověst produktu, který nic moc nepřinese. A mnoho lidí si ho po letech opravdu vybere se zklamáním, kolik na účtu vlastně mají. Problém ale z velké části není v produktu samotném. Je v tom, že zůstal nepochopen. Přestože jde o dlouhodobou investici, nastavují si jej lidé na konzervativní strategii. Ta už ze své podstaty nedokáže peníze zhodnotit. Jediným správným nastavením investice na 10 a více let je strategie dynamická. Jenže té se většina lidí zbytečně bojí.
Přečtěte si, jak DPS skutečně funguje, kdy dává smysl dynamická a kdy konzervativní strategie, kolik k vašim úsporám přidá stát a zaměstnavatel, jak ušetřit na daních, ale i jak díky penzijnímu spoření využít možnosti beztrestně odejít do důchodu až o 5 let dřív, a přitom nechat stát, aby za vás platil pojištění.
Co si z článku odnést:
- doplňkové penzijní spoření je investice s podporou státu, která má sloužit jako pravidelné měsíční přilepšení ke státnímu důchodu
- protože jde o investici a protože ji sjednáváte na dlouhou dobu, vyplatí se po většinu jejího trvání jen v dynamické strategii.
- výhod penzijka je hned několik: příspěvek státu, možný daňový odpočet, možný příspěvek zaměstnavatele, možnost odchodu do předdůchodu, aniž by se krátil řádný důchod
- penzijko vybírejte podle výsledků nejlepších dynamických fondů. Jiná kritéria totiž na dlouhodobou investici nemají tak velký vliv. A poplatky jsou téměř všude stejné
- nejdůležitější je začít včas. Čas totiž hraje v investování tu největší roli. Penzijko se ale vyplatí kombinovat s DIPem.
Co je penzijní spoření a proč se o něm vůbec bavit
Co jedoplňkové penzijní spoření (DPS)?„“ popisuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Jde o produkt takzvaného třetího pilíře důchodového systému. První pilíř je státní důchod, který dostanete od státu na základě odvedených let pojištění. Druhý pilíř u nás fakticky neexistuje (byl zrušen). A třetí pilíř je dobrovolný — je to prostor pro to, abyste si na stáří spořili sami, s pomocí státu a případně i zaměstnavatele.”

Co je penzijní spoření po technické stránce? Je to smlouva o dlouhodobém investování s podporou státu, uzavřená s penzijní společností. Sem pravidelně posíláte peníze, stát vám k nim přidává vlastní příspěvek, přispívat smí i zaměstnavatel. Své příspěvky si smíte odečíst z daňového základu daně z příjmů (ale až pokud přesahují 1 700 Kč měsíčně).
Jak funguje doplňkové penzijní spoření z pohledu klienta je jednoduché: peníze odeslané do doplňkového penzijního spoření se investují do fondů podle nastavené strategie. Není to tedy klasické "spoření" v bance, kde se peníze úročí podle předem nastavených podmínek. Jedná se o investování, ale s přísnými pravidly a pod dohledem ČNB.
Coby investice se hodnota vkladů na penzijním spoření vyvíjí podle toho, jak se investici daří. Někdy roste, někdy klesá. Celkový výsledek se odvíjí právě od zvolené strategie: u konzervativní strategie se hodnocení drží dvou procent (a inflace z peněz užírá). U vyvážené strategie je zhodnocení (a někdy i pokles) o něco vyšší, inflaci tedy vyrovnává lépe.
Dynamická strategie může kolísat nejvíc, proto má i nejvyšší šanci, že inflaci nejen dožene, ale také překoná – a vaše vklady opravdu zhodnotí (viz příklady na konci článku). V dlouhodobém horizontu totiž převažují kladná zhodnocení nad zápornými. A čím více se přikloníte k dynamice, tím vyššího celkového zhodnocení za dobu desítek let trvání investice dosáhnete.
Investiční strategie v DPS – co máte na výběr?
Každá penzijní společnost nabízí několik fondů, které se liší tím, do čeho investují:
- konzervativní fond vkládá peníze hlavně do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu. Hodnota podílu se tu mění jen málo — ale zároveň dlouhodobě roste nejpomaleji.
- dluhopisový fond jde o krok dál, investuje víc do státních a firemních dluhopisů s vyšším výnosem, ale i vyšším kolísáním.
- vyvážený (smíšený) fond kombinuje zhruba půl na půl dluhopisy a akcie. Hodnota podílu se tu už během roku pohybuje víc nahoru i dolů, ale v dlouhém období roste rychleji než u konzervativních fondů.
- dynamický (akciový) fond investuje převážně do akcií. Hodnota tady kolísá nejvíc — v jednom roce klidně o desítky procent nahoru, v jiném dolů — ale v dlouhodobém průměru historicky přináší nejvyšší zhodnocení.
,,Důležité je pochopit, že tohle kolísání (volatilita) není žádná ‚ztráta', ani riziko podvodu — je to jen normální vlastnost trhu s akciemi a dluhopisy. Čím delší čas máte na investici, tím méně vás kolísání zajímá. U investice na desítky let je kolísání hodnoty už jen zanedbatelným rizikem.”

„A to je informace, kterou většina Čechů při sjednávání penzijního spoření buď vůbec nedostala, nebo ji nedokázali přijmout – a zcela ji ignorovali,“ dodává Jermář.
Proč se na začátku vyplatí dynamická strategie a až později konzervativní
Představte si to takhle — pokud si peníze na penzijku odkládáte třeba 25 let dopředu, je vám úplně jedno, že akciový fond měl v jednom roce propad o 15 %. Za pět, deset, patnáct let se to v dlouhodobém průměru srovná. A akcie mají tendenci růst rychleji než dluhopisy a mnohem rychleji než konzervativní nástroje.
Riziko výkyvu hodnoty investice se tak s délkou spoření postupně snižuje — ne proto, že by akcie přestaly kolísat, ale proto, že máte dost času na to, aby se propady vystřídaly s růstem a v součtu vyhrálo dlouhodobé zhodnocení.
Naopak čím blíž jste důchodovému věku, tím míň času vám zbývá na to, aby se případný krátkodobý propad srovnal.
Proto dává smysl strategii s věkem postupně měnit:
- v mladším věku (do cca 50 let) volitdynamickou strategii — dlouhý horizont dovoluje využít vyšší dlouhodobý výnos akcií
- v 50 letech přejít navyváženou (smíšenou) strategii — část peněz už si "chrání" stabilnějšími dluhopisy
- v posledních cca 5 letech před jednorázovým výběrempřejít nakonzervativní strategii — cílem už není maximální výnos, ale ochrana naspořené částky před náhlým výkyvem těsně před tím, než peníze budete potřebovat
- plánujete-li postupný výběr z penzijka (typicky na 10 let), bude stačit jen přesun na vyváženou strategii – k té konzervativní se vůbec nemusíte uchylovat.
Řada penzijních společností tohle umí nastavit automaticky pomocí takzvané strategie životního cyklu. Nebo si v penzijku nastavení měníte sami.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Kolik je státní příspěvek na penzijní spoření a jak si o něj říct
Stát vám k vlastnímu příspěvku přidává peníze navíc, a to podle jasně daných pravidel. Od poloviny roku 2024 platí, že nárok na příspěvek máte, pokud si posíláte alespoň 500 Kč měsíčně.
Kolik přispívá stát na penzijní spoření se pak odvíjí od výše vaší platby (konkrétně 20 % z částky nad 500 Kč a do 1 700 Kč). Minimální příspěvek od státu je tedy 100 Kč, ten maximální pak 340 Kč měsíčně (1 200 – 4 080 Kč ročně). Státní příspěvek se vztahuje jen na částky, které si spoříte sami. Na příspěvek od zaměstnavatele se nevztahuje.
Pozor: Na příspěvek nemá nárok ten, komu už byl přiznán starobní nebo předčasný důchod.
Příspěvek zaměstnavatele — benefit, který se nedaní
Vedle státu vám může na penzijko přispívat i zaměstnavatel. Příspěvek zaměstnavatele nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění (do limitu 50 000 Kč ročně na všechny obdobné benefity dohromady) a pro firmu je navíc daňově uznatelným nákladem.
Firma vám tedy může místo části mzdy, ze které by se odvádělo pojistné i daň, poslat peníze rovnou na DPS — a vy je díky tomu dostanete v čistší podobě, než kdyby přišly jako klasická odměna. Měsíčně to může být až 4 166 Kč.
Daňové úlevy z penzijka jsou třetí formou podpory
Pokud si na penzijko posíláte víc než 1 700 Kč měsíčně, otevírá se vám ještě třetí forma podpory — daňový odpočet. Částku, kterou pošlete nad těch 1 700 Kč, si totiž může odečíst od základu daně z příjmu, a tím reálně snížit daň, kterou platíte.
Od roku 2024 platí, že si takto lze odečíst až 48 000 Kč ročně (a tento limit je společný pro penzijko, životní pojištění i DIP dohromady,). Při 15% sazbě daně z příjmu to znamená úsporu až 7 200 Kč za rok.
Kolik dávat na penzijní spoření
Odpověď na tuto otázku je čistě individuální, přesto tu jsou obecná doporučení.
Celkově je vhodné na důchod spořit alespoň 5 700 Kč měsíčně, z toho:
- 1 700 Kč do DPS (maximalizace státního příspěvku) a
- 4 000 do DIP (maximalizace daňové úlevy).
Proč vyšší částku do DIP? Můžete si totiž sjednat DIP, kde budou poplatky z celkové zainvestované částky mnohem nižší, než jsou současné poplatky na českém DPS.
,,Ne každý si může odkládat na důchod téměř 6 000 Kč. Ale něco bychom si měli odkládat všichni. Minimum by mělo být 500 Kč do DPS a alespoň dalších 500 Kč do DIP.”

Jak založit penzijní spoření — na co si dát pozor při výběru společnosti a strategie
Jak vybrat penzijní spoření je otázka, kde se rozhoduje o tom, jestli vám penzijko za deset nebo klidně za čtyřicet let přinese zajímavé zhodnocení, anebo ani nepokryje inflaci.
Srovnejte si penzijní fondy online
Kde a jak smlouvu založit
Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření dnes většina penzijních společností umožňuje sjednat online, často během pár minut přes bankovní identitu nebo aplikaci banky, pod kterou penzijní společnost patří.
Pokud už penzijko máte u jiné společnosti, nebo jste klientem starého penzijního připojištění, a chcete přejít jinam, obvykle stačí podepsat převodní formulář — o samotný převod se pak postará nová společnost.
Podle čeho fondy skutečně porovnávat
Nejlépe podle toho, jakých výsledků dosáhly v posledních alespoň 5 letech. Začít musíte výběrem strategie. U penzijka se ale vybírá podle věku: jste ve věku pro dynamickou (do 50 let), vyváženou (do 55 let), nebo už konzervativní strategii (nad 55 let)?
Máte-li jasno o strategii, vybírejte podle výsledků jednotlivých penzijních fondů za posledních alespoň 5 let. Ano, uvádí se, že minulé výsledky nezaručí ty budoucí. Ale historie alespoň 5 let už vám ukáže, jak se fond chová (v porovnání s ostatními) a jak je v investování úspěšný. Velmi pravděpodobně tak zůstane i v letech budoucích.
Co ještě zvážit při výběru
- strategii životního cyklu, pokud nechcete fondy sami měnit s přibývajícím věkem
- výši příspěvku zaměstnavatele, jestli vám ho firma nabízí. Může se stát, že se vyplatí zůstat u společnosti, kterou má firma smluvně sjednanou.
Naopak s poplatky si hlavu lámat netřeba: penzijní společnosti většinou využívají maximální strop poplatků, který jim dovoluje zákon.
Výkon penzijních fondů za poslední roky najdete například v této tabulce:

Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/vidlakovy-penize-velky-prehled-zhodnoceni-penzijnich-fondu-za-rok-2024-110026
Proč musíte spořit alespoň 10 let a do alespoň 60 let věku
Penzijko se uzavírá minimálně na 10 let (dříve to bylo 5 let) a minimálně do věku 60 let. Proč to zákon takhle nastavuje? Smysl je jednoduchý — stát chce, aby šlo skutečně o dlouhodobé spoření na penzi, ne o krátkodobou investici s daňovým bonusem.
Proto se také všechny výhody (státní příspěvek, daňové odpočty) vážou na splnění téhle podmínky, a jejich předčasné porušení znamená sankce. Výběrům z penzijka v různých situacích se budeme věnovat níže.
Předdůchod coby jedna z nejsilnějších výhod DPS
Předdůchod je jedna z nejzajímavějších, a přitom málo známých možností, jak penzijko využít. V zásadě jde o to, že si sami sobě vyplácíte měsíční "penzi" z vlastních naspořených peněz, a to už před dosažením řádného důchodového věku — klidně až o 5 let dřív.
Aby na předdůchod vznikl nárok, musíte splnit několik podmínek:
- musíte být nejméně 2 anejvýš 5 let před svým řádným důchodovým věkem
- smlouva o penzijním spoření (nebo o starším penzijním připojištění, ze kterého se převedlo) musí trvat alespoň 5 (nebo 10) let
- musíte mít sjednané doplňkové penzijní spoření — kdo má ještě starší penzijní připojištění, musí ho nejprve převést
- musíte mít naspořeno dost peněz na to, aby měsíční výplata dosáhla alespoň 30 % průměrné hrubé mzdy (v roce 2026 jde o částku přes 14 tisíc Kč měsíčně) — chybějící část lze i jednorázově doplatit.
Hlavní výhody předdůchodu jsou dvě. Za prvé, po celou dobu čerpání za vás zdravotní pojištění platí stát a sociální pojištění se vůbec neplatí. Za druhé, čerpání předdůchodu vám nijak nesnižuje nárok na budoucí řádný starobní důchod, ani ho nijak "nekrátí". Během předdůchodu smíte pracovat i podnikat bez omezení, možný je i souběh s „neschopenkou“.
Je ale potřeba počítat s tím, že doba čerpání předdůchodu se nezapočítává jako doba pojištění pro nárok na řádný důchod. Když vám tedy ještě chybí roky pojištění, předdůchod vám je nepomůže doplnit.
Z daňového pohledu se při výplatě předdůchodu daní výnosy ze zainvestované částky (15 %). Bez zdanění zůstávají příspěvky zaměstnavatele. Státní příspěvky se nevracejí. Pozor, byť jde o dlouhodobou investici, časový test se na ni v případě předdůchodu nevztahuje.
Ochranu před veškerým zdaněním ale penzijko přece jen nabídne. Ukážeme ji v kapitole: Kdy můžu vybrat doplňkové penzijní spoření.
Kdy mohu vybrat doplňkové penzijní spoření — přehled všech situací
Kdy si můžu vybrat penzijní spoření? Možností je hned několik.
- řádný výběr po splnění podmínek (60 let a 10, respektive 5 let trvání smlouvy)
- invalidní penze — pokud vám je přiznán třetí stupeň invalidity a spoříte si alespoň 3 roky, vzniká vám nárok na vyplácení invalidní penze, a to formou postupných dávek (ne jednorázově). Nic se přitom nedaní a státní příspěvky zůstávají zachované
- výsluhová penze — tahle možnost patří jen ke starším smlouvám o penzijním připojištění (transformované fondy). Po 15 letech trvání smlouvy si tak lze vybrat až polovinu naspořených prostředků, pokud jste si výsluhovou penzi ve smlouvě sjednali
- výběr v 18-20 letech — pokud rodiče dítěti založili penzijko do jeho 8 let věku, může si dítě ve věku 18-20 let jednorázově vybrat třetinu vložených prostředků a zhodnocení, aniž by se cokoliv danilo nebo vracelo
- předčasný výběr — tzv. odbytné před splněním podmínek a se sankcemi, viz další kapitola.
Kdy mohu vybrat penzijní spoření předčasně — a jaké jsou sankce
Doplňkové penzijní spoření – kdy lze vybrat předčasně, tedy dřív než v 60 letech a před splněním minimální doby spoření? Lze to, ale jen formou takzvaného odbytného, a to za cenu nezanedbatelných sankcí. Nárok na odbytné navíc vzniká až po 2 letech trvání smlouvy a po zaplacení alespoň 24 měsíčních příspěvků.
Při předčasném výběru se:
- vrací všechny obdržené státní příspěvky
- daní výnosy ze všech vkladů (vlastních, od státu i od zaměstnavatele), sazbou 15 %
- daní příspěvky zaměstnavatele, také 15 %
- dodaňují uplatněné daňové odpočty, a to 10 let zpětně
Peníze se v takovém případě vyplácejí do 2 měsíců od podání žádosti. Sankce jsou poměrně tvrdé a předčasný výběr má smysl opravdu jen v akutní finanční nouzi — v běžné situaci se rozhodně nevyplatí sahat na penzijko dřív, než je to vyloženě nutné, nebo než je vám 60 let.
Když účastník penzijka předčasně zemře, přistupuje se k ukončení penzijního spoření jako k jakémukoliv jinému předčasnému ukončení.
Raději jednorázový výběr, nebo pravidelná penze?
Jakmile splníte podmínky řádného ukončení smlouvy (60 let a příslušná doba spoření), máte na výběr ze tří variant, jak si peníze vyzvednout:
- jednorázové vyrovnání — dostanete vše najednou, ale zdaní se výnosy (15 %) a u starších smluv i příspěvky zaměstnavatele (15 %). U nejnovějších smluv, uzavřených od ledna 2024, se příspěvky zaměstnavatele při jednorázovém výběru už nedaní, daní se jen výnosy ze všech vkladů
- postupná výplata kratší než 10 let — daní se pouze výnosy ze všech vkladů (15 %), všechno ostatní zůstává bez srážky (pro nové smlouvy je tedy jednorázový a postupný výběr do 10 let na stejné úrovni)
- postupná výplata delší než 10 let — v tomhle případě dostanete opravdu všechno, bez jakéhokoliv zdanění. Tady je dobrou zprávou, že se peníze na penzijku budou ještě dalších minimálně 10 let zhodnocovat, takže netřeba přechodu na konzervativní strategii.
Tohle nastavení je proto, aby penzijní spoření sloužilo opravdu jako pravidelné přilepšení k důchodu, nikoliv jako státem podporované spoření na velkou dovolenou nebo rekonstrukci domu.
Jak zrušit doplňkové penzijní spoření
Jak zrušit penzijní spoření u České spořitelny i u kterékoliv jiné penzijní společnosti? Všude je postup stejný, protože pravidla určuje zákon, nikoliv penzijní společnosti. Postup vypadá takto:
- nejste-li ještě v odpovídajícím věku, nejprve zvažte, jestli místo zrušení nedává větší smysl smlouvu jen pozastavit (přerušit placení) nebo převést k jiné společnosti — obojí bývá bez sankcí
- když se rozhodnete pro skutečné ukončení smlouvy, podáte žádost o ukončení spoření a o výplatu, obvykle přes klientský portál, mobilní aplikaci, písemně nebo osobně na pobočce
- penzijní společnost vám vypočítá částku (po případném odečtení sankcí)
- peníze vám přijdou obvykle do 2 měsíců od podání žádosti.
Jak ukončit penzijní spoření, když jeho majitel zemřel a vy jste dědicové? Postup je stejný, jen budete muset doložit výsledek dědického řízení.
Kolik se dá na penzijku opravdu naspořit?
Pojďme si ukázat, jak moc záleží na správné investiční strategii v DPS. Výpočet ukazuje, o kolik se ochudíte, když namísto dynamického fondu (kvůli strachu vyvolanému nesprávně podanými informacemi) vyberete fond konzervativní. Zhodnocení počítáme podle skutečného historického výnosu nejvýkonnějšího penzijního fondu (viz tabulka výše).
Příklad 1: DPS na 35 let, vklad 1 000 Kč měsíčně, nejlepší dynamický fond (dle tabulky)
Ke každé vaší platbě 1 000 Kč přidá stát 200 Kč, takže se reálně zhodnocuje 1 200 Kč měsíčně, průměrný historický výkon fondu je 9,9 %.
- celkem vloženo za 35 let: 504 000 Kč (420 000 Kč vlastních + 84 000 Kč od státu)
- hodnota na konci: přibližně 3 984 000 Kč
- z toho zhodnocení: asi 3 480 000 Kč.
Z 504 000 Kč vložených peněz tak vznikla částka téměř osmkrát vyšší. Ukazuje to, jak moc dokáže dlouhý horizont a dynamická strategie pracovat ve váš prospěch — nejde přitom o žádný zázrak, jen o to, že akciím se dá dát dost času na to, aby se jejich přirozené poklesy prostřídaly s růstem a aby v součtu vyhrálo dlouhodobé zhodnocení.
Příklad 2: DPS na 35 let, 1 000 Kč měsíčně, nejhorší konzervativní fond (dle tabulky)
Stejné parametry jako v příkladu 1 (1 200 Kč měsíčně se státním příspěvkem), ale s nejslabším konzervativním fondem z tabulky. Průměrný historický výkon fondu je 1,6 %
- celkem vloženo za 35 let: 504 000 Kč (420 000 Kč vlastních + 84 000 Kč od státu)
- hodnota na konci: přibližně 674 000 Kč
- z toho zhodnocení: asi 170 000 Kč.
„Rozdíl proti příkladu 1 je obrovský — při naprosto stejné výši vkladu a naprosto stejné délce spoření vznikl v konzervativním fondu jen zlomek toho, co v dynamickém fondu. Tohle srovnání nejlíp ukazuje, proč se dlouhodobé, mnohaleté spoření v konzervativní strategii nevyplácí, a v jak obrovské míře se nevyplácí,“ zdůrazňuje Petr Jermář.
Příklad 3: DPS na 35 let, 2 000 Kč měsíčně, nejhorší konzervativní fond (dle tabulky)
Při 2 000 Kč měsíčně je za hranicí 1 700 Kč, takže dostáváte plný státní příspěvek: 340 Kč. Zhodnocuje se proto 2 340 Kč měsíčně. Přestože vkládáte téměř dvojnásobek částky oproti příkladu 1 a investice trvá déle než polovinu doby z příkladu 1, výsledek nedosáhne ani na polovinu hodnoty z příkladu 1. Těch prvních 15 let spoření totiž díky složenému úročení vytvoří největší část výsledné hodnoty.
- celkem vloženo za 20 let: 561 600 Kč (480 000 Kč vlastních + 81 600 Kč od státu)
- hodnota na konci: přibližně 1 661 000 Kč
- z toho zhodnocení: asi 1 099 000 Kč
„Délka investičního horizontu má na konečný výsledek (při stejné investiční strategii) větší míru vlivu než výše jednotlivé platby,“ potvrzuje Miroslav Majer.
Zdroje
- zakonyprolidi.cz: [Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření] (17.7.2026)
- zakonyprolidi.cz: [Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů] (17.7.2026)
- zakonyprolidi.cz: [Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] (17.7.2026)
- medium.seznam.cz: [Velký přehled zhodnocení penzijních fondů za rok 2024] (17.7.2026)

