Když rozhoduje stres: nové triky bankovních podvodníků

6.8.2026

7 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Banka

Platební podvody se mění rychleji, než si většina lidí připouští. Dřív se mluvilo hlavně o phishingu a zneužití karetních údajů, dnes útočníci mnohem častěji sázejí na psychologický tlak, falešnou autoritu a situace, v nichž oběť jedná ve stresu. A právě proto mohou i opatrní lidé během pár minut potvrdit převod, který by za normálních okolností nikdy neudělali. Komerční banka letos na jaře upozornila, že zachytává více kyberútoků než dříve a že podvodníci přitvrzují i mění taktiku.

Běžný účet bez poplatků je zde!

Co si z článku odnést

Podvodníci už často nechtějí jen přístupové údaje, ale snaží se oběť dotlačit k tomu, aby sama autorizovala převod nebo umožnila vzdálený přístup do zařízení.
Komerční banka uvedla, že objem podvodných plateb mezičtvrtletně vzrostl o 15 % a že v 1. čtvrtletí 2026 dominovaly podle objemu škod investiční a krypto podvody.
Vishing, smishing a spoofing fungují hlavně proto, že útočníci vytvářejí stres, naléhavost a dojem, že volá důvěryhodná instituce.
Zobrazené telefonní číslo samo o sobě nic nedokazuje, protože útočníci umějí čísla podvrhnout.
Banky zvládnou část podvodů zastavit, ale jejich možnosti se výrazně zužují ve chvíli, kdy klient převod potvrdí sám.
Mezi nejsilnější varovné signály patří tlak na rychlé jednání, zákaz konzultace, výzva k instalaci aplikace a převod na takzvaný bezpečný účet.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co aktuálně hlásí Komerční banka

Aktuální data ukazují, že problém nelze zjednodušit na klasické „někdo mi ukradl údaje z karty“. Komerční banka letos uvedla, že zachytává více kyberútoků než dříve, a zároveň popsala změnu chování útočníků. Podle banky objem podvodných plateb mezičtvrtletně vzrostl o 15 %, což je důležitý údaj už jen proto, že mluví o skutečném finančním dopadu, nikoli jen o počtu pokusů.

Stejně podstatné je i to, jaké typy útoků dnes působí největší škody. Podle Komerční banky tvořily v 1. čtvrtletí 2026 investiční a krypto podvody 51 % objemu podvodů, zatímco vishing 37 %. To velmi přesně vystihuje změnu trendu. Už nejde jen o jednorázové kliknutí na podvodný odkaz, ale o delší manipulaci, při níž útočník buduje důvěru, vyvolává dojem odbornosti a postupně dostává oběť do situace, kdy sama posílá vysoké částky.

Banka zároveň uvedla, že klienty ochránila před ztrátami ve výši 235 milionů korun. I to je důležitá zpráva. Na jedné straně podvodníci sílí, na druhé straně rostou i obranné mechanismy bank. Komerční banka navíc denně analyzuje zhruba 1,2 milionu karetních transakcí a 600 tisíc plateb, takže je zřejmé, v jak rozsáhlém provozu musí podezřelé vzorce odhalovat. Není to žádná drobnost.

Podvod přestal být čistě technickým problémem a stále častěji stojí na psychologickém tlaku, který oběť přiměje jednat proti vlastním zájmům.

Pod tlakem roste riziko chyby

,,Klíčová změna posledních let je v tom, že podvod přestal být čistě technickým problémem. Lidé často nepřijdou o peníze proto, že by nerozuměli technologiím, ale proto, že jsou pod tlakem a reagují na dobře sehraný scénář.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Útok se přesouvá od techniky k psychologii

Na současných podvodech je nejnebezpečnější to, že v nich technologie často hraje jen vedlejší roli. Hlavní práci odvede tlak na lidskou psychiku. Útočníci dobře vědí, že většina lidí nezačne v klidu analyzovat rizika ve chvíli, kdy slyší, že je jejich účet údajně napadený, že někdo žádá o úvěr jejich jménem nebo že se řeší podezřelá transakce. Právě tehdy nastupuje stres, zmatek a snaha „rychle to zachránit“.

Moderní podvod často nevypadá jako hackerský útok, ale jako krizová komunikace, při níž má oběť pocit, že spolupracuje na své vlastní ochraně. Falešný bankéř, pracovník bezpečnostního oddělení, policista nebo údajný zástupce regulátora mluví klidně, profesionálně a přesvědčivě. Cílem přitom není jen získat heslo nebo číslo karty. Cílem je převzít rozhodování oběti.

Zjistěte více o chráněném účtu

Právě proto dnes nestačí veřejnost varovat jen před zadáváním citlivých údajů do neznámých formulářů. Riziko často vzniká až ve chvíli, kdy člověk pod tlakem sám schválí platbu v mobilním bankovnictví, pošle peníze na údajně zabezpečený účet nebo nainstaluje nástroj pro vzdálenou správu zařízení. Takový scénář bývá pro banku mnohem složitější než běžný pokus o zneužití platební karty. Má to háček: z pohledu systému totiž všechno vypadá „správně“.

Když volá banka, policie nebo ČNB

Česká národní banka i Policie ČR dlouhodobě upozorňují na vishing a spoofing jako na běžné nástroje současných útoků. Vishing znamená podvodný telefonát, při kterém útočník manipuluje oběť k určité akci. Spoofing pak umožňuje, aby se na displeji telefonu zobrazilo číslo, které působí důvěryhodně. Člověk tak snadno podlehne dojmu, že mu opravdu volá banka nebo jiná instituce.

Telefonní číslo zobrazené na displeji už dnes samo o sobě nepotvrzuje, že hovor skutečně vede banka, policie nebo jiná důvěryhodná instituce.

To, že na displeji vidíte známé číslo, dnes není důkazem pravosti hovoru. Spíš naopak. Podvodníci tento detail využívají jako psychologickou výhodu. Když se spojí důvěryhodně vypadající číslo, odborně znějící komunikace a naléhavý příběh o ohrožených penězích, vzniká velmi nebezpečná kombinace.

Častý scénář vypadá podobně. Volající tvrdí, že zaznamenal podezřelou žádost o úvěr, napadení účtu nebo pokus o převod peněz. Hned nato nabídne „řešení“, které má situaci rychle zastavit. Oběť je vedena k tomu, aby nikomu nevolala, hovor nepřerušovala a postupovala přesně podle instrukcí. Tlak na izolaci je přitom jedním z nejsilnějších varovných signálů, protože podvodník nechce dát prostor k ověření. A tady přichází zlom: nejde o pomoc, ale o snahu odříznout člověka od zdravého úsudku.

Autoritu je potřeba ověřit

,,Zneužití autority funguje mimořádně dobře. Jakmile útočník vystupuje jako bankéř, policista nebo zástupce dohledu, mnoho lidí automaticky předpokládá, že musí jednat okamžitě a bez debat. Právě to je potřeba vědomě zlomit.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Proč dnes tak velké škody dělají investiční a krypto legendy

Investiční a krypto podvody patří podle aktuálních dat Komerční banky mezi největší zdroje škod. Důvod je prostý. Ve většině případů nejde o malou zkušební platbu ani o jednorázové zneužití karty, ale o scénář, v němž útočník s obětí pracuje delší dobu. Slibuje vysoký výnos, ukazuje falešný růst investice, navazuje další kontakt a postupně zvyšuje důvěru i investované částky.

V určité fázi často přichází údajný poradce, analytik nebo pracovník platformy, který požádá o další vklad, zaplacení daně, odblokování výnosu nebo technickou pomoc s převodem. Oběť přitom může mít pocit, že spravuje vlastní investici. Ve skutečnosti jen posílá další peníze do rukou podvodníků. Zní to banálně, ale právě tahle iluze kontroly bývá smrtelně účinná.

Dalším rizikem je vzdálený přístup do zařízení. Bezpečnostní materiály bank upozorňují i na případy, kdy falešný investiční nebo bankovní poradce žádá instalaci aplikace pro vzdálené ovládání počítače či telefonu. V takové chvíli už nejde jen o přesvědčování. Útočník může sledovat, co klient dělá, navádět ho při přihlášení do bankovnictví a pomoci si i k dalším citlivým údajům.

Už nejde jen o jeden podvodný odkaz

Dnešní útoky bývají vícefázové. NÚKIB letos upozornil na smishingovou kampaň, při níž se útočníci vydávali za Policii ČR. To dobře ilustruje, že jednotlivé kanály se prolínají. SMS zpráva připraví půdu, telefonát přidá autoritu a falešná webová stránka nebo aplikace vytvoří dojem legitimního prostředí. Oběť pak nečelí jednomu podezřelému impulsu, ale celému scénáři, který na sebe logicky navazuje.

Současné podvody bývají vícefázové: kombinují SMS, telefonát, falešný web i sociální manipulaci, aby celý scénář působil co nejvěrohodněji.

Právě kombinace SMS, hovoru, falešného webu a sociální manipulace dělá z těchto podvodů mnohem silnější hrozbu než dřívější jednoduchý phishing. Útok působí uvěřitelněji, protože každý jeho krok potvrzuje ten předchozí. Když po zprávě přijde telefonát a po něm e-mail nebo odkaz, člověk snadno získá pocit, že do sebe všechno zapadá. A to je přesně moment, na který podvodníci čekají.

Podvodníci navíc často mění konkrétní legendy, ale princip zůstává stejný. Vyvolat obavu, omezit prostor na přemýšlení, nabídnout zdánlivé řešení a dovést klienta k úkonu, který by sám od sebe nikdy neprovedl. Proto je užitečnější znát mechanismus útoku než si pamatovat jen jednotlivé příklady.

Co banky zachytí a kde už rozhoduje klient

Banky dnes investují do monitoringu, analytiky i preventivních systémů. Je to vidět i na datech Komerční banky, která dokázala ochránit klienty před ztrátami ve stovkách milionů korun. Monitoring transakcí umí odhalovat nestandardní chování, podezřelé příjemce i neobvyklé platební vzorce. Přesto má ochrana své limity.

Největší problém nastává ve chvíli, kdy klient transakci sám potvrdí a dělá to v přesvědčení, že chrání vlastní účet. Z pohledu bankovního systému pak může jít o autorizovanou operaci. Právě tady se naplno ukazuje, proč se podvodníci přesouvají od krádeže údajů k manipulaci člověka. Když oběť jedná „dobrovolně“, obrana je složitější.

Jakmile klient převod sám autorizuje v domnění, že chrání své peníze, možnosti banky se výrazně zužují, protože operace může působit jako standardně potvrzená.

To ale neznamená, že odpovědnost leží jen na klientech. Spíš to ukazuje, že bezpečnost je dnes společná disciplína. Banka může filtrovat rizikové transakce, posílat varování a blokovat část útoků, ale žádný systém nenahradí okamžik, kdy se klient musí zastavit a ověřit si, s kým skutečně mluví.

Jak rozpoznat podvod dřív, než vznikne škoda

Varovné signály se opakují napříč typy útoků. Pokud se jich objeví víc najednou, je na místě zbystřit. Nejde přitom jen o technické detaily, ale hlavně o styl komunikace a tlak na rozhodnutí.

Typické varovné signály podvodu

Volající tvrdí, že musíte jednat okamžitě, jinak přijdete o peníze.
Zakazuje vám hovor ukončit nebo si situaci ověřit přímo u banky.
Žádá převod na bezpečný účet, který má údajně peníze ochránit.
Vede vás k instalaci aplikace pro vzdálený přístup do telefonu nebo počítače.
Navádí vás, co přesně máte potvrdit v internetovém nebo mobilním bankovnictví.
Tvrdí, že se nesmíte s nikým radit, protože jde o tajné bezpečnostní šetření.

Jakmile se některý z těchto prvků objeví, nejbezpečnější reakcí je komunikaci přerušit a banku kontaktovat přes oficiální číslo, které si sami dohledáte. To platí i tehdy, když hovor působí přesvědčivě a volající zná některé vaše údaje. Samotná znalost jména, telefonního čísla nebo banky ještě nic neprokazuje.

Zavěsit je v pořádku

,,Lidé by si měli osvojit jednoduché pravidlo. Jakmile vás někdo po telefonu tlačí do převodu peněz nebo do instalace aplikace, není to pomoc, ale riziko. V takové chvíli je správně zavěsit, nic nepotvrzovat a vše řešit znovu přes oficiální kontakt banky.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

První minuty po podezření na podvod rozhodují

Pokud už člověk zjistí, že mohl naletět, rozhoduje čas. Je potřeba co nejrychleji kontaktovat banku a popsat, co přesně se stalo. Pokud došlo ke sdělení citlivých údajů, potvrzení platby nebo instalaci nástroje pro vzdálený přístup, je namístě okamžitě řešit blokaci karty, omezení přístupů a další bezpečnostní kroky podle instrukcí banky.

Stejně důležité je neotálet s odpojením zařízení od internetu, pokud v něm mohl být nainstalován vzdálený přístup, a následně řešit změnu hesel i kontrolu zařízení. V řadě případů má smysl podat také trestní oznámení a připravit si přehled komunikace, telefonních čísel, potvrzení plateb a dalších stop. Čím dříve se incident zachytí, tím větší je šance omezit škodu nebo zastavit navazující útoky.

Právě rychlost je u těchto případů zásadní, protože podvodníci často nepracují jen s jednou transakcí. Pokud získají důvěru oběti nebo přístup k jejímu zařízení, mohou se pokusit o další převody, změny nastavení nebo zneužití identity v dalších službách.