Kyberpodvody 2026: škody přes 2,2 mld. Kč při více než 75 tisících útocích
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
E-šmejdi za první tři čtvrtletí 2026 provedli přes 75 tisíc útoků a způsobili škody přes 2,2 miliardy korun, o zhruba 840 milionů víc než loni. Banky přitom zachránily přes 9,6 miliardy korun, tedy 81 % částky, kterou se podvodníci pokusili odčerpat. Nejslabší kyberbezpečnost mají podle Indexu kyberbezpečnosti ČBA lidé ve věku 18 až 34 let. Ukážeme vývoj po čtvrtletích, kde mladí chybují a které kroky stačí udělat ještě dnes.
Co si z článku odnést
- E-šmejdi za první tři čtvrtletí 2026 provedli přes 75 tisíc útoků a způsobili škody přes 2,2 miliardy korun, zhruba o 840 milionů víc než loni.
- Banky zachránily přes 9,6 miliardy korun, tedy 81 % částky, kterou se podvodníci pokusili odčerpat.
- Průměrná škoda na klienta meziročně vzrostla na 29 266 korun, ve 2. a 3. čtvrtletí ale byla nižší než v 1. čtvrtletí.
- Mladí ve věku 18 až 34 let mají v Indexu kyberbezpečnosti 59 bodů, unikátní hesla používá jen pětina z nich a zprávy banky pravidelně čte necelá třetina.
- Obranu zvládne každý za jedno odpoledne: unikátní hesla, dvoufázové ověření, limity a upozornění v aplikaci.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Kolik škod způsobili e-šmejdi za první tři čtvrtletí 2026
E-šmejdi za leden až září 2026 způsobili klientům českých bank škody přes 2,2 miliardy korun při více než 75 tisících útocích, uvedla Česká bankovní asociace (ČBA) 10. listopadu. Škody jsou zhruba o 840 milionů korun vyšší než ve stejném období loni, tedy přibližně o 60 %. Útočníci se celkem pokusili odčerpat 11,8 miliardy korun a banky z toho zachránily přes 9,6 miliardy, což je o 2,1 miliardy víc než loni a 81 % útočené částky.
Podle Petra Zímy, manažera pro kyberbezpečnost České spořitelny, bankovní systémy zastaví přibližně čtyři z pěti podvodných transakcí, útočníci proto stále častěji cílí přímo na klienty. Index kyberbezpečnosti, který ČBA zjišťuje s agenturou Ipsos, zůstal na 62 bodech stejně jako loni. Osobní zkušenost s pokusem o podvod má 73 % lidí (loni 77 %). Z těch, kdo se s útokem setkali, přibližně desetina přišla o část nebo všechny peníze na účtu a 55 % z nich dostalo zpět alespoň část ztracené částky.
Jak se útoky a škody vyvíjely po čtvrtletích
Průměrná škoda na klienta za devět měsíců meziročně vzrostla na 29 266 korun. V rámci letošního roku ale klesá: v 1. čtvrtletí šlo o téměř 24 000 útoků a škody kolem 800 milionů korun a průměr činil 33 460 korun. Rozdíl devítiměsíčních a prvočtvrtletních údajů ukazuje, jak vypadalo druhé a třetí čtvrtletí dohromady.
| Ukazatel | 1. čtvrtletí | 2. a 3. čtvrtletí (dopočet) | 1.–3. čtvrtletí |
| Počet útoků | téměř 24 000 | zhruba 51 000 | přes 75 000 |
| Škody | téměř 800 mil. Kč | zhruba 1,4 mld. Kč | přes 2,2 mld. Kč |
| Zachráněno bankami | 3,4 mld. Kč | zhruba 6,2 mld. Kč | přes 9,6 mld. Kč |
| Průměrná škoda | 33 460 Kč | zhruba 27 500 Kč | 29 266 Kč |
Z dopočtu plyne, že v každém z dalších dvou čtvrtletí padlo v průměru zhruba 25 500 útoků, tedy o něco víc než v prvním čtvrtletí, ale průměrná škoda klesla téměř o pětinu na zhruba 27 500 korun. Dopočet vychází ze zaokrouhlených údajů, proto jde o orientační hodnoty. Podíl zachráněných peněz se přitom nezměnil: v 1. čtvrtletí i za celých devět měsíců banky zachránily zhruba 81 % útočené částky.
,,Bankovní systémy dnes zachytí většinu podvodných plateb, a tak podvodníci míří hlavně na lidi a snaží se je přimět, aby platbu potvrdili sami. Proto se vyplatí řešit hlavně vlastní návyky, ne spoléhat na to, že systém banky zachytí všechno.”
V čem mladí chybují a proč to e-šmejdům pomáhá
Mladí lidé ve věku 18 až 34 let získali v indexu 59 bodů, tedy o 3 body méně než průměr populace, a ve všech návycích, které ČBA zveřejnila, zaostávají za ostatními.
| Návyk | Mladí 18–34 let | Celá populace |
| Silné heslo k internetovému bankovnictví | 56 % | 62 % |
| Unikátní heslo pro každou službu | 20 % | 31 % |
| Pravidelné čtení zpráv od své banky | 29 % | 46 % |
| Běžné otevírání příloh od neznámých odesílatelů | 12 % | 7 % |
Nejvíc škodí opakované heslo. Kdo používá stejné heslo v e-shopu, na sociální síti i v bankovnictví, vystavuje účet útoku přes nejslabší z těchto služeb: stačí, aby unikla databáze jediné z nich, a podvodník vyzkouší stejné přihlášení u banky. Mezi mladými unikátní hesla používá jen pětina. Další slabinou je nepozornost k varováním: pokud čtení zpráv banky přeskakují, minou je i upozornění na aktuální vlnu podvodů a nové triky, jako jsou podvody postavené na stresu a časovém tlaku.
Poslední riziko představují přílohy. Podvodné e-maily a SMS (phishing) nejčastěji slibují výhru nebo dědictví, tváří se jako zpráva od dopravce či pošty nebo přicházejí přes sociální sítě. S falešnými zprávami od dopravce nebo o výhře se setkaly přibližně dvě pětiny lidí, s podvodnými SMS a zprávami v chatu více než třetina, s podvody na sociálních sítích třetina. Ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová upozorňuje, že nestačí chránit silným heslem jen bankovní účet, když stejné heslo používáme i jinde, a že útočníci často využívají okamžik nepozornosti.
Co udělat ještě dnes pro lepší ochranu peněz
Nejlevnější obrana je nastavení, které zabere jedno odpoledne a vezme podvodníkovi řadu snadných cest. Postupujte v tomto pořadí.
- Vytvořte unikátní heslo pro bankovnictví a e-mail, který k účtu patří. Nejdřív změňte heslo tam, kde ho máte společné s jinou službou.
- Nainstalujte správce hesel, který unikátní hesla vygeneruje a zapamatuje, takže si je nemusíte vymýšlet ani pamatovat.
- Zapněte dvoufázové ověření u e-mailu, sociálních sítí a obchodů. Dvoufaktorové ověření chrání přihlášení i platby druhým prvkem, který podvodník z uniklého hesla nezíská.
- V aplikaci banky nastavte nižší denní limity pro platby kartou a převody, které odpovídají vašim běžným výdajům. Při větší útratě je lze dočasně zvýšit.
- Zapněte upozornění na každou platbu kartou i na přihlášení do bankovnictví, pokud je vaše banka nabízí, a čtěte zprávy od banky, než je smažete.
- Neotevírejte přílohy ani odkazy od neznámých odesílatelů a zprávám od „dopravce“ nebo „banky“ nevěřte, dokud je neověříte v oficiální aplikaci nebo na webu.
- Zapamatujte si jedno pravidlo: banka ani policie po vás nebudou chtít převod peněz na takzvaný bezpečný účet. Hovor ukončete a zavolejte na číslo z karty nebo z oficiálního webu.
,,Řada lidí řeší zabezpečení až poté, co se jich podvod dotkne. Limit na kartě a upozornění v aplikaci přitom zvládnete nastavit za pár minut a podvodník pak narazí na strop dřív, než vám vyčerpá celý účet.”
Jak postupovat, když už peníze odešly
Při podezření na podvod nejdřív zavolejte bance a požádejte o zablokování karty nebo přístupu do bankovnictví; kartu můžete uzamknout i sami v aplikaci. Prvním krokem při neznámé transakci je blokace karty, a teprve potom si v klidu ověřte historii plateb. Pokud jste peníze už odeslali, neprodleně kontaktujte banku a podvod oznamte Policii ČR. Peníze nemusí být ztracené: z lidí, kteří o peníze přišli, se podle průzkumu ČBA 55 % podařilo získat zpět alespoň část ztracené částky.
Účinná obrana tak stojí na kombinaci dvou věcí. Banky letos zachránily přes 81 % peněz, které se podvodníci pokusili odčerpat, a zbytek rizika snižuje klient, který má unikátní hesla, nastavené limity a zvyk si každou neobvyklou žádost ověřit mimo hovor nebo zprávu, ve které přišla.