Reforma penzijka: o kolik víc naspoříte při poplatku 0,5 %

1.10.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Novela penzijního spoření prošla 24. září prvním čtením ve Sněmovně. Navrhuje zrušit poplatek za zhodnocení, zastropovat poplatek za správu na 0,5 % a lidem do 30 let zdvojnásobit státní příspěvek. Podle našeho výpočtu by pětadvacetiletý střadatel s vkladem 1 700 Kč měsíčně naspořil do šedesáti zhruba o 1,15 mil. Kč víc než dnes, z toho asi 960 tisíc díky nižším poplatkům. Protinávrh penzijních společností by mu z toho podle výše poplatku za správu vzal 350 až 670 tisíc korun.

Sjednejte si penzijní spoření online

Co si z článku odnést

Vládní novela penzijního spoření (sněmovní tisk 285) prošla 24. září 2026 prvním čtením a nyní míří do rozpočtového a hospodářského výboru. Účinnost je navržena od 1. ledna 2027, parametry se ale ještě mohou změnit.
Při vkladu 1 700 Kč měsíčně od 25 do 60 let a hrubém výnosu 7,5 % ročně vychází podle našeho modelu dnešní nastavení na 2,53 mil. Kč a vládní návrh na 3,68 mil. Kč. Protinávrh penzijních společností dává 3,0 až 3,32 mil. Kč podle toho, jak vysoký poplatek za správu by zůstal.
Z rozdílu zhruba 1,15 mil. Kč mezi dneškem a vládním návrhem tvoří zhruba 960 tisíc nižší poplatky a jen 184 tisíc vyšší státní příspěvek pro lidi do 30 let.
Kdo začíná spořit až ve 40 letech, vyšší státní příspěvek nedostane a z nižších poplatků mu za 20 let přibude zhruba 160 tisíc korun.
Při nižším hrubém výnosu 5 % se vládní návrh a protinávrh asociace u pětadvacetiletého střadatele liší o necelých 90 tisíc korun, u čtyřicetiletého o 17 tisíc.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Kde je novela v Poslanecké sněmovně a co mění

Vláda předložila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření Sněmovně 25. srpna 2026. První čtení proběhlo 24. září na 31. schůzi, návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu a také výboru hospodářskému. Lhůta pro výbory je 30 dní. Podle Ministerstva financí už lze parametry měnit jen pozměňovacími návrhy poslanců, o kterých by se hlasovalo ve třetím čtení. Poté zákon čeká Senát a prezident.

Co přesně se podle textu návrhu mění, ukazuje srovnání s dnešním stavem u dynamických a vyvážených fondů, kde je většina klientů.

Parametr	Dnes	Vládní návrh od 1. 1. 2027
Poplatek za správu (max.)	1,0 % ročně z majetku	0,5 % ročně
Poplatek za zhodnocení (max.)	15 % ze zhodnocení	zrušen
Státní příspěvek do 30 let	20 %, nejvýš 340 Kč měsíčně	40 %, nejvýš 680 Kč měsíčně (vklad od 1 700 Kč)
Státní příspěvek od 30 let	20 %, nejvýš 340 Kč měsíčně	beze změny
Nejnižší vklad pro příspěvek	500 Kč	500 Kč, u nezletilých 100 Kč
Předčasný výběr třetiny vlastních vkladů	jen mezi 18 a 20 lety	od 18 do 36 let, po 10 letech spoření

Nový limit platí pro všechny fondy kromě alternativního, kde zůstává 2,5 % za správu a 25 % za zhodnocení. U povinného konzervativního fondu, kde je dnes limit 0,4 %, by se strop naopak zvýšil na 0,5 %, poplatek za zhodnocení by ale zanikl i tam. Podle ministerstva financí se nové stropy týkají stávajících i nových klientů. Důvodová zpráva k návrhu uvádí, že penzijní společnosti stropy využívají téměř naplno, takže mezi nimi neexistuje cenová konkurence. Podle dat z přiložené analýzy dopadů účtovaly dynamické fondy v průměru 0,90 % za správu a 14,36 % ze zhodnocení.

Proč se penzijní společnosti brání

Asociace penzijních společností (APS) většinu změn podporuje, výjimkou je výše poplatků. Podle APS dosáhly průměrné náklady doplňkového penzijního spoření v roce 2025 jednoho procenta, z toho 0,4 % tvořila distribuce a marketing, 0,21 % správa aktiv a 0,39 % administrativa. Strop 0,5 % proto podle prezidenta APS Radka Moce nepokryje ani náklady na získání klienta a do tří let hrozí odchod až milionu účastníků. Ministerstvo financí tvrzení odmítá a odkazuje na analýzy ČNB, které neukazují ohrožení stability sektoru. Podle výročních zpráv a dat hlášených ČNB vychází ministerstvu průměrná nákladovost společností výrazně nižší než asociaci, kolem 0,5 %, a řada z nich už dnes pod touto hranicí funguje.

APS proto navrhuje zachovat poplatek za zhodnocení ve snížené výši. Podle výpočtu poradenské společnosti EY by mohl dosáhnout nejvýš 10 % a uplatnil by se jen na výnos, který v daném roce převýší inflaci. Společnosti by také chtěly účtovat náklady na podkladová aktiva přímo fondům, jak je to u ostatních podílových fondů.

Spoření kvůli reformě neodkládat

,,Reforma zatím není zákon a poslanci mohou poplatky ještě upravit. Odkládat kvůli tomu založení nebo navyšování spoření ale nemá smysl, státní příspěvek dostanete už dnes a nižší poplatky by se podle návrhu týkaly i stávajících smluv.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Kolik naspoříte při třech nastaveních poplatků

Spočítali jsme tři varianty. Dnešní nastavení počítá s horními limity 1 % za správu a 15 % ze zhodnocení, vládní návrh s 0,5 % bez poplatku za zhodnocení a protinávrh APS s 0,5 % za správu plus 10 % z výnosu nad inflaci. Poslední variantu jsme museli doplnit vlastním předpokladem, protože APS ve zveřejněných podkladech výši poplatku za správu neuvádí. Základní výpočet počítá s 0,5 %, což je pro střadatele nejpříznivější možnost. Studie EY pro asociaci, kterou cituje analýza dopadů k návrhu, přitom ještě na jaře nechávala poplatek za správu na dnešním 1 %.

Další předpoklady: vklad 1 700 Kč měsíčně se po celou dobu nemění a je to částka, od které je státní příspěvek nejvyšší. Hrubý výnos fondu před poplatky je 7,5 % ročně, což je předpoklad, který pro dynamické fondy používá Ministerstvo financí ve svých propočtech. Druhá varianta počítá s 5 %. Inflace je 2,5 % ročně a slouží k přepočtu na dnešní ceny a k výpočtu poplatku podle APS. Státní příspěvek jsme připisovali měsíčně. Poplatek za zhodnocení jsme pro zjednodušení strhávali každý rok z celého kladného výnosu.

Porovnejte penzijní spoření

Příklad první, střadatel začíná ve 25 letech a spoří 35 let do věku 60. Do 30. narozenin dostává podle návrhu 680 Kč státního příspěvku měsíčně, poté 340 Kč. Vlastní vklady dosáhnou 714 tisíc korun.

Varianta (start v 25 letech, 35 let)	Čistý výnos ročně	Naspořeno při 7,5 %	Dnešní ceny (7,5 %)	Naspořeno při 5 %
Dnešní nastavení (1 % + 15 %), příspěvek 340 Kč	5,5 %	2 529 000 Kč	1 066 000 Kč	1 625 000 Kč
Vládní návrh (0,5 %), příspěvek 680 Kč do 30 let	7,0 %	3 676 000 Kč	1 549 000 Kč	2 121 000 Kč
Protinávrh APS (při 0,5 % + 10 % z výnosu nad inflaci)	6,6 %	3 321 000 Kč	1 399 000 Kč	2 033 000 Kč

Vládní návrh přidává při výnosu 7,5 % téměř 1,15 mil. Kč. Ministerstvo financí uvádí, že průměrný klient díky reformě naspoří nejméně o milion korun víc. Podle našeho výpočtu to platí pro mladého střadatele s nejvyšším příspěvkem a dynamickým fondem, při výnosu 5 % by šlo zhruba o půl milionu. Přibližně 960 tisíc korun z toho plyne z nižších poplatků a jen 184 tisíc z vyššího státního příspěvku do 30 let. Protinávrh APS by při správě 0,5 % z vládního zisku ponechal asi 69 %, tedy 792 tisíc korun oproti dnešku. Pokud by společnosti navíc promítly do fondů náklady na správu aktiv ve výši 0,21 % ročně, kterou uvádí APS, klesla by částka na 3,18 mil. Kč. Kdyby poplatek za správu zůstal na 1 % jako ve studii EY, vyšlo by 3,0 mil. Kč, tedy o 670 tisíc méně než podle vládního návrhu.

Příklad druhý, střadatel začíná ve 40 letech a spoří 20 let do věku 60. Státní příspěvek zůstává 340 Kč, takže rozdíl dělají jen poplatky.

Varianta (start ve 40 letech, 20 let)	Naspořeno při 7,5 %	Naspořeno při 5 %
Dnešní nastavení	877 000 Kč	696 000 Kč
Vládní návrh	1 035 000 Kč	784 000 Kč
Protinávrh APS	984 000 Kč	767 000 Kč

Vlastní vklady činí 408 tisíc korun. Při výnosu 7,5 % přidá vládní návrh 158 tisíc korun a návrh APS 107 tisíc korun. Při výnosu 5 % jde o 88 tisíc a 71 tisíc korun, takže rozdíl mezi oběma návrhy je pouhých 17 tisíc.

Co výpočet říká o rozdílu mezi návrhy

Čím vyšší výnos a delší spoření, tím víc klient na poplatku za zhodnocení zaplatí a tím víc se vládní návrh a protinávrh APS liší, takže spor se týká hlavně mladých lidí v dynamických fondech. Model přitom výnos 7,5 % předpokládá jen jako možný scénář, ne jako prognózu. Ministerstvo financí samo uvádí, že české penzijní fondy vydělaly za posledních deset let v průměru zhruba 1,5 % ročně nominálně, a to podle statistik OECD.

Poplatek váží víc než příspěvek

,,U mladého střadatele mají poplatky podle výpočtu mnohem větší dopad než zdvojnásobená státní podpora. Při výběru fondu proto nesledujte jen loňské zhodnocení, ale i to, kolik z něj správce bere.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Jak zjistit, kolik platí váš fond

Podívejte se do statutu fondu nebo do výroční zprávy penzijní společnosti na poplatek za správu a poplatek za zhodnocení. Zákon stanovuje jen horní limity a podle analýzy dopadů k návrhu se skutečné poplatky u dynamických fondů pohybují těsně pod nimi. Pokud je váš fond u stropu, novela by vám poplatky snížila automaticky a bez převodu smlouvy. Novela zároveň zavádí jako výchozí volbu strategii životního cyklu, kterou asociace navrhovala už na jaře. Klienti do 50 let v ní budou mít v akciových investicích nejméně 75 % peněz.

Pokud je vám méně než 30 let a novela projde, vyplatí se posílat aspoň 1 700 Kč měsíčně, od této částky dostanete nejvyšší příspěvek 680 Kč. Vyšší vklad už státní příspěvek nezvyšuje, zaměstnanci si ale mohou přidat příspěvek zaměstnavatele na penzijko. Že o výsledku rozhoduje víc výnos a délka spoření než výše vkladu, zaznělo i na kulatém stole o reformě třetího pilíře.