Invalidní důchod 2026: s jakou nemocí na něj máte nárok, jaký stupeň vám přiznají a kolik dostanete

Redaktorka Banky.cz

Přes 420 tisíc lidí pobíralo v červnu 2026 invalidní důchod. Nejvíce je zastoupen 1. stupeň invalidity, ale následován stupněm třetím. O stupni invalidity rozhoduje pokles pracovní schopnosti, ne samotná diagnóza. Podle tabulky nemocí ve vyhlášce může stejná nemoc přinést pokles pracovní schopnosti o 5, ale klidně i o 80 %. Které nemoci zakládají nárok na invalidní důchod a jak je vůbec vysoký?
,,Pamatujte, že podobný stav po mozkové příhodě může podle přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. znamenat 10% pokles pracovní schopnosti, ale i pokles 80%. Rozdíl mezi zamítnutím a 3. stupněm invalidity proto není ani tak v diagnóze, jako spíš v tom, jak dobře lékařské zprávy popíšou dopad nemoci na vaši schopnost pracovat.”

Co si z článku odnést
- Nárok mají ti, kdo splní dvě podmínky: pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a dostatečná doba pojištění.
- Doba pojištění se nevyžaduje po pracovním úrazu, při nemoci z povolání a u invalidity vzniklé před 18. rokem.
- Nerozhoduje diagnóza, ale její dopad na práci. Konkrétní číslo stanoví posudkový lékař.
- Stupně invalidity jsou tři: 1. stupeň při poklesu o 35–49 %, 2. stupeň při 50–69 % a 3. stupeň při 70 % a více.
- Minimální invalidní důchod v roce 2026 je 6 534 Kč u 1. stupně, 7 350 Kč u 2. stupně a 9 800 Kč u 3. stupně.
- Průměrný invalidní důchod se v červnu 2026 dostal na 10 462 Kč u 1. stupně, 12 394 Kč u 2. stupně a 18 293 Kč u 3. stupně.
- V invalidním důchodu můžete pracovat bez limitu výdělku. Práce ale musí odpovídat zdravotnímu stavu.
- Do starobního důchodu se jako náhradní doba počítá jen invalidita 3. stupně. Stát za vás platí zdravotní pojištění. Z případného výdělku ho ale odvádíte jako ostatní zaměstnanci.
Kdy máte nárok na invalidní důchod
Nárok vzniká, pokud vám posudkový lékař uzná invaliditu (pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %) a zároveň máte potřebnou dobu důchodového pojištění. Obě podmínky upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Potřebná doba pojištění se odvíjí od věku žadatele o invalidní důchod.
Věk při vzniku invalidity | Potřebná doba pojištění |
|---|---|
do 20 let | méně než 1 rok |
20–22 let | 1 rok |
22–24 let | 2 roky |
24–26 let | 3 roky |
26–28 let | 4 roky |
nad 28 let | 5 let |
U lidí starších 28 let se potřebných 5 let zjišťuje jen z posledních 10 let před vznikem invalidity. Kdo je starší 38 let a tuto podmínku nesplní, může mít nárok i tak, pokud získal alespoň 10 let pojištění v posledních 20 letech před vznikem invalidity.
,,Doba pojištění se vůbec neřeší, když invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, případně pokud vznikla ještě před 18. rokem věku žadatele”

Proč o invaliditě nerozhoduje diagnóza
Posudkový lékař nehodnotí, jakou nemoc máte, ale nakolik vám vaše nemoc brání pracovat. Porovnává váš stav se stavem před vznikem nemoci a bere v úvahu vaše vzdělání, zkušenosti a dosavadní práci. Lékařská zpráva s diagnózou proto sama o sobě nárok na invalidní důchod nezakládá.
,,Proto se stává, že například člověk s artrózou kolen, který dřív pracoval v restauraci jako číšník, může na invalidní důchod dosáhnout snáz než člověk se stejnou diagnózou, který ale pracuje v kanceláři u počítače.”

Lékař zároveň zjišťuje, do jaké míry dokážete zbývající pracovní schopnost reálně využít.
- U 1. a 2. stupně posuzuje, zda zvládnete práci s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, s nižší kvalifikací nebo v menším rozsahu. Případně zda je možná rekvalifikace.
- Mezi 2. a 3. stupněm často rozhoduje, zda byste pracovat mohli jen za zcela mimořádných podmínek. Tím vyhláška myslí například zásadní úpravu pracoviště, zvláštní vybavení nebo každodenní pracovní asistenci.
Sjednejte si životní pojištění online
Kdo posuzuje invaliditu
Zdravotní stav posuzuje posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Většinou rozhoduje bez osobního setkání, jen z lékařských zpráv, ze zdravotnické dokumentace a profesního dotazníku, v němž vy popisujete svou práci.
,,Proto k žádosti doložte všechny aktuální zprávy od praktického lékaře i specialistů. K čemu lékař nemá podklad, to nemůže zohlednit. Posudkový lékař postupuje jednak podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jednak mu konkrétní procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovuje vyhláška o posuzování invalidity č. 359/2009 Sb.”

Posudek nemá doživotní platnost. Lékař v něm obvykle určí termín kontrolní lékařské prohlídky, zpravidla za jeden až za tři roky, podle závažnosti stavu. U nemocí, které se střídavě zhoršují a zlepšují, se procento stanoví podle průměrného rozsahu postižení.
Tři stupně invalidity
Od roku 2010 se nerozlišuje plná a částečná invalidita. Aktuálně platí tři stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti: o 35–49 %, o 50–69 % a o 70 % a více.
Stupeň | Pokles pracovní schopnosti | Pracovní uplatnění | Počet vyplácených důchodů (6/2026) | Minimální výše 2026 |
|---|---|---|---|---|
1. stupeň | 35–49 % | práce bývá možná i na plný úvazek, ale s omezeními nebo na jiné pozici | 187 290 | 6 534 Kč |
2. stupeň | 50–69 % | výrazně omezené uplatnění, plný úvazek už bývá problém | 82 489 | 7 350 Kč |
3. stupeň | 70 % a více | schopnost pracovat je zásadně narušená, dříve „plná invalidita“ | 151 101 | 9 800 Kč |
Nejčastější je v ČR ten nejnižší, tedy 1. stupeň invalidity. Většina lidí s invalidním důchodem proto z trhu práce neodchází zcela, jen potřebuje jinou práci nebo kratší úvazek. Ale třetí stupeň je možná početnější, než bychom čekali – významně převyšuje stupeň druhý.
Tabulka nemocí: kolik procent přiřazuje diagnózám vyhláška
Příloha vyhlášky č. 359/2009 Sb. dělí zdravotní postižení do 15 kapitol podle orgánových soustav. U většiny položek uvádí rozpětí procent podle závažnosti: od minimálního až po zvlášť těžké postižení. Vybrali jsme nemoci, které se podle statistik objevují v žádostech nejčastěji.
Nemoc (kapitola přílohy) | Rozpětí podle závažnosti, od nejlehčí formy po nejtěžší | Na jaký stupeň může dosáhnout |
|---|---|---|
Osteoartróza, např. kolen a kyčlí (XIII) | 10 / 20–35 / 40–50 / 60–70 % | 1. až 3. stupeň (3. stupeň výjimečně) |
Bolestivý syndrom páteře, výhřez ploténky (XIII) | 5 / 10–20 / 30–40 / 50–70 % | až 3. stupeň (3. stupeň výjimečně) |
Revmatoidní artritida (XIII) | 10–15 / 20–35 / 40–60 / 70 % | až 3. stupeň |
Bechtěrevova nemoc (XIII) | 10 / 15–20 / 30–40 / 45–60 / 65–75 % | až 3. stupeň |
Deprese a bipolární porucha (V) | 5–10 / 15–20 / 30–45 / 60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Úzkostné poruchy, PTSD (V) | 5–10 / 15–20 / 25–35 / 70 % | 1. stupeň výjimečně, těžká OCD 3. stupeň |
Schizofrenie (V) | 10 / 15–20 / 30–45 / 50–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Zhoubné nádory (II) | 5–10 / 15–25 / 35–45 / 50–65 / 70–80 % | 3. stupeň zpravidla během léčby a asi 6 měsíců po ní |
Srdeční selhání, ICHS (IX), podle NYHA I–IV | 5–10 / 20–40 / 50–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Stav po cévní mozkové příhodě (VI) | 10 / 20–35 / 40–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Epilepsie (VI) | 10–15 / 25–40 / 50–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Roztroušená skleróza (VI) | 10 / 25–35 / 50 / 60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Astma (X) | 5–10 / 20–40 / 50–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
CHOPN (X) | 5–10 / 15–30 / 40–60 / 70–80 % | až 3. stupeň |
Cukrovka (IV) | 10 / 15–25 / 30–45 / 50–60 / 70–80 % | až 3. stupeň (těžké komplikace) |
K tabulce je ještě potřeba dodat následující: přesné číslo v rozpětí určuje posudkový lékař podle toho, jak závažný stav doopravdy je. Horní hranici může lékař posunout nejvýše o 10 procentních bodů, stejně tak může maximálně o 10 procentních bodů snížit hranici spodní. Hranice při posuzování zvyšuje u komplikovaných souběhů nemocí, naopak se snižuje lidem, kterým se stav stabilizoval, nebo se na něj nějakým způsobem adaptovali.
Procenta za více nemocí se nesčítají, proto rozhoduje ta choroba (nebo úraz), která vám práci omezuje nejvíc. A když vaše postižení v příloze zákona chybí, lékař použije položku, která se mu svým dopadem nejvíc podobá.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Které nemoci nejčastěji vedou k invaliditě
Podle statistik ČSSZ vedou napříč všemi stupni čtyři skupiny nemocí:
- nemoci svalové a kosterní soustavy, například artrózy, onemocnění páteře, výhřez ploténky nebo revmatoidní artritida. Jsou nejčastější příčinou 1. a 2. stupně
- duševní poruchy, například deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha nebo schizofrenie. Mají nejvyšší podíl na 3. stupni
- novotvary. Invalidita může trvat i po skončení léčby, pokud přetrvávají její následky
- nemoci oběhové soustavy, například ischemická choroba srdeční, arytmie nebo stavy po mozkové příhodě.
Do invalidity se lidé mnohem častěji dostanou kvůli nemoci (asi 95 % případů) než kvůli úrazu (asi 5 %). Při sjednávání životního pojištění proto nezapomínejte na invaliditu způsobenou nemocí, nejen úrazem.
Jak vysoký je invalidní důchod v roce 2026 a jak se počítá
Invalidní důchod přiznaný v roce 2026 činí nejméně 6 534 Kč (1. stupeň), 7 350 Kč (2. stupeň) a 9 800 Kč (3. stupeň) měsíčně. Ale to je jen minimum.
Podle statistik byl průměrný samostatně vyplácený invalidní důchod v červnu 2026 podle ČSSZ 10 462 Kč u 1. stupně, 12 394 Kč u 2. stupně a 18 293 Kč u 3. stupně.
1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň | |
|---|---|---|---|
Minimální důchod 2026 | 6 534 Kč | 7 350 Kč | 9 800 Kč |
Průměrný důchod (6/2026) | 10 462 Kč | 12 394 Kč | 18 293 Kč |
Pro srovnání: Jaká je průměrná výše starobního důchodu
Složky invalidního důchodu: základní výměra a procentní výměra
Každý invalidní důchod má dvě části:
- základní výměru, která je pro všechny stejná a v roce 2026 je stanovena na 4 900 Kč
- procentní výměru, která závisí na třech faktorech: na vašich příjmech před vznikem invalidity, na počtu let pojištění a na stupni invalidity.
Procentní výměra se počítá následovně:
- Ze všech příjmů v tzv. rozhodném období se spočítá osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční výdělek.
- Ten se pomocí redukčních hranic přepočte na výpočtový základ. V roce 2026 se započítává 99 % příjmu do 21 546 Kč a 26 % příjmů z části mezi 21 546 Kč a 195 868 Kč. A k příjmu nad tuto hranici se už nepřihlíží.
- U 3. stupně dostanete za každý celý rok pojištění 1,495 % výpočtového základu měsíčně. U 2. stupně je to polovina této částky, u 1. stupně pak jen třetina.
Vypočtená procentní výměra nesmí klesnout pod minimum. V roce 2026 je to 1 634 Kč u 1. stupně, 2 450 Kč u 2. stupně a 4 900 Kč u 3. stupně. Sazba 1,495 % se bude v následujících letech postupně snižovat, v roce 2027 to bude na 1,490 %.
Co se započítává do doby pojištění
Stejně jako u starobního důchodu, i u důchodu invalidního se pracuje s dobou účasti na sociálním (důchodovém) pojištění. Do této doby se započítávají jednak odpracované roky a náhradní doby pojištění, přidává se ale ještě i tzv. dopočtená doba.
Odpracované roky a náhradní doby
Je to stejné jako u starobního důchodu – k náhradním dobám patří například studium (jen některým ročníkům), péče o dítě do 4 let, péče o závislou osobu, vojenská či civilní služba nebo i evidence na úřadu práce.
Dopočtená doba
Je to doba od vzniku nároku na invalidní důchod do důchodového věku. Díky ní nemá mladší člověk zásadně nižší důchod jen proto, že nemohl dostatečně dlouho pracovat. Celá se tato doba započítá, když nemáte v dosavadním důchodovém pojištění žádné dlouhé pauzy.
Když ale pauzy jsou, dopočtená doba se krátí, a to v poměru k „mezerám“ v důchodovém pojištění. Například pokud jste od 18 let do vzniku invalidity byli pojištěni jen polovinu času, získáte jen polovinu dopočtené doby.
Žádná doba se nezapočítá těm, kdo si invaliditu způsobili úmyslným poškozením vlastního zdraví. Naopak celá doba se vždycky započítává po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které vedly k invaliditě.
Tolerance dob přerušení důchodového pojištění, aby se vám ještě započítávala celá dopočtená doba, je nastavena následovně:
- méně než 1 rok, pokud invalidita vznikla před 28. rokem
- méně než 2 roky, pokud vznikla mezi 28 a 40 lety
- méně než 3 roky, pokud vznikla od 40 let.
,,Co všechno má ČSSZ uloženo ve vaší evidenci, a co jí v evidenci naopak chybí, zjistíte v Informativní důchodové aplikaci na ePortálu ČSSZ”

Sjednejte si životní pojištění online
Příklad výpočtu pro 1., 2. a 3. stupeň
Panu Novákovi je 46 let (narodil se v roce 1980) a jeho osobní vyměřovací základ je 40 000 Kč měsíčně. Pracuje bez přerušení od 18 let, takže má 28 let pojištění. Pro rok narození 1980 je rozhodující důchodový věk 66 let a 3 měsíce, dopočtená doba tedy činí zhruba 20 let a 3 měsíce. Celkem se proto počítá 48 celých let.
Nejdřív se spočítá výpočtový základ:
- 99 % z 21 546 Kč = 21 330,54 Kč
- 26 % z částky nad první hranicí (40 000 − 21 546 = 18 454 Kč) = 4 798,04 Kč
- výpočtový základ po zaokrouhlení: 26 129 Kč
Pro 3. stupeň pak platí 48 let × 1,495 % = 71,76 % výpočtového základu. U ostatních stupňů se z této částky bere polovina (2. stupeň) nebo třetina (1. stupeň). Podle stupně invalidity by pan Novák pobíral některou z následujících výší důchodu, viz tabulka.
1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň | |
|---|---|---|---|
Základní výměra | 4 900 Kč | 4 900 Kč | 4 900 Kč |
Procentní výměra | 6 251 Kč | 9 376 Kč | 18 751 Kč |
Důchod celkem | 11 151 Kč | 14 276 Kč | 23 651 Kč |
,,I když je procentní výměra u 3. stupně trojnásobná proti 1. stupni, je kompletní invalidní důchod jen asi dvojnásobný oproti tomu v 1. stupni. Rozdíl způsobuje základní výměra, která je pro všechny stupně stejná.”

Jak by se výpočet změnil, kdyby pan Novák pracoval „s přestávkami“? Pokud by pan Novák měl od 18 let jen 23 let pojištění a 5 let bez pojištění, překročil by zákonem povolenou hranici 3 let. Dopočtená doba by se mu pak zkrátila v poměru 23:28, tedy přibližně na 16 let a 8 měsíců. Celkem by se počítalo jen 39 celých let. A důchod 3. stupně by kvůli tomu klesl zhruba na 20 135 Kč.
Kalkulačka invalidního důchodu 2026
Do kalkulačky zadáte:
- hrubý měsíční příjem,
- rok, kdy jste začali být pojištěni,
- rok narození,
- stupeň invalidity.
Kalkulačka vám ukáže orientační měsíční výši důchodu. Přesnou částku stanoví ČSSZ podle vašich skutečných dob pojištění.
Jak se počítá starobní důchod, vysvětlujeme v samostatném průvodci výpočtem důchodu.
Jak požádat o invalidní důchod
O invalidní důchod požádáte na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště nebo online přes ePortál ČSSZ. Na rozhodnutí má ČSSZ ze zákona 90 dnů. V této lhůtě je zahrnuto i posouzení zdravotního stavu. Čím byste ale měli začít vy?
- Probrat žádost s ošetřujícím lékařem. Poradí, zda je u vás žádost na místě, a připraví podklady o vašem zdravotním stavu.
- Podat žádost. Když zvolíte vyřízení na pobočce, na OSSZ vám žádost sepíše pracovník. Předem se objednejte přes objednávkový systém ČSSZ a počítejte s tím, že sepisování zabere čas. Online žádost podáte sami přes ePortál ČSSZ s elektronickou identitou, například bankovní identitou, identitou občana nebo datovou schránkou.
- Posouzení zdravotního stavu. Posudek vypracuje posudkový lékař IPZS.
- Rozhodnutí ČSSZ. ČSSZ rozhodne o přiznání nebo zamítnutí důchodu, případně o jeho výši.
Jestli vám zdravotní stav nedovoluje podat žádost osobně, může to za vás udělat rodinný příslušník. Musí doložit váš souhlas a potvrzení lékaře, že žádost nemůžete podat sami. Žádost za vás může vyřídit i jiná osoba než člen rodiny, potřebovat k tomu ale bude plnou moc od vás. Úřední ověření podpisu tu není potřeba.
Mohlo by vás zajímat: Jak správně udělit a zrušit dispoziční právo k účtu.
Sjednejte si životní pojištění online
Co budete dokládat
Vedle lékařských zpráv a (na pobočce i dokladu totožnosti) si připravte také doklady o dobách pojištění, které ČSSZ ještě nemá v evidenci. Typicky je to studium, péče o dítě, vojenská nebo civilní služba, ale i zaměstnání, ze kterého na ČSSZ nedorazily evidenční listy. Čím úplnější podklady doložíte hned napoprvé, tím rychleji může proběhnout řízení.
Kontrola „3D“ před podáním žádosti
- Diagnóza: máte zprávy od všech specialistů, kteří vás léčí, ne jen od praktického lékaře?
- Dopad: popisují zprávy, co kvůli nemoci nezvládnete (zvedat břemena, sedět déle než hodinu, soustředit se), a ne jen název nemoci?
- Doby: máte v Informativní důchodové aplikaci všechny roky pojištění, včetně studia, péče o dítě a evidence na úřadu práce?
Nesouhlasíte s posudkem? Námitky a případná žaloba
Proti rozhodnutí ČSSZ můžete podat námitky, a to písemně do 30 dnů od jeho doručení. O námitkách rozhoduje ČSSZ a zdravotní stav při tom znovu posoudí posudkový lékař.
,,V námitkách uveďte, s čím nesouhlasíte a proč, případně doložte nové lékařské zprávy. Námitky doručte na kteroukoliv okresní správu sociálního zabezpečení, nebo elektronicky do datové schránky ČSSZ.”

Proti rozhodnutí o námitkách se pak můžete bránit už jen správní žalobou u krajského soudu podle místa bydliště. Řízení ve věcech důchodového pojištění je od soudního poplatku osvobozené, a to včetně případné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud žalobu prohrajete, nemusíte ČSSZ hradit náklady řízení. Lhůta k podání jsou dva měsíce od doručení rozhodnutí o námitkách, její zmeškání ale nelze prominout.
Z poradny Banky.cz: invalidita uznaná, důchod žádný
Čtenářka se ptala, proč jejímu tchánovi po mrtvici přiznali invaliditu 2. stupně, ale bez důchodu. Ukázalo se, že tchán jako bývalý podnikatel dlužil na sociálním pojištění přes 400 000 Kč. „Pokud OSVČ neplatí pojistné, pak se roky bez zaplaceného pojištění do potřebné doby pro invalidní důchod nepočítají. Ani doplacení části dluhu nemusí stačit,“ odpověděl v poradně Petr Jermář. Navíc pozor: případné dluhy lze vymáhat exekucí i z invalidního důchodu.
Práce při invalidním důchodu
Výdělek a ani počet odpracovaných hodin zákon u žádného stupně neomezuje. Co ale musíte dodržet, je fakt, že práce musí odpovídat vašemu zdravotnímu stavu a omezením, ze kterých vychází váš posudek invalidity.
Povolené formy práce v invalidním důchodu
Pracovat můžete jakoukoliv formou: v hlavním pracovním poměru, na dohodu, ale i jako OSVČ. Podnikání se při pobírání invalidního důchodu považuje za vedlejší činnost, takže nemusíte platit povinné minimální zálohy na sociální pojištění.
Mohlo by vás zajímat: jak se jako OSVČ připravit na starobní důchod.
Zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu
Zdravotní pojištění za vás platí stát u všech stupňů, ale z výdělku zdravotní pojištění odvádíte jako každý jiný zaměstnanec nebo živnostník. Výhoda pro pracujícího invalidního důchodce je v tom, že se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ. Při částečném úvazku se mzdou pod minimální mzdou (22 400 Kč v roce 2026) tak nemusí doplácet zdravotní pojištění do minima.
Sociální pojištění se odvádí také jen z výdělku. Samotný invalidní důchod nepodléhá odvodům na sociální pojištění, přivýdělek při důchodu už ano.
Invalidní důchodci mají úlevy na dani z příjmů, odstupňované podle závažnosti invalidity:
- u 1. a 2. stupně je to 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně)
- u 3. stupně 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně)
- držitelé průkazu ZTP/P mají ještě slevu 16 140 Kč ročně, i bez invalidního důchodu.
Modelový výpočet odvodů z výdělku při invalidním důchodu
Pan Novák pracuje na částečný úvazek za 25 000 Kč hrubého a má invalidní důchod 2. stupně. Pan Novák podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka, nemá děti a ani jiné slevy (kromě invalidity). Pan Novák nemá ZTP/P.
Výpočet čisté mzdy z výdělku pana Nováka (2026)
Položka | Výpočet | Částka |
|---|---|---|
Hrubá mzda | 25 000 Kč | |
Sociální pojištění zaměstnance | 7,1 % (6,5 % důchodové + 0,6 % nemocenské) | −1 775 Kč |
Zdravotní pojištění zaměstnance | 4,5 % | −1 125 Kč |
Daň před slevami | 15 % z 25 000 Kč | 3 750 Kč |
Sleva na poplatníka | −2 570 Kč | |
Sleva na invaliditu (2. stupeň) | −210 Kč | |
Záloha na daň po slevách | 3 750 − 2 570 − 210 | −970 Kč |
Čistá mzda | 25 000 − 1 775 − 1 125 − 970 | 21 130 Kč |
Invalidní důchod 2. stupně (z příkladu výše) | daň se z něj neplatí | +14 276 Kč |
Příjem celkem měsíčně | 35 406 Kč |
Invalidní důchod se panu Novákovi dál počítá z jeho dřívějších výdělků, takže nižší mzda na částečný úvazek mu ho nesnižuje. I zde je výpočet pouze orientační.
Do starobního důchodu se počítá jen 3. stupeň invalidity
Doba pobírání invalidního důchodu 3. stupně se počítá jako náhradní doba pojištění, a to až do důchodového věku.
Ale u 1. a 2. stupně tomu už tak není. Doba invalidity 1. a 2. stupně se do starobního důchodu nezapočítává. V těchto stupních si dobu pojištění musíte získat sami, tedy prací, podnikáním nebo dobrovolným pojištěním.
Invaliditu může lékař snížit nebo ji ukončit
O změně stupně invalidity rozhoduje změna zdravotního stavu. Posudkový lékař IPZS posuzuje při kontrolní lékařské prohlídce, zda stav odpovídá přiznanému stupni. O snížení stupně nebo o odejmutí důchodu pak rozhodne ČSSZ. Při změně stupně se přepočítá jen procentní výměra důchodu, nárok jako takový trvá dál. Ukončení invalidity ale vyústí v odejmutí nároku na invalidní důchod.
,,Samotná práce na plný úvazek není důvodem k odebrání důchodu, dokud odpovídá vašim zdravotním omezením. Pokud ale vykonáváte práci v přímém rozporu se svou diagnózou, například s postiženou páteří vykonáváte těžkou fyzickou práci, může lékař dojít k závěru, že vás stav tolik neomezuje a že invalidní v daném stupni nejste”

Funguje to i opačně. Když se váš stav zhorší, můžete požádat o zvýšení stupně invalidity. Postup je podobný jako u první žádosti: probrat to s ošetřujícím lékařem, podat žádost na OSSZ a doložit aktuální zprávy, které zhoršení dokládají.
Často se ptáte k invalidnímu důchodu
Zvyšuje se prací invalidní důchod?
Práce při invalidním důchodu vám budoucí invalidní důchod nijak nezvyšuje. Invalidní důchod se mění jen při změně stupně invalidity nebo při každoroční valorizaci. Ale zvyšujete si vyměřovací základ pro výpočet budoucího starobního důchodu.
Jak požádat o zvýšení stupně invalidity?
Probrat to s ošetřujícím lékařem, podat žádost na OSSZ a doložit aktuální lékařské zprávy o zhoršení stavu. Posudek pak vypracuje posudkový lékař IPZS.
Platí za mě stát sociální pojištění?
Ne. Stát za vás platí zdravotní pojištění. Sociální pojištění se platí jen z výdělku. Doba invalidity 3. stupně se ale do starobního důchodu počítá jako náhradní doba pojištění.
Invalidní důchod mi nestačí. Mohu čerpat i jiné dávky?
Ano, můžete, například tzv. superdávku nebo příspěvek na péči. Přehled aktuálních možností najdete v našem článku o sociálních dávkách.
Zdroje
- ppropo.mpsv.cz: [Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění – plné znění] (22.10.2026)
- krajta.slv.cz: [Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, včetně přílohy s procentními mírami poklesu pracovní schopnosti] (18.10.2026)
- epravo.cz: [Nařízení vlády č. 365/2025 Sb. – redukční hranice, základní výměra a nejnižší procentní výměry pro rok 2026] (18.10.2026)
- cssz.gov.cz: [Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026] (18.10.2026)
- cssz.gov.cz: [Výši invalidního důchodu pozitivně ovlivňuje tzv. dopočtená doba] (22.10.2026)
- cssz.gov.cz: [Invalidní důchod – Česká správa sociálního zabezpečení] (18.10.2026)
- mpsv.gov.cz: [Mýty a fakta k důchodům] (18.10.2026)
- portal.gov.cz: [Daňové zvýhodnění a slevy na dani z příjmů] (18.10.2026)
- finance.cz: [Mezi invalidními důchody I. a III. stupně se čím dál více rozevírají nůžky] (18.10.2026)
- e15.cz: [Výše invalidního důchodu v roce 2026] (18.10.2026)
- zpravy.kurzy.cz: [Hrubá mzda ze mzdových nákladů 2026 aneb kolik zaplatíte za své zaměstnance] (22.10.2026)
- banky.cz: [Výpočet čisté mzdy 2026 – kalkulačka] (22.10.2026)

