Stupně invalidity podle nemocí: Které to jsou a co rozhoduje o nároku v roce 2026

Co si z článku odnést

• O invaliditě nerozhoduje samotná diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti – posudkový lékař hodnotí, nakolik nemoc brání konkrétnímu člověku vykonávat jeho práci.
• Máme nastaveny tři stupně invalidity – 1. stupeň (pokles 35–49 %), 2. stupeň (50–69 %) a 3. stupeň (70 % a více).
• Vedle stupně invalidity je k získání invalidního důchodu potřeba splnit i dobu pojištění – ta se odvíjí od věku žadatele (od 1 dne u 18–20 let až po 5 let u lidí nad 28 let).
• Nejčastější příčinou invalidity jsou nemoci pohybového aparátu, duševní poruchy, nádory a nemoci oběhové soustavy. K invaliditě mnohem častěji vede nemoc než úraz.
• Přivýdělek není nijak omezen – při invalidním důchodu lze pracovat bez limitu výdělku i hodin, dokud práce odpovídá zdravotnímu stavu a omezení. Stupeň invalidity lze snížit nebo odebrat, když se zlepší zdravotní stav (nebo když člověk pracuje v rozporu s tím, jak jeho invalidita vznikla).
• Invalidní důchod má dvě složky – základní výměru a procentní výměru. Ta první je pro všechny stejná, ta druhá je zásluhová a přizpůsobená stupni invalidity.
• Do důchodu se počítá jen invalidita 3. stupně a stát platí za tyto osoby sociální pojištění. Zdravotní pojištění platí stát za všechny invalidní důchodce, bez ohledu na stupeň.

Proč diagnóza sama o sobě nestačí

Že přinesete lékařskou zprávu s konkrétní diagnózou, ještě neznamená, že automaticky získáte iinvalidní důchod. Zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.) i navazující vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, staví celé posuzování nároku na přiznání invalidního důchodu na jiném principu. A tím je pokles pracovní schopnosti. 

„Posudkový lékař tedy nebude zohledňovat jen to, jakou nemocí člověk trpí, ale hlavně, jak moc mu jeho zdravotní stav stav brání pracovat (ve srovnání se zdravou osobou stejného věku a vzdělání),“ vysvětluje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Vyhláška to popisuje tak, že se u konkrétního zdravotního postižení stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle přílohy vyhlášky. Když v ní konkrétní postižení chybí, porovná se s takovým zdravotním postižením, které je svým funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.  

Na profesi záleží

,,Proto se stává, že například člověk s těžkou artrózou kolen, který dřív pracoval v restauraci jako číšník, může na invalidní důchod dosáhnout snáz než člověk se stejnou diagnózou, který ale pracuje v kanceláři u počítače.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Tři stupně invalidity 

Od roku 2010 se u nás nerozlišuje plná a částečná invalidita, jak to fungovalo dřív, ale zavedly se tři stupně podle míry poklesu pracovní schopnosti:

• 1. stupeň invalidity – pokles o 35 až 49 procent. Člověk zpravidla ještě dokáže pracovat i na plný úvazek, ale s omezeními nebo na jiné pozici, než na jakou byl zvyklý.
• 2. stupeň invalidity – pokles o 50 až 69 procent. Pracovní uplatnění je výrazně omezené, práce na plný úvazek už bývá problém.
• 3. stupeň invalidity – pokles nejméně o 70 procent. Odpovídá tomu, čemu se dřív říkalo plná invalidita – schopnost pracovat je ze zdravotních důvodů zásadně narušená.

První stupeň je zdaleka nejčastější. V roce 2024 se vyplácelo přes 180 tisíc invalidních důchodů právě v této kategorii. Druhý stupeň pobíralo necelých 80 tisíc lidí a ve třetím stupni bylo tou dobou přes 150 tisíc osob. Většina žadatelů o invalidní důchod tedy nekončí mimo pracovní trh, jen potřebuje jinou práci nebo kratší úvazek.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Kdo o invaliditě rozhoduje 

Posouzení zdravotního stavu má na starosti posudkový lékař, dnes spadající pod Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS). Posudkový lékař vychází z lékařských zpráv, další zdravotnické dokumentace, z profesního dotazníku žadatele, případně z vlastního vyšetření. 

„Posudkový lékař postupuje jednak podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, konkrétní pravidla pro procentní míry poklesu pracovní schopnosti mu stanovuje vyhláška o posuzování invalidity č. 359/2009 Sb.,“ upřesňuje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.

Vyhláška obsahuje přílohu, která rozděluje zdravotní postižení podle jednotlivých orgánových soustav. U každého uvádí rozpětí procent, o kolik dané postižení typicky sníží pracovní schopnost. Přesné číslo v rámci tohoto rozpětí ale vždycky stanoví posudkový lékař podle skutečné závažnosti stavu u konkrétního člověka.

U zdravotních postižení, u nichž se stav průběžně zhoršuje a zlepšuje, se procentní míra poklesu pracovní schopnosti stanovuje tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkčního postižení.

Hodnotí se i možnost využití zachované pracovní schopnosti

Posudkový lékař také zjišťuje, do jaké míry dokáže žadatel zachovanou pracovní schopnost reálně využít. Jinými slovy: jestli mu zbývající schopnosti umožňují najít si odpovídající zaměstnání. To rozhoduje o prvním nebo druhém stupni invalidity. 

Mezi druhým a třetím stupněm často rozhoduje otázka, jestli je člověk schopen výdělečné činnosti, pokud se mu pracovní prostředí a doba přizpůsobily v co možná největším rozsahu. 

Další podmínkou je doba pojištění

Aby žádosti oinvalidní důchod mohlo být vyhověno, vedle uznaného stupně invalidity musí žadatel splnit i potřebnou dobu důchodového pojištění. Ta se odvíjí od jeho věku, konkrétní hodnoty vidíte níže v tabulce. 

Potřebná doba pojištění podle věku žadatele

U žadatelů starších 28 let se potřebná doba pojištění zjišťuje ale jen z posledních 10 let před vznikem invalidity. Když člověk starší 38 let nesplní podmínku alespoň 5leté doby pojištění za posledních 10 let, může nárok na invalidní důchod získat prokázáním aspoň 10 let pojištění v posledních 20 letech před vznikem invalidity.

Doba pojištění nehraje roli

,,Doba pojištění se neřeší vůbec, když invalidita vznikla následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání, nebo pokud vznikla ještě před 18. rokem věku žadatele.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Které nemoci nejčastěji vedou k invaliditě

I když diagnóza sama o sobě nárok na invalidní důchod negarantuje, můžeme ze statistik ČSSZ vyčíst, které skupiny nemocí se u invalidních důchodů objevují nejčastěji. Napříč všemi třemi stupni vedou tyto čtyři okruhy:

• nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně – typicky artrózy, dorzopatie neboli bolesti a poškození páteře, vyhřezlá ploténka, revmatoidní artritida nebo Bechtěrevova nemoc. Postihují hlavně lidi ve středním a vyšším věku a jsou nejčastější příčinou u 1. a 2. stupně invalidity,
• duševní poruchy a poruchy chování – deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha, schizofrenie nebo poruchy osobnosti. Často vedou až k invaliditě 3. stupně a tvoří nejvyšší podíl na 3. stupni invalidního důchodu
• novotvary, tedy zhoubné i nezhoubné nádory a jejich následky – invalidní důchod se přitom může přiznat nejen v době aktivní léčby, ale i po ní, když u (byť vyléčeného) pacienta přetrvávají dlouhodobé zdravotní následky,
• nemoci oběhové soustavy – ischemická choroba srdeční, arytmie nebo stavy po cévní mozkové příhodě, které omezují fyzickou výkonnost.

U druhého a třetího stupně se navíc často objevují i další diagnózy, které v prvním stupni tolik nefigurují. Například poranění a následky úrazů, poruchy endokrinní soustavy (třeba cukrovka nebo poruchy štítné žlázy), nemoci trávicí soustavy, u třetího stupně pak i těžší onemocnění očí, vrozené vady nebo chronická onemocnění dýchací soustavy.

Mezi konkrétní diagnózy, které se v žádostech o invalidní důchod pravidelně objevují, patří třeba astma, epilepsie, celiakie, Crohnova choroba, skolióza, syndrom karpálního tunelu, lupénka nebo borelióza s dlouhodobými neurologickými následky. U všech ale platí totéž pravidlo – rozhoduje reálný dopad na schopnost pracovat, nikoliv samotný výskyt nemoci či úrazu.

Do invalidity se lidé mnohem častěji dostanou nemocí (cca 95 %) než úrazem (cca 5 %). U životního pojištění proto nikdy nezapomínejte jednak na těžká onemocnění, jednak na invaliditu způsobenou nemocí. 

Sjednejte si správně životní pojištění

Jak se žádá o invalidní důchod

Kdo zvažuje žádost o invalidní důchod, měl by nejdřív probrat svůj stav s ošetřujícím lékařem. Ten totiž zpracovává podklady, které se pak posílají k posouzení lékaři reviznímu. Samotný proces se dá shrnout do několika kroků:

• konzultace s ošetřujícím lékařem, který posoudí, jestli je žádost vůbec na místě,
• podání žádosti u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a to buď osobně, nebo online přes ePortál ČSSZ,
• posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem IPZS,
• rozhodnutí ČSSZ o přiznání nebo zamítnutí důchodu.

Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je nastavena na 90 dnů, v praxi se ale délka odvíjí i od toho, jak rychle se podaří sehnat všechny podklady.

Pozor, posudek o invaliditě nemá doživotní platnost. Lékař u něj obvykle stanoví termín kontrolní prohlídky, a to zhruba za jeden až tři roky podle závažnosti stavu. Zdravotní stav se může zlepšit i zhoršit, a podle toho se stupeň invalidity může změnit, nebo zcela zrušit.

Jak vysoký je invalidní důchod?

Invalidní důchod vyplácený státem se skládá ze dvou částí:

• ze základní výměry, která je pro všechny stejná, konkrétně 10 % z průměrné mzdy pro aktuální kalendářní rok
• z procentní výměry, která se odvíjí od stupně invalidity a od doby pojištění. Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší procento z výpočtového základu se počítá za každý odpracovaný rok. U prvního stupně jde o 0,5 procenta měsíčně za rok pojištění, u druhého o 0,75 procenta a u třetího o 1,5 procenta měsíčně za rok pojištění.

V současnosti se průměrné částky invalidního důchodu pohybují kolem 10 tisíc korun, u druhého kolem 12 tisíc a u třetího okolo 17 tisíc korun měsíčně. Výpočet je pro každého příjemce invalidního důchodu individuální, stejně jako u důchodu starobního. 

Práce a přivýdělek při invalidním důchodu? Bez omezení

Zákony žádný limit výdělku a ani počet odpracovaných hodin nestanovují pro žádný ze stupňů invalidity. Podmínkou je jen to, aby práce odpovídala zdravotnímu stavu člověka a doporučení od lékaře. Pracovat je tak možné na hlavní pracovní poměr, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti, ale i jako OSVČ. Podnikání se u invalidních důchodců automaticky považuje za vedlejší činnost, to znamená, že mohou odvádět nižší pojistné.

Zdravotní pojištění platí stát

Lidem v jakémkoliv stupni invalidity platí zdravotní pojištění stát, a to bez ohledu na fakt, jestli pracují, či nikoliv. U sociálního pojištění je situace jiná.

Jak je to se sociálním pojištěním a starobním důchodem

Doba pobírání invalidního důchodu u 1. a 2. stupně se do doby pojištění pro starobní důchod sama o sobě nezapočítává. To znamená, že lidé v 1. a 2. stupni invalidity musejí pracovat alespoň na částečný úvazek, aby si do penze zajistili potřebnou dobu pojištění. 

U 3. stupně je to naopak: celá doba strávená ve 3. stupni invalidity je automaticky náhradní dobou pojištění. Započítá se do odpracovaných let (stejně jako třeba mateřská a rodičovská).

Mohlo by vás zajímat: Důchodová reforma a penzijní spoření – jaké změny čekat.

Kdy může komise snížit stupeň invalidity nebo důchod odebrat

Jak už jsme zmínili, na invalidní důchod není nárok jednou provždy. Posudková komise ho může snížit nebo úplně odebrat, když se zdravotní stav zlepší natolik, že už neodpovídá dřívějšímu stupni. 

Samotný fakt, že člověk pracuje třeba na plný úvazek, není sám o sobě důvodem k odebrání důchodu, resp. stupně invalidity. Rozhoduje jen a pouze zdravotní stav, nikoliv výše výdělku, či rozsah práce (dokud je v souladu s omezeními pro daný zdravotní stav).

Jakmile však člověk vykonává práci, která je v přímém rozporu s jeho onemocněním nebo zraněním, může komise dojít k závěru, že tomuto člověku jeho zdravotní stav takové komplikace nepůsobí. A buď mu sníží stupeň invalidity, nebo ji zcela zruší.

Pamatujte na daňové úlevy

Kdo pobírá invalidní důchod a zároveň pracuje, může využít i speciální slevu na dani z příjmu. U 1. a 2. stupně invalidity jde o 2 520 korun ročně, tedy 210 korun měsíčně, u 3. stupně o 5 040 korun ročně, což je 420 korun měsíčně. Držitelé průkazu ZTP/P mají navíc nárok na další slevu ve výši 16 140 korun ročně. Stačí k tomu doložit výměr o přiznání invalidního důchodu a potvrzení o jeho výplatě od ČSSZ.

Vyřídit si můžete i příspěvek na péči

Příspěvek na péči nenahrazuje výdělek (to je role invalidního důchodu). Má pomoci s výdaji spojenými s tím, že člověk kvůli dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu potřebuje každodenní pomoc druhé osoby, ať už jde o pohyb, hygienu, stravování nebo péči o domácnost. 

Žádost se podává na Úřadu práce, o stupni závislosti se rozhoduje podle toho, kolik základních životních potřeb člověk nezvládá zajistit sám. Příspěvek se pohybuje od stovek korun až po desítky tisíc měsíčně podle stupně závislosti a podle toho, jestli péče probíhá doma nebo v pobytovém zařízení. Podrobnosti najdete v tomto článku.

Zdroje

• zakonyprolidi.cz: [Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] (6.8.2026)
• zakonyprolidi.cz: [Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)] (6.8.2026)
• mpsv.gov.cz: [Invalidní důchody – MPSV] (6.8.2026)
• cssz.gov.cz: [Invalidní důchod – Česká správa sociálního zabezpečení] (6.8.2026)
• cssz.gov.cz: [Invalidní důchody podrobně – Česká správa sociálního zabezpečení] (6.8.2026)
• e15.cz: [Nárok na invalidní důchod: Stupně, nemoci a jak je posoudit] (6.8.2026)
  e15.cz: [Kdy vám odeberou invalidní důchod? Výše platu nehraje roli, rozhoduje něco jiného] (6.8.2026)