Pracujete v zahraničí a chcete tam i spořit na penzi? Otevírají se celoevropské penzijní produkty

Panevropské penzijní spoření -  lze využít lepšího daňového režimu

V každé zemi je podpora státu u penzijního připojištění trochu jiná. A asi tušíte, že v mnoha ze států EU je vyšší než v ČR. Spousta zaměstnavatelů tu také přispívá svým (i zahraničním) zaměstnancům nemalé sumy na penzijní spoření nebo jinou formu rezervy na důchod.

Proto je výhodné založit si osobní penzijní produkt právě v té zemi, kde člověk pracuje. Zaměstnavatel tak ušetří na daních a zaměstnanec si může nechat zhodnocovat mnohem vyšší částky, než by byl schopen seskládat je z vlastních úspor.

Penzijní společnosti ale někdy “házejí klacky pod nohy” tím, že klientům tvrdí, že ukončení penzijka tady a jeho založení při nové práci v zahraničí nelze provést bez sankcí. Lze! A přitom přenositelnost je dokonce zaručena evropskou legislativou.

Jaká pak bude důchodová renta?

Kdo pracoval v zahraničí a spořil si tam i na penzi, bude pobírat doplňkovou rentu k důchodu podle podmínek, které se vztahují na občany daných zemí. Může se stát, že takovému důchodci bude plnění z renty chodit i z několika zdrojů, od několika poskytovatelů.

Jen pozor, předem si zjistěte, jak dlouho musí setrvat účastník v penzijním pojištění, aby měl na důchodovou rentu nebo jednorázovou výplatu nárok. Často se setkáme se lhůtou pětiletou, a někde nebývá jedinou podmínkou.

Jak to bude s penzijním pojištěním při práci v zahraničí?

Podívejme se, jaké situace mohou nastat ohledně penzijního připojištění, spoření nebo jiné podoby spoření na důchod - a to v momentě, kdy se chystáte začít pracovat v jiné zemi EU, než jste pracovali doposud. Nebo když jdete do ciziny za svou vůbec první prací. Dobrou zprávou je, že od dubna 2022 rozhodně už nebudete muset hledat penzijní připojištění pro cizince.

Jdete pracovat do zahraničí, na penzi si už spoříte, ale chtěli byste s penzijkem přejít do země, kde budete pracovat

Pokud jste české penzijní připojištění nebo penzijní spoření uzavírali před 22. březnem 2022, máte starší “národní verzi” penzijního produktu. Ale to nebrání, abyste jej beztrestně ukončili a převedli na nový penzijní produkt realizovaný v zemi budete nově pracovat.

Evropská legislativa umožňuje přenositelnost penzijka s tím, že říká, že penzijní připojištění v zemi zaměstnaného cizince má nárok na stejný daňový režim jako penzijní připojištění placené občany této země. Při přechodu na penzijní produkt do jiné země EU se na penzijko naspořené v původní zemi vztahují stejné podmínky jako ostatní lidi v původní zemi, kteří jen přestanou platit příspěvky na své penzijko (ale nezruší ho).

Jinými slovy se nevracejí realizované daňové výhody a státní příspěvky. Proč? Protože se penzijko neukončuje, ale jen se převádí k jinému poskytovateli. Že je poskytovatel v zahraničí, na věci nic nemění. Nic na tom nemění ani případné nepříznivé smluvní podmínky. Ty jsou totiž protiprávní.

Pracujete v zahraničí a máte “jejich” penzijko. Ale chcete jít pracovat do jiné země EU (nebo do ČR) a penzijko si převést také

I v tomto případě bude platit situace popsaná v kapitolce výše. Legislativa EU dovoluje bez sankcí ukončit penzijko v jedné zemi a založit v nové zemi nové penzijko, když je důvodem stěhování za prací do zahraničí. Na penzijko se pak budou vztahovat pravidla země, v níž účastník nově pracuje.

Máte práci v zahraničí - a ještě jste nezačali spořit na penzi

Jestliže přemýšlíte nad prvním založením osobního penzijního produktu v době, kdy už pracujete v zahraničí, po 22. březnu 2022 se může vyplatit upřednostnit novinku s názvem Panevropský osobní penzijní produkt. Proč? Jde o zcela nový druh penzijního připojištění a spoření, které se realizuje formou tzv. podúčtů. Je plně přenositelné, bez jakýchkoliv tahanic s národními penzijními společnostmi. A priori je totiž otevřeno pro celý EU trh.

Zjednodušeně se dá popsat následovně: poskytovatel panevropského penzijního produktu (PEPP) otevře klientovi jedno penzijko, ale vždy jen na podúčtu té země, v níž právě klient pracuje nebo podniká. Jakmile se přestěhuje za prací do jiné země, první podúčet se “uspí” a otevře se podúčet druhý s podmínkami platnými ve druhé zemi EU.

Pojďme se teď na Panevropský penzijní produkt podívat podrobněji, včetně jeho vzniku, záměrů a výhod, které přináší. Kdo ho bude poskytovat a jaká pravidla pro něj budou platit?

Panevropské penzijní produkty budou ve všech státech EU

Česká republika sice zatím do své legislativy neimplementovala nařízení o panevropských důchodových programech, ale to nijak nebrání jejich zpřístupnění od 22. března 2022 i pro občany české národnosti. Jde totiž o nařízení (nikoliv směrnici). Proto automaticky platí všude, aniž by je národní státy musely schválit.

Předpis o možnosti tvořit si soukromé rezervy na důchod napříč Evropou vydala EU pod označením „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP)“.

Jediné, co národní státy musí udělat, je vyřešit procesní stránku věci. Zejména ustanovit, kdo bude na trh s těmito produkty dohlížet, udělovat licence poskytovatelům, vést seznamy licencovaných poskytovatelů a také distributorů. Nebo i sankcionovat, pokud by došlo k porušování povinností poskytovatele či distributora panevropských osobních penzijních produktů.

Vše výše zmíněné bude (z logiky uspořádání českého finančního trhu) v dikci České národní banky – stejně jako je tomu u současného penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Návrh zákona o panevropském osobním penzijním produktu totiž počítá s tím, že veškeré kompetence ponechá tak, jak jsou nastaveny u národních finančních a kapitálových služeb (§1 odst. 2 návrhu zákona.

Co se skrývá za označením „osobní penzijní produkty“?

Proč se nebavíme o panevropském penzijním spoření, ale novinka byla v Evropském parlamentu a Radě nazvána „panevropské osobní penzijní produkty“? Důvod je snadný – nejde totiž jen o jeden druh soukromého zajištění se na stáří. Tvorba finančních rezerv na penzi dostupná skrze celou EU se bude moci nabízet buď jako „pojistný produkt, vklad, nebo investiční produkt“ – jak se ostatně dočteme i ve zprávě Ministerstva financí.

Z tohoto důvodu zvolila EU označení „osobní penzijní produkt“. A protože bude poskytován napříč Evropou, dostal přídomek „panevropský“. Prezentován bývá i pod zkratkou PEPP, která je oficiálně zakotvena také v nařízení 2019/1238.

Zkratka PEPP pochází z angličtiny: „pan-European Personal Pension Product“. Stejná zkratka se však používá i pro nouzový pandemický program nákupu aktiv „pandemic emergency purchase programme“ – nicméně z kontextu vždy bude jasné, o kterém PEPP se právě hovoří…

Jaké produkty se mohou stát součástí panevropské sítě spoření na stáří?

Podívejme se konečně, co vlastně bude moci být oním panevropským penzijním produktem. Dle nařízení budou poskytovatelé moci nabídnout až šest investičních možností, včetně tzv. základního PEPP s omezenou úplatou - minimálně na základě technik snižování rizik.

Podle povahy produktu a smlouvy s účastníkem bude po řádném ukončení moci být vyplácena jednorázová výplata, postupné čerpání, renta nebo kombinace těchto možností. Nejvýhodnějším by měl stát pro lidi, kteří během své kariéry pracovali či budou pracovat ve více členských státech unie.

Jak budou panevropské penzijní produkty vlastně fungovat?

Myšlenka PEPP je jednoduchá: poskytovatel založí účastníkovi (fyzické osobě) jeden z vybraných penzijních produktů – a otevře mu podúčet s podmínkami té země, v níž účastník právě pracuje. Díky tomu bude moci využívat státní podpory a daňových úlev na dani z příjmů platných v tom státě, kde zároveň odvádí daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění – jinými slovy, kde je zaměstnán či právě podniká.

Jakmile se tento člověk přestěhuje za prací do jiné země EU, otevře mu poskytovatel nový podúčet, s podmínkami daňového zvýhodnění penzijka v tomto státě. Daňová zvýhodnění se budou vztahovat vždy jen na ty prostředky, které si účastník bude spořit (investovat na penzi) v době výkonu práce v dané členské zemi.

Podmínky každého ze států bude pro účastníka sledovat právě poskytovatel PEPP – a navrhovat mu plán spoření tak, aby čerpal co nejlepší výhody podle toho, kam se zrovna s prací přesunul. PEPP se tedy a priori zaměřuje na mladé a mobilní účastníky. Zda k němu budou moci přejít i lidé s již existujícím penzijním spořením nebo připojištěním v české podobě, by se mělo brzy vyřešit.

U koho bude možné si panevropské penzijko sjednat?

Poskytovat PEPP budou moci od konce března 2022 např. pojišťovny, banky, spořitelní a úvěrní družstva, investiční společnosti, dokonce i obchodníci s cennými papíry, kteří budou mít v povolení uvedenou investiční službu obhospodařování majetku zákazníka.

Posledním ze subjektů, kterým legislativa dovoluje žádat o povolení k poskytování PEPP, je tzv. samosprávný investiční fond splňující zákonem dané podmínky. Zahájit poskytování služeb v oblasti PEPP na území ČR budou moci samozřejmě až poté, co dostanou svolení České národní banky.

Proč EU přistoupila k nadnárodnímu penzijnímu spoření?

V české republice si na penzi sice spoří cirka 4,4 miliony klientů, ale v ostatních zemích je počet střadatelů, kteří se zajišťují na penzi, mnohem nižší - v průměru jen okolo jedné třetiny obyvatel. Ostatní odkládají peníze jen formou spoření na bankovní účet s krátkodobou výpovědní lhůtou, kde se zhodnocení v podstatě nelze dočkat. Navíc jsou peníze k mání téměř kdykoliv, a to láká k jejich předčasnému utrácení.

Proto unie v důvodové zprávě k rozhodnutí zřídit PEPP uvedla následující: „Více investic do kapitálových trhů může pomoci vyrovnat se s problémy, které přináší stárnutí obyvatelstva a nízké úrokové sazby“.  Dynamické fondy penzijního spoření v České republice ukazují, že z dlouhodobého hlediska je možné dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení ukládaných peněz, a tím si zajistit na stáří mnohem důstojnější podmínky.

První vlaštovka PEPP přiletí z Irska, o slovo se hlásí přes 60 dalších

V evropském měřítku je jednou z prvních společností, která začne PEPP nabízet, je irská fintechová společnost Tontine Trust. Celkem se k datu nabytí účinnosti nařízení připravuje zahájit PEPP dokonce 13 poskytovatelů. Dalších padesát se k tomu připravuje v prvních dvou letech účinnosti nařízení, tady do března 2024.

České penzijní společnosti si zatím v panevropských fondech “ani neškrtnou“

České penzijní společnosti však tento produkt nabízet nebudou, neboť české doplňkové penzijní spoření není harmonizováno s evropským právem. To samozřejmě neznamená, že se nebudeme moci setkávat s nabídkou od velkých hráčů, jako jsou Allianz, Generali, ČSOB nebo Česká spořitelna. Jen budou muset PEPP poskytovat prostřednictvím jiné dceřiné společnosti, než současné společnosti penzijní.

Kdo v této oblasti naopak získá nové pravomoci, je finanční arbitr. Pod jeho kompetenci nově spadne nejen penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření v již existující české podobě, ale právě i nově zaváděné PEPP.