ČNB ponechala sazby na 3,5 % a vyčkává kvůli vývoji na Blízkém východě
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Česká národní banka na březnovém zasedání nepřekvapila a základní úrokovou sazbu ponechala na 3,5 procenta. Bankovní rada rozhodla jednomyslně a potvrdila, že teď nevidí důvod k okamžité reakci na konflikt na Blízkém východě. Pro domácnosti i firmy je podstatné, že stabilita sazeb zatím pokračuje, i když geopolitické napětí už podle některých expertů dopadá na hypoteční trh.
Co si z článku odnést
- Bankovní rada ČNB dnes jednomyslně ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta.
- Stejná úroveň sazeb platí už od loňského května.
- Finanční trh rozhodnutí očekával a koruna na něj bezprostředně nereagovala.
- Guvernér Aleš Michl uvedl, že česká ekonomika nyní nevyžaduje okamžitou reakci na konflikt na Blízkém východě.
- ČNB ale situaci sleduje a podle potřeby je připravena adekvátně zasáhnout.
- Podle analytiků letos nelze očekávat snižování sazeb ČNB.
- Hypoteční sazby už ale podle hypoteční specialistky Jany Vaisové v některých bankách rostou nezávisle na rozhodnutí centrální banky.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Jednomyslné rozhodnutí trh nepřekvapilo
Pražské jednání bankovní rady České národní banky přineslo očekávaný výsledek. Základní úroková sazba zůstává na 3,5 procenta a ČNB ji drží beze změny už od loňského května. Rozhodnutí bylo jednomyslné, což samo o sobě ukazuje, že uvnitř bankovní rady teď převažuje opatrnost a snaha vyčkat na další vývoj doma i v zahraničí.
Takový krok předpokládal i finanční trh. Bezprostřední reakce koruny se proto nedostavila, což potvrzuje, že stabilita sazeb už byla do cen aktiv předem započítaná. Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že ponechání sazeb bylo vzhledem k předchozím komentářům jednotlivých členů bankovní rady i kvůli současné situaci na Blízkém východě poměrně čitelné dopředu.
Když centrální banka v období zvýšené nejistoty sazby nemění, dává tím najevo, že chce nejprve vyhodnotit skutečné dopady na ekonomiku.
„Když centrální banka v období zvýšené nejistoty sazby nemění, vysílá tím signál, že chce nejprve vyhodnotit skutečné dopady na ekonomiku, a ne reagovat pouze na první emoce trhu,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Když centrální banka v období zvýšené nejistoty sazby nemění, vysílá tím signál, že chce nejprve vyhodnotit skutečné dopady na ekonomiku a ne reagovat pouze na první emoce trhu”
Podle Michla česká ekonomika okamžitý zásah nepotřebuje
Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání zdůraznil, že dosavadní dopady blízkovýchodního konfliktu v tuto chvíli neohrožují nízkoinflační prostředí v Česku. Právě inflace a její výhled přitom zůstávají pro centrální banku hlavním kritériem při nastavování měnové politiky. Pokud se tedy inflační tlaky zatím výrazně nezhoršují, není podle vedení ČNB nutné jednat unáhleně.
Michl uvedl, že domácí ekonomika vstupuje do tohoto období z relativně příznivé pozice. Ve prospěch vyčkávací strategie podle něj hrají hlavně nízká inflace a robustní růst, které nevytvářejí tlak na okamžité přenastavení sazeb. Jinými slovy: je prostor pro důkladnou analýzu, ne pro rychlou a preventivní reakci.
Spočítejte si splátku hypotéky
Dopady konfliktu podle vedení ČNB zatím neohrožují nízkoinflační prostředí v Česku.
Právě opatrnost je teď hlavním motivem celé komunikace centrální banky. Konflikt na Blízkém východě sice přináší značnou nejistotu, ale jeho ekonomické důsledky budou podle analytiků záviset především na tom, jak dlouho potrvá. A tady je ten háček: podle Martina Krona jde zatím o „jednu velkou neznámou“.
Výchozí podmínky jsou proti roku 2022 výrazně lepší
Významnou část sdělení ČNB tvořilo srovnání se situací po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Aleš Michl zdůraznil, že dnešní podmínky pro boj s případným růstem inflace jsou výrazně lepší než tehdy. Rozdíl je podle něj patrný hned v několika směrech.
ČNB nyní pracuje v prostředí, kde jsou úrokové sazby vyšší než inflace, zatímco v roce 2022 byly sazby pod inflací. Důležitým faktorem je i silnější kurz koruny a podle guvernéra také ukotvená inflační očekávání. To znamená, že ekonomické subjekty zatím nepředpokládají nekontrolovaný růst cen, což je pro centrální banku podstatná opora. Michl navíc připomněl, že měnová politika stále působí na ekonomiku restriktivně.
„Pro trh je důležité, že ČNB nevystupuje defenzivně, ale opírá se o silnější výchozí pozici než v době energetické krize. To zvyšuje důvěru, že případný inflační šok umí řešit i bez okamžitého pohybu sazeb,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Pro trh je důležité, že ČNB nevystupuje defenzivně, ale opírá se o silnější výchozí pozici než v době energetické krize. To zvyšuje důvěru, že případný inflační šok umí řešit i bez okamžitého pohybu sazeb”
Toto srovnání je důležité i pro běžné klienty bank. Zatímco po začátku války na Ukrajině inflace v Česku přesáhla 10 procent, nynější situace podle ČNB nevypadá jako bezprostřední hrozba podobného rozsahu. Neznamená to ale, že by centrální banka přestala být obezřetná.
ČNB si nechává otevřené všechny možnosti
Guvernér zároveň nechtěl předjímat další kroky bankovní rady. Uvedl pouze, že s aktuální prognózou centrální banky je v letošním prvním pololetí konzistentní stabilita úrokových sazeb. To je důležitý signál hlavně pro firmy, domácnosti i finanční sektor, protože naznačuje pokračování současného režimu alespoň v nejbližších měsících.
Současně ale platí, že bankovní rada si ponechává všechny možnosti otevřené. Pokud by se situace změnila a konflikt začal silněji dopadat do cen, kurzu nebo očekávání trhu, ČNB je podle Michla připravena reagovat adekvátně. Zatím však dává přednost sběru dat a vyhodnocování skutečných dopadů před rychlými zásahy.
ČNB si ponechává všechny možnosti otevřené a v případě zhoršení situace je připravena reagovat adekvátně.
Analytik společnosti Citfin Miroslav Novák v této souvislosti připomněl, že pokud by česká ekonomika čelila stagflačnímu vývoji, mohla by ČNB využít také devizové intervence na podporu koruny, podobně jako během energetické krize v roce 2022. Pro takový krok by měla dostatečný prostor, protože podle něj v únoru devizové rezervy přesahovaly 153 miliard eur.
Jaké nástroje se v debatě objevují
- ponechání úrokových sazeb na současné úrovni,
- případná pozdější reakce podle vývoje inflace a ekonomiky,
- možnost využití devizových intervencí na podporu koruny,
- průběžné sledování dopadů konfliktu na Blízkém východě.
Hypotéky už reagují po svém, i bez kroku ČNB
Z pohledu domácností je podstatné, že stabilita základní sazby ČNB automaticky neznamená stabilitu hypotečních sazeb. Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová upozornila, že banky už na geopolitickou situaci reagují růstem hypotečních sazeb, a to nezávisle na aktuálním rozhodnutí ČNB. V praxi tak může být situace pro zájemce o financování bydlení méně příznivá, i když centrální banka svou hlavní sazbu nemění.
Podle Vaisové některé banky zdražily hypotéky plošně o 0,5 procentního bodu, jiné o 0,15 bodu. Právě tady je dobře vidět rozdíl mezi měnovou politikou a komerčním financováním. Centrální banka nastavuje základní rámec, konkrétní cenotvorba hypoték se ale odvíjí i od tržních očekávání, ceny zdrojů a míry nejistoty.
,,Klienti by teď neměli spoléhat na to, že stabilita sazeb ČNB automaticky udrží beze změny i nabídky bank. Hypoteční trh reaguje rychleji a citlivěji na geopolitické riziko i očekávání dalšího vývoje”
„Klienti by teď neměli spoléhat na to, že stabilita sazeb ČNB automaticky udrží beze změny i nabídky bank. Hypoteční trh reaguje rychleji a citlivěji na geopolitické riziko i očekávání dalšího vývoje,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Některé banky už hypotéky zdražily, i když ČNB svou základní sazbu nezměnila.
Právě tato odlišnost bude v dalších týdnech zásadní. Zatímco ČNB dává najevo klid a připravenost vyčkávat, komerční banky už začaly do svých sazeb promítat vyšší opatrnost. Pro klienty, kteří řeší nové financování bydlení nebo refinancování, tak bude stále důležitější sledovat konkrétní nabídky bank, nejen samotné rozhodnutí centrální banky.
Zdroj: ČTK