Úvěrové spory a finanční arbitr: kdy si poradíte sami

16.4.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Půjčka

Stížností spotřebitelů na úvěrové společnosti rychle přibývá a spolu s nimi roste i nabídka placené pomoci s podáním návrhu k finančnímu arbitrovi. Pro dlužníky je proto stále důležitější poznat, kdy si vystačí sami, kdy dává smysl advokát a kdy už může jít spíš o drahý a pochybný mezistupeň.

Srovnání bankovních půjček

Produkt		Naše hodnocení:		RPSN 5 000 Kč	Splátka 5 000 Kč	Max. výše úvěru
Doporučujeme	První půjčka Zaplo zdarma Více informací	Naše hodnocení 88 % Velmi dobré Přečíst recenzi	První půjčka zdarma	0 %	5 000 Kč	16 000 Kč
Doporučujeme	Půjčka Kamali Více informací	Naše hodnocení 85 % Velmi dobré Přečíst recenzi	Mám zájem	49 %	5 165 Kč	20 000 Kč
Doporučujeme	Razdva půjčka Více informací		Mám zájem	206 %	-	250 000 Kč
Doporučujeme	Půjčka Zaplo Více informací		První půjčka zdarma	1 141 %	6 150 Kč	30 000 Kč
	Flexibilní půjčka Více informací	Naše hodnocení 35 % Průměrný Přečíst recenzi	Mám zájem	300 %	5 604 Kč	80 000 Kč

Co si z článku odnést

Počet zahájených řízení ve spotřebitelských úvěrech u finančního arbitra vzrostl z 2 097 v roce 2023 na 5 187 v roce 2024.
Nejde jen o více stížností, ale i o vznik navazujícího trhu služeb, na kterém působí advokáti i různí komerční zprostředkovatelé.
Řízení před finančním arbitrem je pro spotřebitele dostupné i bez placeného zástupce, protože úřad zveřejňuje formuláře i postup podání.
Zastoupení může být užitečné a legitimní, ale spotřebitel by měl vždy zkoumat odbornost, odpovědnost a cenu služby.
Je nutné rozlišovat mezi rolí finančního arbitra, který řeší konkrétní spory, a ČNB, která dohlíží na trh nebankovních poskytovatelů úvěrů.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Oficiální čísla ukazují mimořádně prudký růst

Debata o úvěrových sporech nestojí jen na dojmu nebo na několika mediálně silných případech. Oficiální data potvrzují, že agenda spotřebitelských úvěrů u finančního arbitra mezi lety 2023 a 2024 skokově narostla. Zatímco v roce 2023 bylo v této oblasti zahájeno 2 097 řízení, v roce 2024 už šlo o 5 187 řízení. To znamená nárůst o 3 090 případů, tedy přibližně o 147 %.

Tím se spotřebitelské úvěry dostaly do středu celé agendy úřadu. Už v roce 2023 bylo u finančního arbitra celkem zahájeno 2 661 řízení, takže úvěrové spory tvořily velmi výraznou část práce instituce. O rok později výroční údaje ukázaly, že ve spotřebitelských úvěrech bylo vedeno celkem 6 432 řízení. To je důležitý detail, protože neukazuje jen příliv nových podání, ale i celkovou zátěž systému.

Řízení před finančním arbitrem je pro spotřebitele dostupnou mimosoudní cestou, která při růstu sporů přirozeně přitahuje i komerční prostředníky.

Dostupná cesta láká i byznys

,,Když spotřebitel vidí, že existuje mimosoudní cesta a že může spor otevřít i bez soudních poplatků, je přirozené, že ji začne více využívat. Vedle toho ale vždy roste i počet firem, které se snaží z takové situace udělat placenou službu.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Proč právě spory o úvěry začaly tolik přibývat

Finanční arbitr řeší spotřebitelské spory ve finančních službách mimosoudně. Pro běžného člověka je to podstatná výhoda, protože soudní spor bývá dražší, delší a psychicky náročnější. U úvěrů je navíc motivace bránit se často velmi silná. Dlužník řeší sankce, splátky, celkovou cenu úvěru nebo postup poskytovatele či zprostředkovatele a hledá cestu, jak se domoci ochrany bez dalších vysokých nákladů.

Právě dostupnost řízení je jedním z hlavních důvodů, proč počet návrhů roste. Finanční arbitr na svých stránkách zveřejňuje formuláře i základní návod, jak návrh podat. Spotřebitel tedy nemusí automaticky platit někoho třetího jen proto, aby se do řízení vůbec dostal. To, co bylo zamýšleno jako uživatelsky přístupný nástroj ochrany, se ale zároveň stalo atraktivním pro nové komerční hráče.

Ve veřejném prostoru se objevilo také tvrzení o dalším výrazném růstu v roce 2025, konkrétně na 11 386 podání. Takové číslo by ukazovalo na další explozi celé agendy. Jenže tady je potřeba opatrnost. V dostupných oficiálních výročních materiálech se tento údaj zatím nepodařilo nezávisle ověřit, proto je bezpečné s ním pracovat pouze jako s mediálně uvedenou informací, nikoli jako s potvrzeným faktem.

Neověřená čísla o dalším růstu podání je vhodné brát jen jako mediální informaci, nikoli jako potvrzený fakt.

Kolem sporů vznikl sekundární trh

Jakmile se v určité oblasti objeví velké množství sporů a zároveň možnost domoci se nápravy relativně přístupnou cestou, otevře se prostor pro další podnikání. U úvěrových sporů je to vidět velmi zřetelně. Do agendy vstupují advokátní kanceláře, specializované poradenské firmy i různí zprostředkovatelé, kteří nabízejí pomoc s podáním návrhu, komunikací s úřadem nebo se samotným vedením případu.

Na tom samo o sobě není nic závadného. Zastoupení klienta je běžná a legitimní služba. Problém začíná ve chvíli, kdy spotřebitel nepozná rozdíl mezi kvalifikovanou právní pomocí a službou, která se jen tváří odborně. Rizikem není jen cena takové pomoci, ale i to, že nekvalitně vedený spor může spotřebiteli spíš uškodit nebo mu zbytečně ukrojit část případně vymožené částky.

Pozor na drahého prostředníka

,,Ve financích často platí, že nejdražší není samotný problém, ale špatně zvolený prostředník. Spotřebitel by měl přesně vědět, komu platí, za co platí a co za svou odměnu reálně dostane.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Porovnejte si nebankovní půjčky

Legitimní zastoupení a pochybná pomoc nejsou totéž

Je důležité nepaušalizovat. Advokát může klienta standardně zastupovat na základě plné moci a v řadě složitějších případů to dává jasný smysl. Typicky tehdy, když je spor právně komplikovaný, jde o vyšší částky nebo spotřebitel sám nedokáže přesně formulovat, v čem spatřuje pochybení protistrany.

Vedle toho ale existuje široká šedá zóna různých „pomocníků“, kteří nabízejí sepsání podání, převzetí komunikace nebo vyřízení celé věci za provizi. Někdy jde skutečně jen o administrativní servis. Jindy se už tato činnost velmi přibližuje poskytování právních služeb, aniž by bylo jasné, zda ji zajišťuje odborně způsobilá a odpovědná osoba. Pro spotřebitele je klíčové, že hezky znějící obchodní označení samo o sobě nezaručuje odbornost ani odpovědnost za škodu.

Navíc se snadno může stát, že dlužník zaplatí za něco, co by při základní orientaci zvládl sám. To neznamená, že odborná pomoc je zbytečná. Znamená to jen, že by měla odpovídat složitosti případu a být cenově i obsahově transparentní.

Hezky znějící název služby ještě nezaručuje odbornou způsobilost ani odpovědnost za škodu.

Řízení není soud a právě v tom je jeho síla i slabina

Finanční arbitr funguje jako mimosoudní cesta řešení spotřebitelských sporů. Pro spotřebitele je to dobrá zpráva, protože proces je přístupnější než soudní řízení a stát k němu poskytuje základní informační podporu. Vedle poskytovatelů finančních služeb se navíc spor může týkat i některých zprostředkovatelů, takže rámec ochrany je širší, než si mnoho lidí myslí.

Současně ale platí, že nižší formální bariéra přitahuje i subjekty, které chtějí na této dostupnosti postavit vlastní obchodní model. Když je možné podat návrh přes formulář a celkový vstup do řízení není pro laika nepřekonatelný, láká to firmy, které z jednoduchého procesu udělají placený produkt. Spotřebitel pak může nabýt dojmu, že bez prostředníka nemá šanci, přestože systém je navržen tak, aby byl použitelný i bez něj.

To je zároveň důvod, proč se kolem arbitra vede širší debata než jen o samotných úvěrových společnostech. Neřeší se už jen vztah dlužníka a věřitele, ale i to, kdo všechno stojí mezi nimi a jakou hodnotu ve skutečnosti přináší.

Jak poznat, kdy si návrh zvládnete podat sami

Ne každý spor vyžaduje právníka a ne každá placená pomoc je automaticky špatně. Rozumné je vycházet z konkrétní situace. Pokud spotřebitel rozumí tomu, co namítá, má k dispozici smlouvu, komunikaci s poskytovatelem a umí srozumitelně popsat problém, může být samostatné podání realistickou variantou. Jestliže je ale věc právně nepřehledná, zahrnuje více smluvních vztahů, zprostředkování nebo sporné výpočty ceny úvěru, odborné zastoupení může být na místě.

Kdy dává samostatné podání smysl

Máte k dispozici smlouvu i komunikaci s poskytovatelem a umíte problém srozumitelně popsat.
Rozumíte tomu, co namítáte, a spor není právně ani výpočtově příliš složitý.

Na co si dát pozor při placené pomoci

Ověřte si, kdo službu poskytuje a zda jde o advokáta, nebo jen komerčního zprostředkovatele.
Chtejte předem přesně popsanou odměnu i způsob jejího výpočtu.
Zajímejte se, zda platíte za sepsání podání, průběžné zastoupení nebo podíl z případně získané částky.
Prověřte, zda je placená pomoc skutečně nutná, když jsou formuláře i postup dostupné veřejně.
Nepodepisujte plnou moc ani smlouvu, pokud nerozumíte tomu, co z ní pro vás plyne.

Nespěchejte s předáním problému

,,U sporů o finance bývá největší chybou spěch. Lidé chtějí problém rychle předat dál, ale právě tehdy často přehlédnou cenu služby nebo to, že ji vlastně vůbec nepotřebují.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Kde končí arbitr a kde začíná role ČNB

V této oblasti je důležité nemíchat dvě odlišné role. Finanční arbitr řeší konkrétní spotřebitelské spory, tedy situace mezi klientem a poskytovatelem nebo zprostředkovatelem finanční služby. Česká národní banka naopak dohlíží na trh, mimo jiné na nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Může rozhodovat o oprávnění působit na trhu a v minulosti některým subjektům licenci odejmula.

Jinými slovy, arbitr neplní funkci tržního regulátora a ČNB zase neřeší jednotlivé spotřebitelské spory stejným způsobem jako arbitr. Pro čtenáře je to podstatné hlavně proto, aby věděl, na koho se v jaké situaci obracet a co může od které instituce čekat.

Finanční arbitr řeší jednotlivé spotřebitelské spory, zatímco ČNB dohlíží na trh a oprávnění poskytovatelů působit na něm.

Ekonomika sporu může poškodit i toho, kdo se chce jen bránit

Růst sporů o úvěry ukazuje, že spotřebitelé hledají obranu a že mimosoudní řešení má v praxi skutečný význam. Vedle toho ale roste i riziko, že se z problémů zadlužených lidí stane další obchodní příležitost. Dlužník pak může být zasažen dvakrát: poprvé samotným sporem o úvěr, podruhé náklady na službu, která je drahá, nepřehledná nebo odborně slabá.

Právě proto dnes už nestačí řešit jen to, zda se bránit. Stejně důležité je řešit, kdo spotřebiteli s obranou pomáhá, na jakém základě, za jakých podmínek a s jakou mírou odpovědnosti. V prostředí, kde počet úvěrových sporů skokově roste, totiž nevzniká jen větší tlak na úvěrové firmy a na samotný úřad finančního arbitra, ale i stále výnosnější prostor pro ty, kdo chtějí na cizím dluhu vybudovat vlastní byznys, včetně služeb spojených s vymáháním půjčky.