Reforma českých důchodů: dočkáme se? Ale čeho vlastně?

Návrhy důchodové reformy

Konkrétní návrh důchodové reformy plánuje vláda zveřejnit v průběhu měsíce března. S předstihem však avizovala, že se reforma má dotknout několika prvků důchodového systému. Legislativní proces je plánován na druhou polovinu roku 2023 s tím, že první změny začnou platit od června 2023, potažmo od ledna 2024.

Co bylo předběžně zveřejněno? Důchodová reforma možná bude obsahovat následující opatření (o některých se pak rozepíšeme podrobněji):

• snížení minimální doby pojištění, která zakládá nárok na důchod. Nyní je 35 let, v návrhu možná bude ji zkrátit na 25 let s tím, že by se do odpracovaných let mělo znovu počítat i studium

• zvýšení základní složky starobního důchodu, aby byla zajištěna důstojnější penze. Konkrétní způsob a výpočet navýšení zatím zveřejněn nebyl

• zásluhová část důchodu zohlední výchovu dětí

• děti by mohly adresně přispívat na důchod svým rodičům (případně prarodičům), pravděpodobně jedním procentem odvodu

• pracující lidé v důchodovém věku by měli být odměňováni ještě více navýšeným důchodem, než je tomu v současnosti. Cílem je, aby lidé odcházeli do důchodu co nejpozději (v tomto opatření však dobrovolně, s jasnou finanční motivací)

• lidé v náročných profesích by měli mít nárok na důchod o něco dříve, zohlednit se má i práce od brzkých mladých let (17, 18 let)

• v návrhu je i změna v oblasti penzijního spoření. Vláda navrhuje zavedení alternativního účastnického fondu, který bude moci investovat volněji, s možností lepšího zhodnocení. Dodejme, že současná pravidla pro investice penzijních fondů dost omezují jejich možnosti vydělat. Upraví se též státní příspěvek (podrobnosti níže).

Návrhy na posun věku pro odchod do důchodu

Posun věku pro odchod do důchodu je nyní diskutován jako tříletý. Jinými slovy: místo současných 65 let bychom mohli do důchodu odcházet až v 68 letech. Změna se bude týkat osob nyní mladších (pravděpodobně) 45 let. Zpřísnění by se mělo odehrát v horizontu roku 2070. 

Uvažuje se o umožnění dřívějších důchodů pro osoby s fyzicky náročnými profesemi, a to bez sankcí v podobě snížení vyplácených penzí. Vláda uvažuje o zohlednění těch pracujících, kteří si vydělávají od 17 nebo 18 let. 

Návrhy na změnu příspěvku na penzijní spoření

V oblasti penzijního spoření a státního příspěvku jak na původní připojištění, tak na novější doplňkové spoření se plánuje radikální snížení podpory. Zatímco nyní se příspěvek vyplácí od 300 Kč spořené částky měsíčně, nově by měl být vyplácen až od 500 Kč. A v nižší částce než doposud. 

Současná hranice vyplácení státního příspěvku je 300 Kč - 1 000 Kč, přičemž se příspěvek pohybuje od 90 Kč na třísetkorunovou úložku, po 230 Kč na pravidelně vkládanou tisícikorunu. Nově by se měla posunout na 500 Kč  - 1 500 Kč. V zatím neoficiálním návrhu je zakomponovaná procentuální částka státního příspěvku. Ovšem jen ve výši 18 %. Jak se to projeví?

Lidem, co si spoří 300 Kč, nově nepřispěje stát vůbec nic. 

Těm, kdo si spoří 500 Kč, přispěje 90 Kč (nyní 130 Kč). A těm, co si spoří 1 000 Kč, přispěje 180 Kč (nyní 230 Kč). Maximální příspěvek 270 Kč bude stát vyplácet lidem, co si na důchod odloží měsíčně 1 500 Kč.  

Navrhované změny pro OSVČ v souvislosti s penzijním systémem

Změny by se měly dotknout i OSVČ. Nemají totiž žádného zaměstnavatele, a tak není, kdo by za ně odváděl druhou část sociálního pojištění. V současnosti sice průměrně vydělávající OSVČ hradí podobné částky jako zaměstnanec, ale chybí ona složka (větší), odváděná zaměstnavatelem.

Stát se proto rozhoduje o kroku, kdy si na živnostnících vyžádá vyšší platby na sociálním pojištění. Jak velké nakonec navýšení bude (a jistě k němu dojde), je zatím předmětem debat. Ve hře kolují dva návrhy: 

• zvýšit minimální povinné úhrady na sociální pojištění nebo 

• 
  
  

  zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění

Přitom první jmenovaný návrh by dopadl pouze na živnostníky s nižšími až průměrnými příjmy, a to i v případě, že by byli v režimu paušální daně. 

Druhý jmenovaný návrh by měl dopady jen na vysokopříjmové OSVČ, neboť minimální zálohy by zůstaly na původní (dnešní) úrovni. 

Blízká budoucnost: návrhy na zpomalení zákonem garantované valorizace penzí

Snad největší šok v souvislosti s penzemi přinesl nedávno zveřejněný úmysl snížení zákonem garantované valorizace penzí. Inflace dosáhla extrémních hodnot, proto i valorizace penzí měla být vysoká. Vyšší náklady na živobytí teď samozřejmě mají i důchodci. A stěží si k penzi přivydělají (resp. většina z nich).

Vláda však rozhodla, že červnovou valorizaci sníží - a místo zákonem daných 1 770 Kč (průměr), se penze navýší o pouhých 760 Kč (průměr). Průměr uvádíme proto, že vedle základní výměry se navyšuje i zásluhová část, a to o procenta. Takže čím vyšší důchod, tím větší navýšení k němu má náležet. 

Novelizace legislativy však ještě neproběhla, tudíž se musíme nechat překvapit, zda navýšení penzí o 400 Kč v základu plus nárůst procentní výměry o 2,3 % vůbec projde - a nestopnou se valorizace až od pozdějšího data. Takovéto změny na poslední chvíli totiž „zavánějí protiústavností“. 

Systémovost? Zatím v nedohlednu

Systémové změny v důchodovém systému se zatím nepodařilo ani naplánovat, natož schválit. I výše uvedené návrhy postrádají celistvé uchopení a směřování k důstojnému důchodu za dlouhé roky odvádění příspěvků (pojištění). 

Jediná jistota, kterou zatím máme, je nutnost co nejdříve se starat o přilepšení k důchodu, a zdaleka nejen ve státem propagovaných pilířích a programech. Je nejvyšší čas, aby se český národ naučil nejen spořit, ale i investovat.