Úroky na spořících účtech explodují po rozhodnutí ČNB

Přichází doba vÝHODNĚJŠÍho SPOŘENÍ u bank a záložen

Kdo na vyšších úrokových sazbách vydělá a kdo bude tratit? Polepší si střadatelé, pohorší dlužníci.

SPOŘiCÍ ÚČTY

Začátkem letošního roku byly po několika poklesech v řadě sazby hluboce pod 1% p.a. Vyšší cena peněz teď umožňuje bankám a kampeličkám, aby potěšily střadatele. Pojďme se tedy podívat na konkrétní sazby nejlepších vkladů u bank:

• JT Banka nabídne od 10. listopadu sazby 2-2,5%. Minimální vklad pro nové klienty však činí 1 mil. Kč
• Trinity Bank oznámila navýšení úrokové sazby u spořícího účtu Trinity Dobrý klient na 2,08% jako první - hned po vyhlášení ČNB. Banka zvyšuje úrokové sazby pro nové vklady klientů (připsané do banky po 3.11.2021) a bez omezení výše vkladu. Původní klienti banky u tohoto zánovního produktu dosáhnou maximálně na úrok 1,78%. Díky různým sazbám a produktům pro stávající a nové klienty se jednání banky Trinity stává již trochu nepřehledným.
• Banka Creditas nabídne 2-2,1%. Vyšší ze sazeb získá klient u Creditas Spořicího účtu s výpovědí 1 měsíc, ale pouze pro částku do 350 tisíc. Dvě procenta získají vaši mladí z vkladů na Spořicím účtu Richee Junior.
• Air Bank zvyšuje úrok svého spořicího účtu AirBank od 22. listopadu na 1,5% z 0,75%. Toto spoření ale je zatíženo podmínkou aktivního využívání platební karty a nejlepší úrok je omezen částkou vkladu 250 tisíc. Nad 1 milion AirBank například neposkytuje žádný úrok.
• Česká spořitelna překvapila. Sazbu zvyšuje od prosince na ČS spořicím účtu, a to z 0,2% na 1,5%. Dejte si pozor na výši vkladu, když úrok je pásmový (nejvyšší sazba do 200 tisíc) a podmínkou může být prémiový typ běžného účtu (zatížený poplatkem). Nicméně, to že tak velká banka znásobí dlouhodobě nízkou sazbu sedmí ukazuje, že na trhu se opravdu něco významného děje!
• EQUA Bank zareagovala oznámením nové úrokové sazby od 1.12.2021. Úrok u EQUA spořicího účtu HIT se zvýší z 0,4% na 1,5%. Tato úroková sazba je ale podmíněna využíváním služeb banky - platbami kartou, nebo investicemi.
• Raiffeisen Bank zvyšuje od 1. prosince sazbu svého spořicího ekonta XL s bonusem z 0,4% nejvýše na 1,5% p.a. Tato sazba ale platí jen pro zůstatek spoření do 150 tisíc. Banka má pro získání takto dobrého úroku ještě další podmínky, které najdete v detailu produktu. Mimochodem, z posledních 2 záznamů je již krásně vidět koordinace podmínek Raiffeisen Banky a EQUA Banky, které připravují sloučení.
• Moneta Money Bank prozatím zůstává na 1,5%. Spořicí účet Monety tuto sazbu nabízí bez omezení pro částky do 1 milion na klienta. 

Velmi brzy lze však očekávat i reakce dalších bank. Jak ale sami vidíte, je někdy těžké se zorientovat v podmínkách a omezeních pro jednotlivé produkty. Navíc změny často nastávají ze dne na den! 

Proto na Banky.cz vytváříme aktualizované přehledy s jednotnou metodikou. Aktuálně nejvýhodnější spořicí produkty tedy hledejte v našem přehledu a porovnání spořicích účtů.

Termínované vklady

Vysoce úročené termínované vklady jsou doménou družstevních záložen a jen pár bank:

• JT Banka sazby zvýší od 10. listopadu. Její J&T Termínovaný vklad nabídne až 3,3%.
• NEY Spořitelní družstvo se svým NEY Pro zhodnocení vám při ročním vkladu poskytne 2,1%. Spořitelní družstvo si dlouhodobě drží pozici nejvýhodnějšího termíňáku, ale ruku na srdce - proč byste měli vázat peníze na rok, když nyní dostanete stejný úrok na spořicím účtu? Kampelička žádnou změnu sazby zatím neavizovala.
• ARTESA poslední dobou drží úrokové sazby jen mírně nižší než NEY. Takže Artesa Standardní vklad vám poskytne úrokovou sazbu 1,9%. Nezapomeňte stejně jako u kampeličky NEY započítat vaši povinnost složit členský vklad ve výši 10% z hodnoty termíňáku. To váš úrokový výnos ještě sníží!

České banky produkt termínovaného vkladu zachovávají zřejmě spíše pro konzervativní klienty, nebo jako doplněk k investičním produktům. Změny podmínek jsou méně dynamické než u spořicích účtů, přesto se vyplatí si úrokové sazby hlídat. Pokud chcete zkontrolovat podmínky dalších TV, stačí navštívit náš aktualizovaných přehled a porovnání termínovaných vkladů.

Vysoké úrokové sazby ale nepřináší jen pozitiva a jistoty výdělku. Horší situace se rýsuje pro majitele zaúvěrovaných nemovitostí, kteří měli krátkou fixaci. Průměrná domácnost bude v roce 2022 platit skokově vyšší zálohy na energii a plyn. K tomu přijde při refixaci úrokové sazby hypotéky další potíž... 

Nyní skokově zDRAŽÍ úrokové sazby HYPOTÉK

HYPOTÉKY

Vyšší cena peněz (zdrojů) se promítne do koncové úrokové sazby pro zájemce o hypotéku. Ještě začátkem letošního roku bylo přitom možné získat fix na 8 let za 1,79%. Aktuálně je téměř nemožné sehnat 5 let fix pod 3,5% a do konce roku dle mého odhadu překonáme hranici 5%.

Příklad měsíční splátky pro hypoteční úvěr 5 mil. Kč na 30 let:

• Úrok 1,79% (leden 2021): 17 960 Kč
• Úrok 3,49% (listopad 2021): 22 424 Kč
• Úrok 4,99% (odhad prosinec 2021): 26 811 Kč

REALITY

Více než 50% nemovitostí se v posledních letech prodávalo na investice (nikoliv pro potřeby vlastního bydlení kupujících). Tyto byty byly určeny k následnému pronájmu. COVID ze dne na den ukončil Airbnb a vrhl na trh dodatečné množství volných nájemních bytů. Stejný efekt přinesl home office a menší potřeba bydlet ve městech. Ceny nájmů výrazně klesaly (a naopak rostla poptávka po rekreačních nemovitostech). Výnos z nájmu v Praze tak už nedosahuje ani 3%, což v kombinaci s hypotékami nad 4% ukončí zavedenou praxi, kdy nájem pokrýval nejen placený úrok bance, ale mnohdy i celou splátku hypotéky.

Kdo bude potřebovat bydlet, nebude se ohlížet na současnou drahotu a nemovitost koupí i na hypotéku za 4-5%. Pro investory na páku (já dám 20%, banka přidá 80%) už to ale smysl dávat nebude. Pořízení nemovitosti si pravděpodobně rozmyslí i investoři nakupující za své, když bezrizikový výnos z bankovních vkladů brzy převýší rizikový výnos z nájmu (podaří-li se ČNB srazit inflaci).

Růst cen nemovitostí by tak mohl výrazně přibrzdit, neboť se sníží poptávka (trh opustí část investorů i zájemců o vlastní bydlení, kteří nově na hypotéku nedosáhnou).

TRH PRÁCE

Přehřátý trh práce a tlak na růst mezd je ovlivněn dvěma faktory:

• Nedostatek pracovních sil (nízká nezaměstnanost, více volných pracovních míst než nezaměstnaných)
• Inflační očekávání

Zatímco řešení prvního bodu bude především v gesci nové vlády (je třeba podpořit migraci pracovních sil a zeštíhlit přebujelý státní aparát), inflační očekávání začíná již nyní brzdit ČNB svou politikou zvyšování sazeb, což by mělo snížit všeobecné tlaky na růst mezd.

Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby?

Primárním úkolem ČNB je péče o cenovou stabilitu, kterou si tuzemská centrální banka definuje stejně jako většina zahraničních centrální bank (inflace 2%, toleranční pásmo +/-100 bps, tedy 1-3%). Je-li inflace nad cílem (2%) či do konce nad horní hranicí tolerančního pásma (3%), znamená to, že peníze ztrácejí hodnotu příliš rychle. ČNB tak zvyšuje hodnotu peněz zvýšením základních úrokových sazeb, pomocí kterých se snaží z ekonomiky odčerpat přebytečnou likviditu. Méně peněz v oběhu vede k opětovnému růstu hodnoty peněz (inflace klesá).

Přehřátý trh tak již podruhé podstoupil léčbu šokem. Bude to na zkrocení inflace atakující 7% stačit?

Jak ČNB odčerpává vyššími sazbami peníze z ekonomiky? Za 2T Repo si mohou banky u ČNB ukládat přebytečné peníze (resp. ČNB vypisuje tendry, banky dávají nabídky s úrokovými sazbami a ČNB následně uspokojuje poptávku bank dle nabízených sazeb a objemů). Banky tak ukládají peníze u ČNB a o to méně poskytují úvěrů. Banky též motivují střadatele k navyšování vkladů a zvyšují úroky na spořicích produktech, aby tyto peníze následně též uložily u ČNB. Uložené peníze tak neutrácejí ani spotřebitelé.

Meziroční inflace v říjnu dosáhla 5,8% a předpověď pro následující 2 měsíce hovoří až o 7%. Proto bylo nutné základní úrokové sazby zvýšit, a to velmi radikálně. Ideálně nad očekávání trhu, což se povedlo. Inflace je do jisté míry výsledkem očekávání (spotřebitelů, výrobců, zaměstnavatelů, zaměstnanců) a ČNB musela dát jasný signál, že vysokou inflaci tolerovat nebude.

Na příštím zasedání rady ČNB lze očekávat další zvýšení sazeb, tentokráte však mírnější (0,50-0,75 bps.). V prosinci by se tak základní 2T Repo měla dostat nad 3%. Na takto vysokých hodnotách byla 2T Repo naposledy v předkrizovém roce 2008 (3,75%). Podobnou rychlostí (+125bps) se sazby zvyšovaly naposled v devadesátých letech.

Kdo může za vysokou inflaci?

50% jde za importovanou inflací ze zahraničí, kterou ČR nezavinila a ČNB ji neovlivní (COVID, narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, chip crisis, green deal/tuhá zima/nefoukající větrníky, obecně prudké výkyvy v nabídce a poptávce).

Ovšem zbylých 50% jsme si v ČR upekli sami, především nezodpovědnou vládní politikou permanentního uplácení voličů a extrémně nevhodným řešením COVID krize (oheň jsme hasili petrolejem, když jsme do ekonomiky přilévali likviditu, kterou nikdo nemohl utrácet). Pracující potěšilo snížení daní, důchodce zvyšování důchodů, státní zaměstnance růst mezd nad úroveň soukromého sektoru, děti a studenty jízdné zdarma, firmy štědré dotace…a teď za to všichni společně zaplatíme.

ČNB proto musí konat a stáhnout tuto likviditu z trhu. Bude nás to něco stát? Ale jistě. Vyšší úrokové sazby přibrzdí ekonomický růst a prodraží financování státního dluhu. Silnější koruna bude mít dopad na exportéry a část lidí nedosáhne na vlastní bydlení. Chceme-li se však vrátit do normálu a navrátit penězům jejich hodnotu, není jiné cesty.