Banky.cz Banky.cz Realitní slovník Spoluvlastnictví nemovitosti

Spoluvlastnictví nemovitosti

Definice Spoluvlastnictví nemovitosti

Je vlastnictví dvou nebo více osob současně k jedné nemovitosti. Spoluvlastnictví je zobrazeno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví dle podílů každého spoluvlastníka (tzv. spoluvlastnický podíl).


Účel hypotéky
CO JE TO LTV? TEXT LTV
Zavřít
ABYCHOM VÁM MOHLI NAJÍT VYPOTÉKU, vyplňte své kontaktní údaje
Co znamená LTV?Anglická zkratka Loan To
Value. Značí poměr výše úvěru oproti hodnotě nemovitosti.
Anglická zkratka Loan To
Value. Značí poměr výše úvěru oproti hodnotě nemovitosti.
LTV %
NAJDEME VÁM HYPOTÉKU S ÚROKEM
již od 2.02 %

Dotazy v poradně k Spoluvlastnictví nemovitosti

J

#8957, Hypotéka a rozchod, Hypoteční poradna, 14.2.2020

Dobrý den, prosím o radu, jak nejlépe vyřešit následující situaci. Mladý muž s přítelkyní si vzal společně hypotéku na 3 mil. Kč na koupi bytu, v Katastru je vlastníkem bytu on i slečna (oba po 1/2) . Společně ale spláceli pouze půl roku, pak se rozešli. Od té doby splácí muž výhradně sám, ona se na splátkách nepodílí. Na úvěr ručí tímto bytem, kde mají oba trvalé bydliště, a navíc je v Katastru uveden zákaz zatížení. Muž nemá sám zatím dostatečný příjem, aby se mohl stát jediným dlužníkem, jeho aktuální přítelkyně ještě studuje, jeho rodiče rovněž splácejí úvěr. Navíc má muž obavu, že by si bývalá přítelkyně mohla v budoucnu nárokovat polovinu bytu. Prosím o radu, jak by měl nejlépe tuto složitou situaci vyřešit. Děkujeme.

Dobrý den,

přítelkyně si nemusí nic nárokovat, již nyní (bez ohledu na to, kdo hypotéku splácí) vlastní polovinu bytu. Banku taktéž nezajímá kdo hypotéku splácí (jakým dílem se na splácení podílejí spoludlužníci), neboť za hypotéku ručí oba společně a nerozlučně. Jestliže ani jeden z dlužníků není dostatečně bonitní pro splácení celého úvěru a spoludlužníci spolu nechtějí ve splácení a spoluvlastnictví nemovitosti pokračovat, nezbývá než nemovitost prodat a bance hypotéku doplatit.

K

#8948, Hypotéka a rozchod, Hypoteční poradna, 13.2.2020

Dobrý den, současná snoubenka má s bývalým přítelem byt na hypotéku a je napsaná stále jako spolumajitel. Měl ji nějak vyplatit cca 200 000 Kč ještě, ale vůbec se k tomu nemá a nereaguje. Ona by chtěla svoji část prodat, nebo to nějak rozhýbat, aby z toho bylo alespoň něco. Jde to nějak? Co je k tomu potřeba? Děkuji moc za jakoukoliv odpověď.

Dobrý den,

vaše snoubenka se musí se svým ex-přítelem domluvit. Není-li domluva možná, lze požádat soud o vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti (soud nařídí prodej celé nemovitosti nebo vyplacení podílu). Zatímco majetek takto vypořádat lze, s hypotékou to bývá horší. Vyvázání z hypotéky je možné jen pokud by druhý z dlužníků byl sám dostatečně bonitní na pokrytí celého úvěru a jen po souhlasu banky (nelze se toho domáhat).

Z

#2291, Vypořádání spoluvlastnictví, Reality, 10.11.2015

Pokračování dotazu č. 2266: Dobrý den, děkuji za zodpovězení dotazu ze 31.10. Všechny informace mi moc pomůžou, jen jedna mě zmátla a to, abych se ve vypořádání spoluvlastnictví neobracela na soud, že by mi to nepomohlo. Přeci pokud já nebudu ochotná strýce vyplatit částkou, kterou si stanovil a on zároveň nepřistoupí na cenu, kterou mu nabízím já - každý podle svého znaleckého posudku, tak jediný kdo může rozhodnout o ceně a prodeji je soud, ne? Dá se předpokládat, že jediný kdo u soudu projeví o nemovitost zájem budu já a tak soud přikáže celý dům mě za úhradu, kterou určí!? A pokud cenu bude určovat dle znaleckého posudku vlastního, tak je větší pravděpodobnost, že se cena přiblíží té mé, jelikož já ho mám vypracovaný na základě relevantních pravdivých informací na rozdíl od strýce!? Proč by mi podle vás soud neměl pomoci? Docela jsem na něj spoléhala, ale teď jsem na vážkách. Dohoda se strýcem by byla asi nejlepší, jenže asi nebude možná, bohužel...

Dobrý den,

teď je situace taková, že dům vlastníte se strýcem dohromady - Vy máte 3/4, on má 1/4. Buď se spolu na prodeji domluvíte (svobodně, bez advokátů, bez soudů) a jeden druhému svou část prodáte nebo dům nadále zůstane ve spoluvlastnictví vás obou. Je to jednoduché - Váš strýc vlastní 1/4 - buď Vám ji prodá za cenu, kterou akceptuje, nebo Vám tu 1/4 neprodá a zůstane jeho. Soud mu nemůže nakázat Vám něco prodávat. Stejně tak Vy nemáte povinnost strýce vyplácet/odkupovat od něj jeho podíl na RD a soud Vám to nemůže nakázat. 

K soudu se podávají žaloby ve stylu "on mě poškodil takto, a proto požaduji tuto náhradu/nápravu". Vy nemůžete žalovat pana strýce, protože Vás nijak nepoškodil (že Vám nechce prodat něco za Vaši cenu není poškození, na takovýto prodej/cenu nemáte právní nárok). Stejně tak on nemůže žalovat Vás, protože jste pana strýce nikterak nepoškodila (že ho nechcete vyplatit/odkoupit od něj 1/4 RD, tím ho nijak nepoškozujete, na to on nemá právní nárok).

Spoluvlastnictví nemovitosti není z mého pohledu ideální, ale přesto spousta nemovitostí ve spoluvlastnictví je. Zejména tehdy, když příbuzní podědí každý nějaký podíl na RD a nemohou se dohodnout, kdo koho vyplatí. Pak je tato nemovitost vlastněna všemi vlastníky, všichni se musí dle výše svého podílu podílet na společných nákladech (energie, daně, atd.) a nemovitosti si moc nikdo neužije.

Z

#2266, Spoluvlastnictví, Reality, 31.10.2015

Dobrý den. Mám nemovitost ve spoluvlastnictví s mým strýcem. Já mám podíl 3/4. Strýc se chce své 1/4 zbavit, já ji chci koupit. Strýc si nechal vypracovat znalecký posudek tržní ceny. Cena se mi zdála přemrštěná, v posudku byly nějaké nepřesnosti, např. ve velikosti obce, materiálu střechy, materiálu, z kterého je postavena garáž, hloubka studny...strýc v domě nikdy nežil a dům nezná, tak podal znalci zřejmě zkreslené informace. Nechala jsem si udělat znalecký posudek ohledně tržní ceny vlastní a podle něj bych měla strýci vyplatit téměř o sto tisíc Kč méně. Strýc vypořádání předal svému advokátovi. Jaký mám v této věci zvolit postup - mám vyjednávat o ceně? Odmítnout jejich nabídku a riskovat, že svou část prodá někomu jinému? Nebo se mám se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví obrátit na soud? Nevíte kdo v takovém případě platí soudní výlohy? Podle jakého posudku by se asi soud při určení částky, orientoval? Soudy prý nemohou hodnotit odbornost/neodbornost znaleckých posudků, co by si tedy počal se dvěma rozdílnými posudky? Za případnou odpověď, alespoň části mých otázek, vám budu nesmírně vděčná! Zorka.

Dobrý den,

doporučuji prostudovat náš článek Oceňování nemovitosti z pohledu bank a pojišťoven. Uděláte si lepší představu o oceňování - jaké jsou základní přístupy a metody. 

Obecně:

  • výstupem posudku by měl být ideálně interval hodnoty "od-do" v závislosti na jasně definovaných předpokladech. Rozdíl 100 000 Kč v posudcích být může, pakliže to má rozumné zdůvodnění (právě třeba že jeden odhadce použil špatné vstupní informace - o velikosti obce, stavebním materiálu, atd.) - pak je třeba se přiklonit k té hodnotě (k tomu posudku), který lépe vystihuje podstatu věci (v tomto případě tedy k Vašemu)
  • obecně se obávám, že oba posudky byly vyhotoveny zbytečně. Tady přece neprobíhá soudní spor, který by měl rozhodnout soudce na základě znaleckého posudku. Toto je pouhé spoluvlastnictví nemovitosti, kde možná někdo někomu prodá svůj podíl na základě svobodné dohody mezi oběma majiteli. 
  • Váš pan strýc k nemovitosti nemá žádný vztah a chce svůj podíl pouze zpeněžit za nejvyšší nabídku na trhu - on hledá tržní hodnotu. Naopak Vy si chcete nemovitost ponechat (právě tuto a ne jinou), tedy Vy hledáte individuální hodnotu pro Vás (ne tržní hodnotu). Tyto dvě hodnoty se budou zcela jistě lišit. Individuální hodnota je oproti tržní hodnotě vyšší - rozdíl tvoří tzv. příplatek za zvláštní oblibu konkrétní věci. Vašemu strýci je totiž jedno, komu to prodá. Vám naopak není jedno, podíl které nemovitosti koupíte (nechcete kupovat část RD o dvě ulice vedle). 
  • Podíl 1/4 na nemovitosti se prodává poměrně špatně, pakliže např. RD není rozdělen na 4 samostatné byty a onen podíl 1/4 se neváže k právu užívání jednoho konkrétního bytu.
  • tedy úvaha mezi Vámi a strýcem by měla být následující: v daném místě se podobný RD prodává zhruba za X peněz. 1/4 tedy bude mít základní hodnotu X/4. Kupující (Vy) by teoreticky měl připlatit za předmět zvláštní obliby, ale prodávající (strýc) by měl slevit za zhoršenou možnost prodeje. Takže mi jako fér přijde běžná cena 1/4 obdobného RD v daném místě.

Na soud se neobracejte (Vy ani pan strýc), ten Vám nikterak nepomůže (soud nemůže nakázat někomu, aby něco za nějakou cenu někomu prodal či aby někdo něco koupil). Je to pouze na domluvě mezi Vámi a panem strýcem - nikdo jiný toto rozhodnutí a dohodu za Vás učinit nemůže. 

Nelze říct, že by někdo z vás dvou "tahal za delší konec provazu". Z mého pohledu je 1/4 RD na malé obci absolutně neprodejná (případní spekulanti se orientují pouze na okresní a větší města). Tedy není důvod kývnout na první nabídku pana strýce s obavou, že by to prodal někomu jinému. Na druhou stranu bych z morálního hlediska ani nechtěl na tomto nějak benefitovat a nabízet panu strýci úmyslně nižší cenu. Snad se Vám podaří rozumně dohodnout.



Rychlé odkazy

Banky v ČR