Minimální mzda bude o 1 200 Kč vyšší.
Výsledných 12 200 Kč je kompromisem mezi požadavky odborů (12 500 Kč) a
zaměstnavatelů (11 800 Kč). Kolik by měla činit spravedlivá minimální mzda? Jak
argumentují její zastánci a odpůrci? A jak vysoké jsou nástupní platy
absolventů v Praze?
Vláda toto pondělí rozhodla o růstu minimální mzdy o 1 200 Kč s platností od počátku roku 2018. S minimální mzdou vzroste i tzv. zaručená mzda pro 7 dalších skupin různě náročných profesí. Např. pro lékaře a zubaře v sedmé třídě profesní náročnosti bude minimum 22 100 Kč a pro nejnáročnější „tvůrčí systémovou práci“ v osmé třídě vzroste minimum na 24 400 Kč.
Na výši minimální mzdy jsou navázány i další parametry:
Nejvyšší kontrolní úřad (NKU) nedávno konstatoval, že daň z příjmu je díky množství slev a výjimek již natolik složitá, že se v ní kromě plátců neorientuje ani Finanční úřad. Řešením by bylo nejen sjednocení výše slev (na poplatníka, manželku, první až třetí dítě) do jedné univerzální částky, ale zároveň i její zaindexování třeba právě na výši minimální mzdy (např. dvojnásobek => 24 400 Kč/osoba/rok).
Hranice chudoby činí 10 700 Kč. Pracující by
neměl být ohrožen chudobou, z čehož plyne, že minimální hrubá mzda by měla
činit min. 12 525 Kč, resp. 10 700 Kč čistého (11%/1 378 Kč činí odvody na
sociálním a zdravotním pojištění, dalších 448 Kč pak daň z příjmu ve výši
15% ze superhrubé mzdy mínus sleva na poplatníka 2 070 Kč).
Z morálního hlediska by to mělo být více než 11 130 Kč čistého (13 150 Kč hrubého), které lze dlouhodobě získávat ze sociálních dávek bez práce (životní minimum pro jednotlivce 3 410 Kč + doplatek na bydlení pro jednotlivce v Praze 7 720 Kč).
Současně by minimální mzda neměla být vyšší, než jsou možnosti ekonomiky. Neměla by poškozovat trh práce tím, že by nejméně kvalifikované pracovní síle bránila v uplatnění, či by nutila zaměstnavatele vyplácet přehnaně vysokou mzdu zaměstnancům, jejichž produktivita práce je pod úrovní minimální mzdy.
Jak tedy správně stanovit výši minimální mzdy? Přijde na to, co od ní očekáváme.
Přestože se nyní minimální mzda zvýší nejvíce ve své historii (o 1 200 Kč na 12 200 Kč), nárůst mohl být o 325-950 Kč vyšší.
Vášnivá diskuze mezi odboráři, zaměstnavateli
a vládou byla tak trochu bouří ve sklenici vody, neboť za minimální mzdu
v ČR pracuje pouze 130 000 zaměstnanců (méně než 3% trhu práce). Přitom
většina těchto zaměstnanců (především pracovníků v pohostinství) dostává
bokem nezdaněné peníze na ruku a za papírově minimální mzdu pracuje jen
z důvodu daňové optimalizace. Ruku na srdce, kdo z nás by byl ochoten
každé ráno vstávat na 8 hod do práce za méně než 10 000 Kč čistého? (lze-li
navíc získat stejné peníze na dávkách)
Zvýšení minimální mzdy bude mít téměř nulový efekt na reálnou velikost výplat pracujících. Pouze dojde k legalizaci části výdělku, který se doposud vyplácel nezdaněně na ruku. Na růstu minimální mzdy tak vydělá především stát díky zvýšenému inkasu daně z příjmu a odvodů (sociální a zdravotní pojištění).
K problematice minimální mzdy padlo mnoho argumentů a všechny byly relevantní.
Minimální mzda postihuje nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu, kterým bereme pomyslnou první příčku kariérního žebříku, bez které se výše nikdy nedostanou, a naopak z pracovního procesu vypadnou => Ano, ale toto obecně platí za jiných podmínek, než máme aktuálně v ČR. Nedostatek lidí na trhu práce (nezaměstnanost 3%) nutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy bez ohledu na výši minimální mzdy, za kterou dnes reálně nepracuje již nikdo.
Mzda je věcí domluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, stát by neměl určovat minimum => Ano, ale minimální mzda slouží v ČR spíše jako institut potírání šedé ekonomiky (viz výše).
Náklady na zaměstnance rostou více než minimální mzda => Ano, zaměstnavatel hradí mimo hrubé mzdy ještě sociální a zdravotní odvody (dalších 34%), tedy každá tisícovka na výplatnici v hrubém stojí firmu 1 340 Kč.
Při růstu mezd méně kvalifikované pracovní síly nezbývá na adekvátní růst mezd více kvalifikovaných pracovníků => Ano, je statisticky prokázáno, že v obdobích nízkého růstu minimální mzdy rostou rychleji mzdy více kvalifikovaným a lépe placeným zaměstnancům a naopak. Nicméně sbližování výdělků kvalifikovaných a nekvalifikovaných zaměstnanců je trendem, tomu se nelze bránit. Více lidí touží po pohodlnější práci v kanceláři, méně po manuální a fyzicky náročné práci. Obsadit je však třeba i tyto pozice, proto zde rostou mzdy rychleji (viz níže).
Níže uvádíme přehled nástupních mezd pro
vybrané profese v Praze.
Nekvalifikované profese (není požadována ani maturita):
Kvalifikované profese (vyžadováno VŠ a obvykle perfektní angličtina):
Rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací není u absolventů ve výši nástupní mzdy, ale v pracovním komfortu (dělat v kanceláři po-pá 9-17 je příjemnější než pracovat ve skladu 24/7 či jezdit šejdry v dopravě). Další odlišnost je v budoucím růstu mzdy za praxi. U nekvalifikovaných profesí jde spíše o růst symbolický (pár tisíc korun), kvalifikovaní pracovníci po 2-3 letech praxe obvykle poskočí o 10 000 Kč a pro mnohé z nich není problém takovýto skok zopakovat ještě jednou za další 2-3 roky.
České mzdy stále dosahují pouze třetiny německé úrovně. Hlavním viníkem je nízká produktivita práce. Máme se ale skutečně tak špatně? Nebo se jen nevhodně srovnáme s příliš vzdálenou metou?
Vláda chce po vzoru Slovenska zavést cestování zdarma vlaky pro děti, studenty a seniory. Jaké jsou přínosy a rizika bezplatné dopravy? A kolik by to stálo?
Univerzální celoživotní dávka, na kterou by
měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku,
Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR?
A kolik by to bylo?
O nutnosti důchodové reformy se hovoří přes 25
let. Vládní studie nyní přišla s překvapivým závěrem, že žádná reforma není
třeba. Pletou se v odhadech renomovaní ekonomové nebo je studie pouhou
obhajobou neaktivity ČSSD?
Čína se zavázala v ČR investovat během následujících 4 let 300 mld. Kč. Zatím ale místo „investic“ tvořící nová pracovní místa jen skupuje dobře fungující podniky a prémiové nemovitosti. Může mít chudší Východ vůbec zájem vytvářet pracovní místa na bohatším Západě?
KOMENTÁŘE k článku Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.