Banky.cz Banky.cz Články Peníze Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč
23.8.2017, Peníze

Minimální mzda bude o 1 200 Kč vyšší. Výsledných 12 200 Kč je kompromisem mezi požadavky odborů (12 500 Kč) a zaměstnavatelů (11 800 Kč). Kolik by měla činit spravedlivá minimální mzda? Jak argumentují její zastánci a odpůrci? A jak vysoké jsou nástupní platy absolventů v Praze?

Vláda toto pondělí rozhodla o růstu minimální mzdy o 1 200 Kč s platností od počátku roku 2018. S minimální mzdou vzroste i tzv. zaručená mzda pro 7 dalších skupin různě náročných profesí. Např. pro lékaře a zubaře v sedmé třídě profesní náročnosti bude minimum 22 100 Kč a pro nejnáročnější „tvůrčí systémovou práci“ v osmé třídě vzroste minimum na 24 400 Kč.

Zvýší se daňová sleva i přivýdělek nezaměstnaných

Na výši minimální mzdy jsou navázány i další parametry:

  • Sleva na dani z příjmu za umístění dětí ve školce: 12 200 Kč/rok (rovno min. mzdě)
  • Hranice min. ročního příjmu pro nárok na daňový bonus: 73 200 Kč/rok (šestinásobek min. mzdy)
  • Max. přivýdělek pro nezaměstnané na Úřadu práce: 6 100 Kč/měsíc (50% min. mzdy)
  • Min. záloha na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů: 1 647 Kč/měsíc (13,5% min. mzdy)
  • Hranice osvobození důchodu od daně z příjmu: 439 200 Kč/rok (36 násobek min. mzdy)

Nejvyšší kontrolní úřad (NKU) nedávno konstatoval, že daň z příjmu je díky množství slev a výjimek již natolik složitá, že se v ní kromě plátců neorientuje ani Finanční úřad. Řešením by bylo nejen sjednocení výše slev (na poplatníka, manželku, první až třetí dítě) do jedné univerzální částky, ale zároveň i její zaindexování třeba právě na výši minimální mzdy (např. dvojnásobek => 24 400 Kč/osoba/rok).

Jak vysoká má být minimální mzda?

koruny-5.jpg

Hranice chudoby činí 10 700 Kč. Pracující by neměl být ohrožen chudobou, z čehož plyne, že minimální hrubá mzda by měla činit min. 12 525 Kč, resp. 10 700 Kč čistého (11%/1 378 Kč činí odvody na sociálním a zdravotním pojištění, dalších 448 Kč pak daň z příjmu ve výši 15% ze superhrubé mzdy mínus sleva na poplatníka 2 070 Kč). 

Z morálního hlediska by to mělo být více než 11 130 Kč čistého (13 150 Kč hrubého), které lze dlouhodobě získávat ze sociálních dávek bez práce (životní minimum pro jednotlivce 3 410 Kč + doplatek na bydlení pro jednotlivce v Praze 7 720 Kč).

Současně by minimální mzda neměla být vyšší, než jsou možnosti ekonomiky. Neměla by poškozovat trh práce tím, že by nejméně kvalifikované pracovní síle bránila v uplatnění, či by nutila zaměstnavatele vyplácet přehnaně vysokou mzdu zaměstnancům, jejichž produktivita práce je pod úrovní minimální mzdy.

Jak tedy správně stanovit výši minimální mzdy? Přijde na to, co od ní očekáváme.

  • Aby pracující nebyl ohrožen chudobou: 12 525 Kč
  • Abychom nepracující vyhnali z dávek do práce: 13 150 Kč
  • Co by ještě unesla ekonomika/trh práce: 15 000 Kč (při současném zrušení zaručené mzdy)

Přestože se nyní minimální mzda zvýší nejvíce ve své historii (o 1 200 Kč na 12 200 Kč), nárůst mohl být o 325-950 Kč vyšší.

Minimální mzda potírá šedou ekonomiku

problem.jpg

Vášnivá diskuze mezi odboráři, zaměstnavateli a vládou byla tak trochu bouří ve sklenici vody, neboť za minimální mzdu v ČR pracuje pouze 130 000 zaměstnanců (méně než 3% trhu práce). Přitom většina těchto zaměstnanců (především pracovníků v pohostinství) dostává bokem nezdaněné peníze na ruku a za papírově minimální mzdu pracuje jen z důvodu daňové optimalizace. Ruku na srdce, kdo z nás by byl ochoten každé ráno vstávat na 8 hod do práce za méně než 10 000 Kč čistého? (lze-li navíc získat stejné peníze na dávkách)

Zvýšení minimální mzdy bude mít téměř nulový efekt na reálnou velikost výplat pracujících. Pouze dojde k legalizaci části výdělku, který se doposud vyplácel nezdaněně na ruku. Na růstu minimální mzdy tak vydělá především stát díky zvýšenému inkasu daně z příjmu a odvodů (sociální a zdravotní pojištění). 

Argumenty proti minimální mzdě

K problematice minimální mzdy padlo mnoho argumentů a všechny byly relevantní.

Minimální mzda postihuje nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu, kterým bereme pomyslnou první příčku kariérního žebříku, bez které se výše nikdy nedostanou, a naopak z pracovního procesu vypadnou => Ano, ale toto obecně platí za jiných podmínek, než máme aktuálně v ČR. Nedostatek lidí na trhu práce (nezaměstnanost 3%) nutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy bez ohledu na výši minimální mzdy, za kterou dnes reálně nepracuje již nikdo.

Mzda je věcí domluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, stát by neměl určovat minimum => Ano, ale minimální mzda slouží v ČR spíše jako institut potírání šedé ekonomiky (viz výše).

Náklady na zaměstnance rostou více než minimální mzda => Ano, zaměstnavatel hradí mimo hrubé mzdy ještě sociální a zdravotní odvody (dalších 34%), tedy každá tisícovka na výplatnici v hrubém stojí firmu 1 340 Kč.

Při růstu mezd méně kvalifikované pracovní síly nezbývá na adekvátní růst mezd více kvalifikovaných pracovníků => Ano, je statisticky prokázáno, že v obdobích nízkého růstu minimální mzdy rostou rychleji mzdy více kvalifikovaným a lépe placeným zaměstnancům a naopak. Nicméně sbližování výdělků kvalifikovaných a nekvalifikovaných zaměstnanců je trendem, tomu se nelze bránit. Více lidí touží po pohodlnější práci v kanceláři, méně po manuální a fyzicky náročné práci. Obsadit je však třeba i tyto pozice, proto zde rostou mzdy rychleji (viz níže).

Nástupní mzdy modrých a bílých límečků jsou stejné

remeslnik-1.jpg

Níže uvádíme přehled nástupních mezd pro vybrané profese v Praze.

Nekvalifikované profese (není požadována ani maturita):

  • Pokladní v supermarketu (Lidl): 23 000 Kč
  • Skladník (Amazon): 27 000 Kč
  • Řidič autobusu/tramvaje (DPP): 35 000 Kč

Kvalifikované profese (vyžadováno VŠ a obvykle perfektní angličtina):

  • Učitel: 22 000 Kč
  • Lékař/právník/ekonom/programátor: 30 000 Kč

Rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací není u absolventů ve výši nástupní mzdy, ale v pracovním komfortu (dělat v kanceláři po-pá 9-17 je příjemnější než pracovat ve skladu 24/7 či jezdit šejdry v dopravě). Další odlišnost je v budoucím růstu mzdy za praxi. U nekvalifikovaných profesí jde spíše o růst symbolický (pár tisíc korun), kvalifikovaní pracovníci po 2-3 letech praxe obvykle poskočí o 10 000 Kč a pro mnohé z nich není problém takovýto skok zopakovat ještě jednou za další 2-3 roky.

ANKETA k článku "Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč"

Souhlasím s růstem minimální mzdy na 12 200 Kč?
Počet odpovědí: 227

KOMENTÁŘE k článku Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Produktivita práce a německé mzdy

Produktivita práce a německé mzdy

26.6.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

České mzdy stále dosahují pouze třetiny německé úrovně. Hlavním viníkem je nízká produktivita práce. Máme se ale skutečně tak špatně? Nebo se jen nevhodně srovnáme s příliš vzdálenou metou?

Vandalismus a finanční gramotnost

Vandalismus a finanční gramotnost

26.3.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

Posprejované fasády, vysklené zastávky, poničené vozy MHD. Za řáděním vandalů nemusí být nutně jen nevybitá agrese a touha protestovat proti společnosti. Významný vliv může mít nedostatečná finanční gramotnost.

Vlaky zdarma pro děti, studenty a seniory

Vlaky zdarma pro děti, studenty a seniory

16.1.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

Vláda chce po vzoru Slovenska zavést cestování zdarma vlaky pro děti, studenty a seniory. Jaké jsou přínosy a rizika bezplatné dopravy? A kolik by to stálo?

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem

11.9.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Univerzální celoživotní dávka, na kterou by měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku, Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR? A kolik by to bylo?

Důchodová reforma

Důchodová reforma

31.7.2017, Peníze, Autor: Petr Jermář

O nutnosti důchodové reformy se hovoří přes 25 let. Vládní studie nyní přišla s překvapivým závěrem, že žádná reforma není třeba. Pletou se v odhadech renomovaní ekonomové nebo je studie pouhou obhajobou neaktivity ČSSD?



Banky v ČR